Stres a úzkost pravděpodobně ovlivňují vaše fyzické i duševní zdraví. První příznaky se často projeví v reprodukčním systému. Dlouhodobý či chronický stres může zmást tělo a tedy i tvorbu hormonů, což vede k nepravidelné menstruaci, obtížím s otěhotněním či nízkému libidu.
Stres je přirozenou součástí našeho života. Pozitivní stres nám pomáhá zvládat výzvy a nebezpečí. Tělo vyplavuje vlnu adrenalinu, která zrychluje srdeční tep, zvyšuje krevní tlak i hladinu energie. Chronický stres je však vyčerpávající a negativně ovlivňuje ženské tělo, zejména co se týče sexuálního a reprodukčního zdraví. Zdravý životní styl a zvládání stresu jsou nezbytné pro správné fungování všech tělesných systémů.
Stres je přirozenou reakcí těla na nebezpečné či náročné situace. Pomáhá nám rozpoznávat problémy a chránit se před hrozbami. V dřívějších dobách díky reakci bojuj nebo uteč lidé přežívali. Dnes však prožíváme stres a úzkost i když nám v reálném životě nehrozí smrtelné nebezpečí. Tlak se hromadí v práci, při společenských událostech i v rodinném životě. Když si nedokážeme pravidelně ulevit, může stres přerůst v chronický problém.
Při stresu mozek uvolňuje hormon zvaný kortizol. Kortizol způsobuje zpocené dlaně, bušení srdce i zrychlené dýchání. Chronický stres udržuje hladinu kortizolu stále vysokou a tělo je v neustálém stavu napětí. To vede k řadě nepříjemných příznaků, jako jsou podrážděnost, bolesti hlavy, pálení žáhy, nespavost a únava.
Neléčený chronický stres může způsobit například:
Stresové hormony mohou narušovat produkci reprodukčních hormonů, které ženské tělo vytváří během cyklu. Nerovnováha hormonů může vaši menstruaci různě rozhodit—prodlužuje ji, zkracuje, nebo způsobí nepravidelnost či dokonce vynechání periody, což přináší další stres.
Stres také může zesílit příznaky PMS. Můžete pociťovat silnější křeče a výraznější výkyvy nálad. Kortizol ovlivňuje chuť k jídlu. Kombinace stresu a PMS zesiluje hlad a nutkání jíst více sladkostí a tučných jídel.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje všechny z nás. Šíření tohoto nového a potenciálně nebezpečného viru je pro mnoho lidí stresující událostí. Mnoho žen si během pandemie všimlo změn cyklu.
Během těhotenství ženské tělo prochází řadou fyzických i psychických změn. Už ty samy o sobě způsobují stres, který se umocňuje běžnými povinnostmi a přípravou na příchod dítěte. Krátkodobý stres tělo většinou zvládá, pravděpodobně neovlivní těhotenství. Chronický stres však může vyvolat předčasný porod a ve vážných případech i ovlivnit vývoj dítěte.
Plod je v děloze chráněn plodovou vodou. Pokud je její hladina kortizolu dlouhodobě vysoká, může dojít k předčasnému porodu či vrozeným vadám. Studie univerzity v Curychu ukázala, že matky trpící chronickým stresem v těhotenství mají vyšší pravděpodobnost, že jejich děti v budoucnu onemocní ADHD či kardiovaskulárními chorobami.
Stres také souvisí se změnami konzistence mateřského mléka a jeho nižší tvorbou. U kojených dětí byly prokázány vyšší hladiny kortizolu v krvi oproti dětem živeným umělou výživou – což naznačuje, že se kortizol může přenášet mateřským mlékem. Dlouhodobě zvýšené hladiny kortizolu u dětí mohou vést k vyšším stresovým reakcím v životě, například k vyššímu krevnímu tlaku či rychlejšímu tepu.
Povinnosti v práci i doma mohou snadno pohltit celý život. Sex bývá v náročných dobách první, na co nezbývá energie. Nejde však pouze o fyzické vyčerpání ze stresu—snížené libido je přímo způsobeno vysokou hladinou kortizolu. Ženy vystavené silnému stresu trpí častěji i depresemi, přičemž léky na depresi také mohou snižovat sexuální touhu.
Jak již bylo zmíněno, stres rozhazuje hormonální rovnováhu. Úzkost vás připraví o energii i chuť na sex, napětí ztěžuje relaxaci a stres může u žen způsobit 'sucho'—potíže s vytvářením přírodní lubrikace, což vede k menšímu požitku během sexu.
Jako u většiny otázek týkajících se sexuality není řešení jednoduché ani rychlé. Ale například odlehčení povinnostem a dostatek spánku mohou být dobrým začátkem.
Stres nemusí ovládat váš život. Existují jednoduché způsoby, jak se cítit lépe. Zdraví, včetně sexuálního, není jen o absenci nemoci, ale především o dobrém pocitu. Zde je několik tipů, jak lépe zvládat stresové situace.
Najděte si klidné místo a zamyslete se, co ve vašem životě vyvolává stres a proč? Co vám zrychluje tep a svírá žaludek? Veřejné vystupování? Společenské akce? Špatné zprávy? Mějte na paměti, že svět kolem sebe neovlivníte, ale své vlastní zdraví ano. Snížení množství stresových podnětů může mít okamžitý pozitivní efekt.
Například pokud na vás působí negativně zprávy, zkuste si je na pár dní zcela zakázat nebo si nastavte čas, kdy vypnete všechna zařízení. Činností, které mohou nahradit sledování zpravodajství či procházení Facebooku, je jistě mnoho a napadnou vás i nyní.
Pokud vaším spouštěčem jsou společenské situace—zpomalte. Lidé trpící sociální úzkostí mají pocit, že je neustále někdo hodnotí, ale většina si spíš všímá sama sebe. Psaní deníku může pomoci rozpoznat situace, které ve vás vyvolávají stres. Jakmile spouštěče identifikujete, můžete se jim vyhnout nebo zvolit proaktivní zvládací strategii.
Kortizol zvyšuje chuť k jídlu, proto máme tendenci sahat po jídlech, která nás uklidní. Po náročném dni málokdo zatouží po salátu. Stres zvyšuje chuť na sladké a tučné jídlo a často vede k přibírání i špatnému zdraví. Pod vlivem stresu je snadné sáhnout po alkoholu, cigaretách či drogách, které nám zpočátku uleví, ale v dlouhodobém měřítku jen zhorší schopnost stres zvládat.
Zdravý, výživný jídelníček vám pomůže lépe zvládat každodenní výzvy. Proti stresu prospívají avokádo, tučné ryby, ořechy, citrusy a tmavá čokoláda. Avokádo a tučné ryby, např. losos, obsahují omega-3 mastné kyseliny podporující dobrou náladu a hormony. Citrusové plody obsahují vitamin C, který posiluje imunitu.
Fyzická aktivita vám pomůže pročistit hlavu, prospívá nervové soustavě, posiluje tělo a dodává energii. Během pohybu navíc mozek vyplavuje 'hormony štěstí' serotonin a dopamin.
Chronicky vysoký kortizol zvyšuje riziko vzniku deprese či úzkostí. Činnosti podporující produkci serotoninu a dopaminu hladinu kortizolu snižují a zlepší vaši náladu.
Fyzické zdraví je jen jedna strana péče o sebe. Pokud stres ovládá celý váš den a jednoduché úkoly se stávají obtížnými, je načase říci si o pomoc. Opora přátel a rodiny je důležitá, ale není žádná ostuda obrátit se na odborníka. Právě pro tyto situace tu jsou.
Naše reakce často pramení z minulých traumat. Práce s hlubšími příčinami dokáže snížit stres a pomůže vytvářet zdravější návyky. Není to snadné ani rychlé, ale stojí to za to.
Pokud cítíte napětí v šíji a ramenou z práce u počítače nebo vás bolí svaly, dopřejte si masáž ve wellness centru, nebo o ni poproste partnera. Snižuje to napětí a zároveň prohlubuje intimitu. I krátká masáž zad prokazatelně uleví od napětí a sníží hladinu kortizolu.
Stres způsobuje nespavost a další poruchy spánku. Přitom kvalitní spánek je při zvládání stresu zásadní. Udělejte si ve svém rozvrhu místo pro pravidelný spánek, aby tělo vědělo, kdy přijde čas na odpočinek a regeneraci.
Mindfulness techniky jako meditace, vědomé dýchání nebo jóga vykazují skvělý efekt nejen na stres, ale také na emoční stabilitu. I pětiminutová dechová meditace vám dokáže pomoci překonat stres.
Mindfulness techniky dokáží také uvolnit tělo při sexu, takže prožitek může být intenzivnější. Tantrová jóga nabízí soubor cviků na zvýšení sexuálních prožitků.
Ve světě se děje víc, než jsme schopny pojmout a pochopit. Je důležité rozlišovat, co ovlivnit můžeme a co je mimo naši kontrolu. Nejprve musíme pečovat samy o sebe a až potom o ostatní. V nejtěžších chvílích nás podrží vzájemná podpora.
Ženské sexuální a reprodukční zdraví je důležité nejen pro každou ženu, ale i pro zdraví dětí a rodin. Pečujte o to, co vám dává sílu a radost, tím prospějete nejen sobě, ale i svému okolí.
Svůj cyklus můžete sledovat s aplikací WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní: