Během těhotenství věnujeme ženám hodně pozornosti a péče, ale jakmile se dítě narodí, pozornost se přesune na novorozence. Maminka věnuje veškerou energii svému dítěti a ve spoustě případů zanedbává své vlastní potřeby. Novopečená matka často prochází ohromujícími fyziologickými i psychickými proměnami ve svém životě i těle. Potřebuje podporu přátel a rodiny, aby znovu nalezla rovnováhu.
Porod je výjimečná cesta pro každou matku. Je to začátek nové kapitoly, kde je všechno jinak. Těhotenství i samotný porod jsou fyzicky i emocionálně náročné – a to je teprve začátek. Život se neodvolatelně změní a nově se točí kolem malého človíčka 24 hodin denně. I ten nejlépe připravený, nejkrásnější porod přináší své výzvy. Jednou z nich je poporodní deprese, která je často opomíjená.
Poporodní nebo postnatální deprese označuje depresivní náladu, kterou po porodu zažívá mnoho žen. Je mnohem běžnější, než si většina lidí myslí – postihuje minimálně jednu z devíti čerstvých matek. Jelikož se však některé ženy zdráhají sdílet, že prožívají spíš depresi než radost po porodu, může být skutečné procento mnohem vyšší.
Je běžné, že „baby blues“ trvá několik týdnů po porodu. Koneckonců, ten malý človíček, kterého jste nosila devět měsíců v sobě, je najednou na světě. Vaše tělo prochází dramatickými hormonálními změnami, které ovlivňují vaši náladu i fyziologii. Pokud se ale pocity smutku, prázdnoty a neschopnosti soustředit drží déle než pár týdnů, můžete prožívat poporodní depresi.
Jde o vážný stav, který vyžaduje pozornost odborníků – jinak může snížit schopnost matky zvládat každodenní činnosti a ohrozit bezpečí jak matky, tak i dítěte. Novorozenec potřebuje v následujících měsících a letech velkou péči a pozornost, ale i čerstvá matka si zaslouží podporu a soucit. Pokud jste právě rodila nebo se to týká někoho z vašeho okolí, neváhejte se obrátit na lidi, kteří vám mohou pomoci zvládnout vaše výzvy.
Kromě dalších faktorů jsou nejčastější příčinou poporodní deprese hormonální změny. Během těhotenství dosahují estrogen i progesteron nejvyšších možných hodnot, ale po porodu prudce klesnou a rychle se vrátí k obvyklé úrovni před těhotenstvím. Hormony regulují mnoho životně důležitých funkcí, takže není divu, že nevyspalá nová matka, balancující mezi péčí o miminko a tělesnými změnami, které nemůže ovlivnit, může pociťovat výkyvy nálad nebo depresi.
Ženské pohlavní hormony jsou přímo spojeny s „hormony štěstí“ zvanými endorfiny. Když hladina progesteronu a estrogenu klesne, klesnou i endorfiny. Další faktory vedoucí k poporodní depresi zahrnují extrémní únavu po porodu, bolest a regeneraci po porodu, únavu z péče o dítě, nutnost přijmout ztrátu autonomie a smířit se s měnícím se tělem.
Přesto však fyziologické změny představují jen část problému.
Jsou pobízeny, aby se bezpodmínečně sžily s miminkem a byly dokonalé matky. Tento ideál je ale dlouhodobě nemožné udržet, protože na tak zásadní životní změnu se nedá nikdy dokonale připravit a žádná maminka se nevyhne chybám (Přečtěte si více o mýtech kolem těhotenství). Finanční nejistota a další nové povinnosti situaci často ještě ztíží.
Nemusíte si všimnout, že někdo z vašich blízkých zažívá poporodní depresi – a možná ani u sebe samotné nepoznáte, že ji prožíváte. Můžete si myslet, že smutek nebo ztrátu energie či úzkost způsobuje únava a probdělé noci. Spousta nových matek své negativní pocity skrývá, protože je společensky nepřijatelné necítit štěstí kvůli svému miminku. Patří sem například:
Pokud není poporodní deprese léčena, může přerůst až v klinickou depresi. Je důležité všímat si příznaků a požádat o pomoc dříve, než se rozvinou vzorce studu a sebepoškozování. Mnoho žen skrývá negativní pocity, protože nechtějí, aby ostatní viděli, jak těžké pro ně mateřství je. Přátelé a rodina často novu maminku nechtěně opomíjejí, protože už s nimi nemůže být v takovém kontaktu, jako dříve. Pro čerstvou matku je to další nečekaná rána. Jakkoliv jsou tyto pocity těžké, jsou normální – neměli bychom předstírat, že být rodičem je nebo má být snadné.
Pokud deprese přetrvává, dítě může rozvíjet úzkostnou vazbu, pomalejší vývoj než ostatní děti, nebo nadměrnou pasivitu. Tyto brzké potíže mohou vést k dalším problémům s chováním nebo duševnímu zdraví, za které často bývá zodpovídána právě matka. Pokud však sama nemá dostatek sil, nemůže je předat dál svému dítěti.
Jak usnadnit přechod do nového mateřství
Maminky by měly být povzbuzovány, aby se svěřily se svými problémy lidem, na kterých jim záleží, a zároveň může společnost přispět k podpoře čerstvých matek.
Společnost věnuje pozornost a zdroje těhotným ženám, po narození dítěte už však veškerá péče směřuje k novorozenci a na matku zůstává 24/7 odpovědnost, umocněná nevyspáním, odcizením od přátel bez dětí, tlakem rodiny i okolí na „jediný správný způsob“ výchovy – často bez ohledu na to, s čím ona sama souzní. A navíc tu bývá i zápas s poporodní depresí.
Praktičtí lékaři i pracovníci ve zdravotnictví musí najít účinnější způsoby, jak ženám sdělovat, jaké změny je čekají po porodu v těle i životní situaci. Když žena ví, co může očekávat a není na všechno sama, lépe chápe své možnosti i limity a může si říct o pomoc. Pokud je matka přehnaně kritizována nebo opomíjená, často trpí mlčky, protože si myslí, že „měla vědět, co dělat“.
Nosit v sobě malého člověka není jednoduchý úkol – ale ve skutečnosti je to ta snadnější část. Péče o dítě, jeho ochrana, učení postavit se výzvám života i hledání svého místa ve světě a hlavně zařídit, aby bylo milované, v bezpečí a propojené, je celoživotní závazek. Nikdo vás ale nedokáže připravit na všechny situace, které vás čekají. Pocit zoufalství, smutku, zmatku ve víru nových povinností a výčitky za to, že něco nevíte nebo neumíte, je naprosto normální a neoddělitelná součást učení být rodičem. Tyto zkušenosti je potřeba normalizovat; jsou součástí lidské cesty. Pochopení pomůže těm ženám, které se zbytečně stydí za to, co prožíváme úplně všechny. Rodičovství je cesta narušení a obnovy – jako všechny hodnotné vztahy.
Přetrvává představa, že žena najde naplnění výhradně v mateřství. Tlak na to stát se matkou cítí mnoho žen ještě dřív, než k tomu samy dospějí. To pak může vést k lítosti i zanedbávání dítěte. Zamyslete se opravdu do hloubky, co znamená přivést na svět nového člověka. Rodičovství nejsou jen roztomilé momenty známé ze sociálních sítí, ale každodenní dřina, průběžný proud nových a nečekaných výzev, vyrovnávání se s tím, jak jste byla sama vychovávaná/y a závazek dát na první místo někoho jiného – někoho, kdo možná bude úplně jiný než jste čekala – a milovat ho stejně. Máte dost zdrojů na péči o miminko? Jste připravená, i když nikdy nemůžete být úplně připravená? Máte síť přátel a rodiny, kteří vás podpoří ve všech drobnostech na téhle cestě? Pamatujte, že ti, kdo vás tlačí do mateřství, vám obvykle s péčí o dítě pomoci nehodlají.
Přečtěte si více: Chci opravdu dítě?
Mateřství je pro mnoho žen požehnáním, přesto i u chtěného dítěte může začátek být velmi náročný. Neexistuje žádná hanba v tom, že máte potíže se postarat o novorozence; nikdo vám nedá návod ani plán, jak vše zvládnout. Pocity smutku, prázdnoty a viny jsou běžné a mlčení o těchto zkušenostech jen zvyšuje tlak na nové maminky. Poporodní deprese není jen „hormonální rozladění“ – je to závažný stav, který lze překonat péčí, podporou a odbornou pomocí.
Svůj menstruační cyklus můžete sledovat v aplikaci WomanLog. Stáhněte si WomanLog ještě dnes: