Zažíváte pár dní před menstruací silné chutě na jídlo? Kručí vám v břiše už pár hodin po jídle? Jste neustále rozladěná hlady? Všechny tyto příznaky může vysvětlit oslabená citlivost na inzulín před začátkem menstruačního cyklu. V tomto článku se podíváme na propojení mezi hladinou inzulínu a menstruačním cyklem.
Pokud jste někdy měla menstruaci, víte, že s sebou přináší řadu příznaků. Na rozdíl od šťastných žen v bílých kalhotách z reklam na menstruační produkty, mnoho lidí s menstruací zažívá výrazně méně příjemné projevy. Od nafouknutého břicha, únavy a mozkové mlhy až po silné křeče a střevní potíže — menstruace může s vaším zdravím pořádně zamávat. Vědci se však teprve nedávno začali více zajímat o to, jak menstruační cyklus ovlivňuje citlivost žen na inzulín a jaký je mezi tím vztah.
Vaše slinivka břišní produkuje hormon zvaný inzulín. Ten přesouvá molekuly glukózy do všech buněk ve vašem těle, aby vám dodal energii. Tento zásadní hormon však zajišťuje mnohem víc. Reguluje také pocit hladu, metabolismus, hladinu cukru v krvi a dokonce i mozkové funkce.
Citlivost na inzulín znamená, jak dobře buňky vašeho těla na tento hormon reagují. Když je citlivost vysoká, inzulín může přesouvat glukózu efektivněji a ta se rychleji mění na energii stabilnějším tempem. Při vyšší citlivosti na inzulín se po jídle cítíte sytá, máte víc energie i jasnější mysl a vydržíte déle bez jídla.
Při nízké citlivosti na inzulín buňky neabsorbují glukózu efektivně, což vede k vyšší koncentraci glukózy v krvi. To může postupně přejít do inzulínové rezistence, kdy tělo musí produkovat více inzulínu, aby dosáhlo stejných účinků na hladinu cukru v krvi.
Když se citlivost na inzulín oslabí, můžete pociťovat neustálý hlad a silné chutě na sladké a kalorické potraviny. Jde o snahu těla získat chybějící energii. Také můžete být unavená a mít pocit, že mysl funguje pomaleji. Mozek patří mezi orgány, které spotřebovávají nejvíc energie, přičemž ji většinu čerpá právě z glukózy.
Protože buňky nejsou schopné glukózu efektivně využívat, zůstává hladina cukru v krvi zvýšená. Tento stav, označovaný jako hyperglykemie, může dlouhodobě způsobit řadu zdravotních komplikací. Pokud není zvládnutý, může přejít až do diabetu 2. typu.
Po dlouhou dobu byly většina studií analyzujících lidské reakce na inzulín prováděná na mužích, stejně jako většina výzkumů vůbec. Proto, když novější studie ukázaly, že i menstruační cyklus ovlivňuje hladinu inzulínu, mnoho žen nebylo překvapených. Tyto poznatky jsou však zásadní pro pochopení metabolismu a správnou pomoc ženám s diabetem 1. i 2. typu.
Studie zkoumala, jak mozek reaguje na inzulín a jak se jeho citlivost mění během cyklu. Výzkumníci zjistili, že ve folikulární fázi cyklu, před ovulací, mají zdravé, štíhlé ženy nejvyšší citlivost na inzulín. Domnívají se, že jde o reakci na energetické potřeby rostoucí děložní sliznice a přípravu na ovulaci, což mozek koordinuje. Jakmile cyklus přechází do luteální fáze, citlivost na inzulín klesá.
Studie uzavřela: „Periferní citlivost na inzulín se během menstruačního cyklu mění — v luteální fázi je relativní periferní rezistence vůči inzulínu oproti fázi folikulární. Naše výsledky naznačují, že změny v mozkové citlivosti na inzulín mohou být jedním z mechanismů, který k tomuto jevu přispívá. Neúspěch mozkového inzulínu působit na periferní citlivost v luteální fázi je pravděpodobně způsoben relativní hypothalamickou rezistencí na inzulín v této fázi cyklu.“
Ačkoliv byly v nedávné době učiněny důležité objevy, většina studií zahrnovala jen málo účastnic a nezkoumala ženy s již existujícími metabolickými potížemi, jako je diabetes 1. nebo 2. typu. Navíc citlivost na inzulín velmi závisí na vašem životním stylu, genetice a návycích a mění se v průběhu času. Mnohé ženy si těchto malých změn kolem cyklu nemusí ani všimnout. Sledování výkyvů hladiny inzulínu vám však může pomoci poznat vlastní tělo a lépe zvládat zdraví při metabolických nemocech.
Je normální, že se citlivost na inzulín mění nejen během cyklu, ale i v různých obdobích života. Chronický stres nebo náročné situace například mohou oslabit vstřebávání glukózy, protože stresové hormony jako kortizol a adrenalin blokují běžnou produkci a účinek inzulínu. Vysoká hladina inzulínu v určité fázi života ale ještě neznamená automatický rozvoj diabetu 2. typu.
Pokud ale již trpíte inzulínovou rezistencí a neléčíte ji, můžete se vystavit většímu riziku rozvoje metabolických onemocnění.
Když buňky nedokážou absorbovat glukózu, zvyšuje se její hladina v krvi. Na trvale zvýšený cukr v krvi reaguje slinivka vyšší produkcí inzulínu. Časem však může dojít k jejímu vyčerpání a nestačí vytvořit dostatek inzulínu k pokrytí potřeb těla.
Beta buňky slinivky, které inzulín vyrábí, pak pod tlakem extrémní tvorby postupně selhávají. Když kombinace inzulínové rezistence a nedostatečné funkce beta buněk dosáhne kritického bodu, vzniká diabetes 2. typu. U tohoto onemocnění zůstává hladina cukru v krvi stabilně vysoká. Neléčený diabetes může vést k příznakům jako je časté močení, zvýšená žízeň, únava, rozmazané vidění, kardiovaskulární onemocnění a trvalé poškození nervů a buněk.
Citlivost na inzulín závisí na mnoha faktorech. Některé ženy jsou geneticky náchylnější k rozvoji rezistence na inzulín. Významnou roli však hrají i vaše strava, fyzická aktivita, životní styl, škodlivé návyky a úroveň stresu.
Pokud máte diabetes 1. či 2. typu nebo jste ve vyšším riziku, mohou změny v průběhu cyklu ztížit správu vašeho stavu. Pokud jste ale zdravá a nemáte zvýšené riziko diabetu 2. typu, výkyvy inzulínové citlivosti během menstruačního cyklu pro vás pravděpodobně nepředstavují hrozbu. Co můžete udělat pro své zdraví?
Strava je jedním z hlavních faktorů metabolického zdraví. V závěru cyklu můžete pociťovat silnější chutě na sladké. Nadměrná konzumace cukru a kalorických potravin zvyšuje hladinu glukózy v krvi a zhoršuje citlivost na inzulín.
Proto je důležité snažit se tyto potraviny omezit a glukózu přijímanou ze stravy vyvažovat dalšími živinami. Pokud si dáte sladkou svačinu, zkuste ji doplnit vlákninou nebo bílkovinami. Tyto makroživiny zpomalují vstřebávání glukózy a prodlužují pocit sytosti, aniž by způsobily prudké výkyvy a propady hladiny cukru v krvi.
Během luteální fáze cyklu neomezujte příliš příjem kalorií, naopak — jezte vyváženěji. Přidávejte libové bílkoviny, vlákninu a komplexní sacharidy (celozrnné obiloviny, zeleninu apod.), které se vstřebávají déle. Tak vaše tělo získá energii postupně, místo rychlého příjmu ze sladkostí nebo bílé mouky.
Fyzická aktivita a citlivost na inzulín spolu úzce souvisí. Studie opakovaně prokazují, že pravidelné cvičení zlepšuje citlivost na inzulín a může dokonce zvrátit inzulínovou rezistenci. Nejlepší na tom je, že tělo většinou nezáleží na tom, jaký pohyb si vyberete — hlavní je pravidelný denní pohyb.
Optimálních výsledků dosáhnete, pokud cvičíte středně intenzivně alespoň 150–170 minut týdně, tedy méně než půl hodiny denně. Střední intenzita odpovídá asi 50–70 % maximální srdeční frekvence (pokud je maximální tep 190 tepů/min, cílem je 95–130). Pro metabolické zdraví jsou vhodné posilování, chůze, jízda na kole, případně sporty jako tenis, padel nebo basketbal.
Výzkumy ukazují, že méně než 6 hodin spánku po dobu delší než 6 týdnů zvyšuje inzulínovou rezistenci až o 14,8 %. Spánek je klíčový pro zdraví těla i psychiky. Během noci tělo regeneruje buňky a reguluje například hladiny inzulínu a vstřebávání glukózy.
Dopřávejte si proto vždy alespoň 7 hodin kvalitního spánku. A ještě lépe — 8–9 hodin podle individuální potřeby. Na konci svého cyklu budete možná potřebovat spánku více, protože tělo šetří energií a chystá se na menstruaci.
Zmínili jsme, že stres vyvolává vylučování adrenalinu a kortizolu, což zvyšuje inzulínovou rezistenci. Krátkodobý hormonální stres je v pořádku, problém nastává při trvalém zvýšení. Dlouhodobě vysoké hladiny stresových hormonů znamenají také trvale zvýšený inzulín.
Víme, že zvládat chronický stres není snadné. Často to vyžaduje odbornou pomoc i změnu životních návyků. Ale minimálně se snažte každý večer před usnutím zklidnit a odpojit. Pokud budete stresovaná před spaním, odrazí se to na kvalitě spánku i celém dalším dni. Každý večer si dopřejte čas na relaxaci — vypněte telefon, vyhněte se vzrušujícím filmům či pořadům, stmavte světla a vytvořte si příjemnou atmosféru. Tak tělo i mysl přes noc zregenerujete a další den budete lépe odolávat stresu.
Endokrinní onemocnění, například syndrom polycystických ovarií (PCOS), mohou vést k rezistenci vůči inzulínu. Ženy s PCOS často trpí hyperinzulinémií — mají vyšší hladinu inzulínu v krvi i v případě normálního cukru v krvi, protože buňky nejsou na inzulín dost citlivé.
Vysoký inzulín přispívá k dalším příznakům PCOS, jako jsou nepravidelné cykly, neplodnost či zvýšené hladiny androgenů (mužských hormonů) typu testosteronu. Protože je inzulínová rezistence ústřední složkou PCOS, ženy s touto diagnózou mají také zvýšené riziko rozvoje diabetu 2. typu v pozdějším věku.
Dalším problémem PCOS je skutečnost, že patří mezi nejméně rozpoznaná onemocnění. Předsudky ve zdravotnictví, nekonzistentní příznaky i chybějící jasná doporučení pro diagnostiku a léčbu často vedou k tomu, že mnoho žen je nesprávně diagnostikováno nebo zcela přehlíženo. Pokud máte podezření na PCOS, je důležité kontaktovat lékařku k správné léčbě a prevenci dalších komplikací.
Pokud máte podezření na inzulínovou rezistenci nebo při menstruaci pociťujete zmíněné příznaky, konzultujte problém s lékařkou nebo lékařem. Zhodnotí vaše rizikové faktory, nabídne další vyšetření a pomůže nastavit plán zvládání inzulínové rezistence. Obecně platí, že zdravé dospělé ženy by si měly jednou ročně nechat udělat preventivní odběr krve, který zahrnuje i kontrolu hladiny glukózy.
Ženy jsou stále často nesprávně diagnostikovány a jejich potíže jsou přehlíženy. Právě proto je důležité znát své tělo a aktivně se za sebe postavit. Doufáme, že vám tento článek přinesl jasnější představu o změnách v těle během menstruačního cyklu, na které příznaky je vhodné dávat pozor a jak pečovat o inzulínovou rovnováhu pro dlouhodobé zdraví.
Stáhněte si WomanLog nyní: