Všechno, co potřebujete vědět o bruxismu aneb skřípání zubů
Zdraví ústní dutiny je zásadní, ale často opomíjenou součástí našeho celkového zdraví. Mnohé z nás jdou k zubařce až ve chvíli, kdy je něco bolí, ale bruxismus opotřebovává zuby postupně a často jej není snadné odhalit. V tomto článku se dozvíte, jak se chránit před škodlivými následky skřípání zubů.
Kdy jste naposledy cítila napětí? Možná jste měla před sebou důležitou prezentaci, musela jste složit zásadní zkoušku, nebo řešila rodinné problémy. Pamatujete si, jak vaše tělo reagovalo? Mezi běžné příznaky stresu patří psychické vypětí, zrychlený srdeční tep, rychlé dýchání a napětí svalů—zejména v čelisti. Ty, které trpí bruxismem, uvolňují napětí skřípáním zubů, často aniž by si to uvědomovaly.
Co je to bruxismus?
Napínáte občas čelisti, když jste ve stresu nebo v hněvu? Jedním z míst, kam často směřuje napětí, je právě čelist. Občasné zatnutí zubů zažívá každá z nás, pokud se to však stává pravidlem, jedná se o bruxismus.
Existují dva základní typy bruxismu:
Denní bruxismus
Denní bruxismus je snazší léčit, protože se můžete naučit rozpoznat chvíle, kdy zatínáte čelist, a vědomě ji uvolnit.
Noční bruxismus
Noční bruxismus je naopak obtížnější ovlivnit, protože během spánku nemůžete regulovat tlak, kterým svíráte čelist.
Co způsobuje bruxismus?
Ve většině případů je denní bruxismus fyziologickou reakcí na akutní stres, vztek nebo úzkost. Nejlepší cestou k překonání denního bruxismu je uvědomit si tělesné projevy stresu a osvojit si techniky aktivního zklidnění.
Spánkový (noční) bruxismus je však mimovolný. Výzkumy naznačují, že jeho počátek souvisí s poruchami centrálního nervového systému během bezvědomí. Nejčastěji se objevuje při fázi REM spánku. Během REM je tělo v atonii svalstva, což brání realizaci snů pohybem, avšak menší svaly, jako například ty, které ovládají oči a čelist, mohou stále reagovat na zvýšenou mozkovou aktivitu a silné emoce.
Další faktory, které zvyšují riziko bruxismu, zahrnují:
- pocity úzkosti, stresu, frustrace, obav nebo bolesti
- sklon ke zvýšené soutěživosti
- nedostatek spánku
- nerovnováhu mozkových neurotransmiterů
- užívání selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
- konzumaci alkoholu, tabáku či rekreačních drog
- nadměrný příjem kofeinu
Citlivost na kofein má také genetický základ. Šest a více šálků kávy denně může zhoršit kvalitu spánku u kohokoliv, ale i jeden či dva šálky mohou vyvolat stresovou reakci u těch, které jsou na kofein a stres citlivější.
Jaké jsou důsledky bruxismu?
Chronický bruxismus je vážný stav, který může vést k rozpadu zubů, chronické bolesti čelistí a migrénám. Bohužel bývá těžké si jej včas uvědomit, a tak většina žen zjistí, že v noci skřípou zuby, až když dojde k výraznému poškození nebo se objeví bolest čelisti či hlavy. Pokud sdílíte ložnici s další osobou, možná si toho všimne dříve než vy. Navštivte zubařku ihned, pokud si všimnete některého z těchto příznaků:
- napětí v maséteře (hlavním čelistním svalu) a okolních vazech
- bolest v oblasti temporomandibulárního kloubu (TMK)
- vyskakování nebo blokace čelisti
- malé rýhy nebo změny zabarvení na povrchu zubů naznačující opotřebení
- zlomené zuby
- uvolněné zuby
- citlivost zubů
- bolest zubů
- změnu v rysu obličeje
Jak zvládnout nebo vyléčit bruxismus
Dobrou zprávou je, že existuje řada způsobů, jak chránit své zuby a žvýkací svaly před důsledky bruxismu, případně jej i zastavit.
Chraňte se chráničem zubů
Individuálně zhotovené chrániče od zubařky, sady pro domácí otisky, chrániče na principu "vař a formuj" nebo univerzální typy; chrániče zubů jsou oblíbeným řešením důsledků bruxismu. Chráněná je jimi vaše zubní sklovina i zubní náhrady před skřípáním a opotřebením. Nejedná se však o lék. Chránič noste na horní nebo dolní čelisti, v noci i přes den. Zvolte chránič vyrobený z inertních materiálů, který vám dokonale sedí, a po každém použití jej pečlivě očistěte.
Botoxové injekce
Botulotoxin se nevyužívá jen v estetické medicíně k omezení vrásek, ale také při léčbě různých zdravotních obtíží včetně bruxismu. Aplikací botoxu do žvýkacích svalů v čelisti zabráníte jejich zatínání během spánku. Jedna aplikace může mít efekt až tři měsíce.
Užívání myorelaxancií
K dispozici je celá řada léků zmírňujících bruxismus krátkodobě — od volně prodejných přípravků (paracetamol, ibuprofen) po léky na předpis (sedativa, kortikosteroidy, antidepresiva). Výběr přípravku vždy konzultujte s lékařkou podle vašich individuálních potřeb.
Reduktivní koronektomie či koronoplastika
Jde o stomatologický zákrok, kdy jsou zuby přetvarovány a srovnány. Může být vhodný zejména v případě, kdy bruxismus souvisí s křivými, přeplněnými či špatně postavenými zuby.
Vyzkoušejte biofeedback
Tato neinvazivní terapie poskytuje informace o vašem těle prostřednictvím elektrod sledujících různé fyziologické parametry, jako je tep, tělesná teplota, mozková aktivita, reakce potních žláz či okysličení krve. Existuje řada domácích biofeedback systémů, které mohou být účinné při zvládání stresu. Pro měření aktivity žvýkacích svalů však bývá nutné klinické prostředí.
Naučte se zvládat stres
Většina případů bruxismu je způsobena právě stresem, a proto zvládnutí stresu přináší úlevu. Svěřte se do péče psycholožky, meditujte, nebo si najděte techniky, jak si ulevit od napětí—dlouhodobě tak ochráníte ústní dutinu i zuby.
Masáž čelisti a obličejová cvičení
Ženy trpící spánkovým bruxismem často zatínají čelist i přes den, což znamená, že žvýkací svaly jsou vlastně neustále stažené. Masáž čelisti uvolňuje svaly a brání jejich opakovanému stažení. Použijte ukazováček a prostředníček k jemné masáži obličeje a krku, začněte na oblasti TMK, pokračujte až ke ramenům. Masáž lze provádět kdykoliv, zvláště účinná je ale před spaním.
Pomoci mohou také obličejová jóga nebo jednoduchá cvičení úst. Zkuste dokořán otevřít ústa a na pár sekund umístit špičku jazyka před zuby. Zívnutí s široce otevřenými ústy taky uvolňuje napětí.
Podpora cirkadiánního rytmu
Pohyb během dne snižuje stres a vede ke kvalitnějšímu spánku v noci. Cvičení pohybem totiž podporuje přirozený cirkadiánní rytmus těla.
Choďte spát každý den přibližně ve stejnou dobu a před spaním si dopřejte chvilku na zklidnění. Večerní jóga, protahování, meditace, dechová cvičení a pozitivní afirmace vám pomohou lépe usnout a prospat se.
Zlepšete svůj jídelníček
Jedním z častých rizikových faktorů pro bruxismus je nedostatek hořčíku. Odhaduje se, že 15–20 % lidí v rozvinutých zemích trpí hypomagnezémií. Pokud zároveň pociťujete únavu, nechutenství, nevolnost, křeče ve svalech nebo vysoký krevní tlak, zařaďte do stravy potraviny bohaté na hořčík, například listovou zeleninu, avokádo, hořkou čokoládu, ořechy, semínka, luštěniny a celozrnné výrobky, případně zauvažujte o doplňku stravy.
Změňte své (špatné) návyky
Dva hlavní viníci podílející se na vzniku bruxismu jsou alkohol a tabák. Úplné zanechání kouření je pro zdraví nejvýhodnější, protože má řadu negativních dopadů. Ačkoliv se dříve tvrdilo, že střídmá konzumace alkoholu může mít určité zdravotní benefity, aktuální výzkumy doporučují alkohol spíše vynechávat, obzvlášť při vyhroceném stresu. Přestože pití alkoholu navozuje krátkodobě pocit úlevy, dlouhodobě zhoršuje schopnost zvládnout skutečnou příčinu potíží.
Bruxismus a menstruační cyklus
Myslíte si, že seznam potíží souvisejících s menstruací a PMS je už dost dlouhý? K nim přidejte i problémy s ústy. Samotné skřípání zubů sice s hormonálními změnami přímo nesouvisí, zdraví ústní dutiny se před menstruací často zhoršuje. Některé ženy si všimnou zvýšené citlivosti, zánětů dásní nebo krvácení na konci cyklu. Tento jev se nazývá menstruační gingivitida. Jakmile těsně před menstruací klesnou hladiny hormonů, citlivé tkáně v ústech jsou náchylnější ke vzniku gingivitidy, bolestivých vřídků či aftů.
A co bruxismus? Přímou vazbu vědci nenašli, nicméně ty, které trpí premenstruační dysforickou poruchou (PMDD), zažívají extrémní PMS symptomy—silné bolesti, výkyvy nálad, úzkosti, deprese i další obtíže. Pokud vás trápí PMDD, můžete si v dnech před menstruací více stěžovat na skřípání zubů právě v důsledku zvýšeného stresu.
Závěrem
Bruxismus je častý problém, ale rozhodně jej nelze podceňovat. V krátkodobém horizontu většinou není nebezpečný, nicméně dlouhodobé následky mohou být závažné. Nejčastější příčinou nebo přispívajícím faktorem je stres. I když problém vyřešíte medicínsky, vyplatí se hledat jeho hlubší příčinu—stres ovlivňuje i další oblasti života. Vypracujte si vlastní způsoby zvládání stresu, snižte úzkost a dlouhodobě tak bruxismu předcházejte.
Stáhněte si WomanLog nyní:
