Šance otěhotnět v prvním měsíci snahy je pouze 20–30 %. Čím déle se snažíte, tím větší máte pravděpodobnost úspěchu. Přibližně 80 % párů otěhotní do jednoho roku. Ne všichni však mají takové štěstí, protože existuje řada faktorů, které šance na otěhotnění snižují. Jedním z fascinujících faktorů je teorie tzv. vybíravé dělohy. V tomto článku se dozvíte, co je potřeba k otěhotnění a proč vás vaše děloha může „sabotovat“.
Kromě schopnosti stvořit a nosit nový život by ženské tělo mohlo být schopné také si vybrat, jaký život ponese. Myšlenka vybíravé dělohy existuje již dlouho. Podle této teorie tělo ženy rozhoduje, které embrya bude vyživovat a která naopak ukončí.
Abychom pochopily, jak naše těla vybírají nejschopnější embrya, podívejme se nejprve, jak vlastně dochází k početí. Lidské početí je z velké části záležitostí náhody. I když neplánované těhotenství nastává běžně, otěhotnět cíleně není vůbec snadné a někdy to vyžaduje mnoho pokusů a let čekání. Musí se sejít řada faktorů a nastat správné podmínky.
Jednou za měsíc uvolní jeden z vaječníků zralé vajíčko (ovum) do vejcovodu. Tento proces se nazývá ovulace, probíhá přibližně v polovině menstruačního cyklu a samotné vajíčko je životaschopné jen 24–48 hodin, než ho tělo zpět vstřebá.
Pokud chcete otěhotnět, nejlepší šanci máte, když máte sex právě během tohoto plodného období. Při ejakulaci muže se do ženského pohlavního ústrojí dostávají miliony spermií. Spermie pak putují děložním hrdlem do vejcovodů.
Pokud se spermie setká s vajíčkem ve vejcovodu, pronikne jeho vnějším obalem. Okolo ovulace je hlen děložního čípku řidší a méně kyselý, což spermiím usnadňuje přežití a cestu k vajíčku. Během této doby prodělávají spermie biochemické změny označované jako kapacitace, které umožňují oplodnění vajíčka. Když se spermie přiblíží k vajíčku, uvolňuje enzymy, které rozkládají vnější vrstvy vajíčka. Následně se genetická informace ze spermie a vajíčka spojí a vzniká jedna buňka nazývaná zygota.
Zygota se během cesty vejcovodem do dělohy začne dělit na více buněk. Tento svazek dělících se buněk se nazývá morula a později blastocysta. Přibližně týden po oplodnění se blastocysta uhnízdí ve stěně dělohy, kde pokračuje ve vývoji v embryo a plod během celého těhotenství. Jakmile se embryo přichytí, vytváří se placenta, která zajišťuje všechny důležité funkce i potřebné živiny pro vývoj miminka.
Přibližně 11 % žen a 9 % mužů má určitý problém s plodností. Až 15 % párů neotěhotní přirozenou cestou ani po roce snažení. Šance na otěhotnění ovlivňuje mnoho různých faktorů: zdravotní stav, věk, genetika i životní styl. Ale bez ohledu na to, jak rychle některé páry otěhotní, fráze „narození dítěte je zázrak“ určitě není daleko od pravdy.
Plodné okno je každý měsíc velmi krátké. Ovulace, tedy doba, kdy je vajíčko připravené k oplodnění, trvá pouze 24–48 hodin a někdy k ní vůbec nedojde. Ano, spermie dokáží v ženském těle přežít asi 5 dní, ale stejně je nutné, aby tento čas navazoval na plodné období.
Před ovulací je pH pochvy často příliš kyselé, aby spermie přežily delší dobu. Vagínální hlen je navíc sušší, což brání spermiím v pohybu směrem k děloze. Většina spermií v každé ejakulaci není životaschopná a i ty, které jsou, nemusí nikdy najít cestu k vajíčku.
Navíc může ženský imunitní systém spermie napadat. Výzkumy ukazují, že semenná tekutina vyvolává v ženském těle imunitní reakci. To znamená, že se tělo ženy snaží spermie zlikvidovat, protože je vnímá jako vetřelce.
Teorie „vybíravé dělohy“ je pojem z reprodukční biologie, který naznačuje, že děloha může aktivně ovlivňovat, která embrya dovolí uhnízdit a vyvíjet se v těhotenství. Teorie předpokládá, že děloha dokáže nějakým způsobem rozpoznat kvalitu nebo genetickou slučitelnost embrya.
Může tedy podporovat uhnízdění a růst zdravějších embryí nebo těch, která jsou geneticky více kompatibilní s matkou. Tato teorie však nebyla prokázaná – zatím jde pouze o hypotézu. Pokud by to však byla pravda, znamenalo by to, že otěhotnění a donošení zdravého dítěte je ještě větší výzva, než jsme si myslely.
Teorie vybíravé dělohy zároveň zpochybňuje běžný názor, že děloha je v procesu početí pasivní prostředí. Pokud by to byla pravda, vysílala by děloha biochemické signály ke zhodnocení kvality embrya. Děloha by tak mohla zvýšit šance na úspěšné těhotenství a zdravé potomstvo, což by pro člověka mohlo znamenat evoluční výhodu.
Co se ale děje s odmítnutými embryi nebo spermiemi?
Pokud se aktivně snažíte otěhotnět, možná vás zajímá, co se děje ve vašem těle, když spermie odmítne, nebo když nedojde k uhnízdění embrya. Platí-li teorie vybíravé dělohy, může biochemické prostředí ženského reprodukčního traktu nebo imunitní reakce zničit či znehybnit některé spermie.
Co se týče embryí, pokud nejsou vhodná k uhnízdění, může je ženský imunitní systém napadnout a odmítnout už v raném stádiu. Biochemické faktory, například hormony nebo proteinové signály, mohou způsobit, že některá embrya se po uhnízdění přestanou vyvíjet. Odmítne-li děloha spermie či embrya v úplně rané fázi, pravděpodobně si toho ani nevšimnete. Dokonce i embrya, která po uhnízdění zemřou během prvního trimestru těhotenství, tedy potratíte, často projdou zcela bez povšimnutí, protože připomínají silnější menstruaci. Ve skutečnosti až 20 % těhotenství končí potratem.
Existuje několik způsobů, jak svou šanci na otěhotnění navýšit.
Ale na těhotenství by se měl připravit i váš partner. Je běžné se domnívat, že mužova role je jen oplodnit vajíčko, jenže polovina genů embrya je od otce. Je-li kvalita jeho spermií nízká, může je děloha odmítnout, nebo to ovlivní zdraví dítěte.
Několik měsíců před začátkem snažení by se měl i váš partner snažit o zdravější životní styl: přestat kouřit, omezit alkohol, jíst zdravěji a více se hýbat. Zvýšíte tak šance nejen na početí, ale i na zdravé miminko.
I při zdravém životním stylu a snaze zvýšit šance na těhotenství se některým ženám otěhotnět nedaří. Je to velmi frustrující, ale je důležité vědět, že existují další možnosti.
In vitro fertilizace (IVF) je typ asistované reprodukce. Při tomto zákroku jsou vajíčka ženy oplodněna spermiemi muže mimo tělo v laboratorních podmínkách.
Aby byla IVF úspěšná, je důležité získat co největší počet životaschopných vajíček. Žena proto užívá léky na podporu plodnosti, které stimulují vaječníky k produkci více folikulů s vajíčky (během běžného cyklu zraje jen jedno vajíčko). Po jejich dozrání jsou odebrány drobným chirurgickým zákrokem.
Muž poskytne spermie potřebné k oplodnění vajíčka. Po oplodnění se experimentálně vyvíjejí embrya v laboratoři několik dní. Několik zdravých embryí se pak pomocí katétru zavede přes čípek do dělohy ženy.
Pro mnoho párů je IVF jediným způsobem, jak otěhotnět. Její úspěšnost je 41–47 %, pokud vám je méně než 35 let. Po 35. roce šance klesají, ale i po čtyřicítce je těhotenství po IVF stále možné. Je ale třeba počítat s tím, že úspěšnost klesá a samotné těhotenství může být obtížnější. Navíc je často potřeba více než jedno kolo IVF a zákrok je nejen náročný fyzicky i psychicky, ale i finančně.
Otěhotnění může být náročné a často trvá roky. Přesto ale existují způsoby, jak své šance zvýšit. Díky pokroku v moderní medicíně si stále více párů může užít rodičovství. Doufáme, že vám tento článek pomohl lépe porozumět tomu, čím vaše tělo při cestě k těhotenství prochází. Pokud se chcete dozvědět více o těhotenství a ženském zdraví, navštivte náš blog.
Stáhněte si WomanLog nyní: