Co je sexualita a co pro mě znamená?
I když slovo „sexualita“ nás často vede k představě pohlavního styku, znamená mnohem víc než jen sexuální vztahy a rozmnožování jako biologickou funkci. Sexualita je holistický pojem, který zahrnuje fyzickou a psycho-emocionální potřebu lásky, intimity a potěšení. Je to souhrn chování, kterými se snažíme získat to, co potřebujeme a chceme – ať už podle psaných nebo nepsaných pravidel. Nebo i navzdory nim.
Pojem „lidská sexualita“ označuje způsob, jakým se lidé identifikují a vyjadřují jako sexuální bytosti, kterými všichni jsme. Sexualita je nedílnou součástí lidského života. Uvědomování si vlastní sexuality nám pomáhá autenticky prožívat naše myšlenky, pocity a emoce a umožňuje nám navazovat hlubší vztahy s ostatními.
Pro mnohé autorky je sexualita ústřední osou lidského života – začíná v raném dětství a pokračuje i dlouho po plodném věku. Sexualita zahrnuje nejen samotné sexuální vztahy, ale také sexuální identitu a orientaci – erotiku, potěšení, intimitu a rozmnožování.
Sexualitu prožíváme tím, jak ji vyjadřujeme v myšlenkách, fantaziích, touhách, přesvědčeních, postojích, hodnotách, chování, zvyklostech, rolích a vztazích. Sexualitu ovlivňuje mnoho různých a vzájemně se prolínajících faktorů – biologických, psychologických, sociálních, ekonomických, politických, kulturních, etických, právních, náboženských, historických i duchovních.
Stručný pohled do historie
Lidská sexualita byla předmětem zájmu již od počátků lidské civilizace. O lidském zamyšlení nad sexualitou svědčí první výtvarné umění a nejstarší dochované písemnosti našich předků.
Známým příkladem je Kámasútra – starověký indický text v sanskrtu, který se věnuje sexualitě, erotice a emocionálnímu naplnění. Byl napsán mezi roky 400 př. n. l. a 300 n. l. (přesné datování zůstává nejasné, protože badatelky stále zkoumají původ tohoto základního díla).
Ve skutečnosti jde o obsáhlého průvodce uměním kvalitního života, povahou lásky, hledáním životní partnerky, udržováním láskyplného vztahu či jinými aspekty radostného prožívání lidského života.
Rozmanité sexuální chování najdeme také v antickém řeckém a římském umění i literatuře – včetně heterosexuálních i homosexuálních vztahů a skupinového sexu.
Později získala obrovský vliv křesťanská církev, která ovlivnila způsob vnímání sexuality na Západě: zavedla pojem prvotního hříchu, vyzdvihovala cudnost a nevinnost žen a prosazovala sexualitu výhradně v rámci církevně posvěceného manželství. Fyzická přitažlivost při výběru partnerky nebyla podstatná; volba životního partnera byla zejména pragmatická.
Takový postoj však začal být považován za pokrytecký, protože sexualita, žádostivost a erotika jsou přítomny stále, a i ti, kdo hlásají vůli Boží, tomu nejsou imunní.
Dokonce i ve středověku, označovaném jako „temný“, umělkyně dokázaly do obrazů svatých postav vnést erotické prvky a autorky se posmívaly falešné svatosti kněžích ostrou ironií.
Překvapení – ženy jsou také sexuální bytosti!
Vědecký zájem o sexualitu se objevil mnohem později, až v 19. století. První výzkumy měly za cíl rozdělit různé druhy sexuálního chování na „normální“ a „nenormální“. Například ženská sexualita – žena toužící po sexuálním potěšení – byla považována za něco neobvyklého, za nemoc označovanou jako „ženská hysterie“ a vyžadovala odpovídající léčbu.
Mechanické vibrátory byly vytvořeny k tomu, aby poskytly genitální masáž a vyvolaly „paroxysmus“, čímž dočasně ulevily příznakům „hysterie“. Jinými slovy, lékařky pomáhaly sexuálně neuspokojeným ženám dosáhnout orgasmu.
Teprve na přelomu 20. století začala vědecká komunita v Evropě a USA připouštět, že ženy mohou mít přirozené sexuální touhy a potřebu potěšení. Ženy byly vždy považovány jen za „ctihodný nástroj“ pro uspokojení mužské touhy.
Dívky byly vychovávány s přesvědčením, že manželky mají povinnost svým mužům poskytovat sexuální potěšení a porodit jim děti. Ženská sexuální touha byla přísně kontrolována jako nepatřičná a sex mimo manželství byl považován za hřích.
Díky Sigmundu Freudovi (1856–1939), „otci moderní psychologie“, byla tato představa vyvrácena. Pozorováním svých pacientek Freud zjistil, že i ženy i muži jsou sexuální bytosti a sexualita se rozvíjí už od raného dětství.
Nejen biologicky daný pud
Na rozdíl od zvířat je lidská sexualita erotická – je mnohem víc než jen instinkt rozmnožování. Vědomě definujeme a vylepšujeme chování, která nám přinášejí sexuální potěšení a stimulují erotogenní zóny – včetně mysli.
S rozvojem psychologie se vyvíjela i sexologie – věda o lidském sexuálním chování. Neustále vznikají nové poznatky, které mění zažité, mylné představy a nabízejí jasnější odpovědi na otázky, které vám mohou pomoci pochopit vlastní sexualitu.
Pamatujme, že v různých kulturách a společnostech panují zásadně odlišné postoje k sexualitě – některé jsou otevřené a liberální, jiné předepisují tabulky a pravidla, přičemž určitá tabu přetrvávají téměř všude. Ať už žijete kdekoliv a s kýmkoliv, pochopení vlastní sexuality je základem pro budování zdravých, dlouhodobých vztahů.
Zdravá sexualita znamená být fyzicky zdravá, zejména bez sexuálně přenosných nemocí, ale stejně důležité je pěstovat pozitivní a respektující postoj k sexualitě druhých a přispívat k vytváření bezpečných, příjemných sexuálních vztahů bez diskriminace a násilí.
Sexualita se navíc pojí s celou řadou zdravotních výhod, které daleko přesahují ložnici. Zdravý sexuální život:
- posiluje imunitní systém
- zlepšuje libido (sexuální apetit)
- pomáhá posílit svaly pánevního dna a předcházet inkontinenci
- snižuje krevní tlak a snižuje riziko infarktu
- zmírňuje bolest a křeče, například menstruační bolesti či bolesti hlavy
- zlepšuje spánek a ulevuje od stresu
Složitá, různorodá a proměnlivá
Lidská sexualita je složitá a pro různé osoby může být velmi odlišná – i jedna žena může vyjadřovat svoji sexualitu různými způsoby. Ne každý člověk pro nás je stejně atraktivní – když se vám s někým dobře tráví čas nebo se vám líbí, neznamená to, že s ním automaticky chcete být intimní.
Sexuální vztahy se také s časem mění: spalující fyzická vášeň se může proměnit v něžné souznění, kdy je emoční blízkost důležitější než ta fyzická.
Lidské sexuální chování nekončí jen u pohlavního styku – je překvapivě rozmanité. Sex lze prožívat o samotě, v páru (se stejnopohlavní či opačně pohlavní partnerkou) i ve skupině; nemusí vždy vést k souloži.
Sexuální fantazie jsou také běžnou součástí lidské sexuality – některé ženy se své „sny“ snaží naplnit, zatímco jiné by nikdy nedělaly to, o čem sní.
Některé ženy nepociťují žádnou sexuální touhu a jsou s tím naprosto spokojené. Pokud se cítíte ve své sexualitě dobře a zároveň respektujete potřeby a hranice ostatních, vaše osobní sexualita je zdravá a normální.
Co je sexuální orientace?
„Sexuální orientace je trvalý vzorec romantické nebo sexuální přitažlivosti (či jejich kombinace) k osobám opačného pohlaví [heterosexualita], stejného pohlaví [homosexualita], nebo k oběma pohlavím a/nebo více genderům [bisexualita].“ (Wikipedie)
Sexuální orientace se během života může měnit. Například žena může být v mládí heterosexuální, zvláště pokud žije ve společnosti nepřátelské k lesbickým vztahům, později si ale může uvědomit přitažlivost pouze k ženám a získat odvahu být sama sebou.
Sexuální diskriminace
Kdyby byla sexualita jednoduchá, nebylo by kolem ní tolik zmatku, napětí a nedorozumění.
Některé ženy jsou samy se sebou spokojené a sexualitu nikdy neřeší, jiné o své sexuální identitě mohou přemýšlet celý život.
Není neobvyklé, když si je žena vědoma svých tužeb, ale nikdy je nevyjádří, protože si uvědomuje, že to, co ji láká, není společensky akceptované. Pro jiné je těžké nebo nemožné přijmout jinou sexualitu, než jakou samy mají. Pokud takoví lidé tvoří většinu ve společnosti, sexuální menšiny mohou čelit různým formám diskriminace, včetně fyzického násilí nebo sociálního vyloučení.
Výzkumy ukazují, že ve srovnání s běžnou populací mají LGBTI lidé (lesby, gaye, bisexuální, transgender a intersex osoby) vyšší riziko deprese, úzkostných poruch, užívání návykových látek, bezdomovectví, sebepoškozování i sebevražedných myšlenek.
Zejména mladé LGBTI osoby mají zvýšené riziko, protože se vyrovnávají se svou sexualitou a čelí šikaně či vyloučení ve škole.
Pokud někdo z vašich blízkých prochází podobnými problémy, nebo pokud sama bojujete se svou sexualitou nebo čelíte diskriminaci na základě sexuální orientace:
- přestaňte trávit čas s lidmi, kteří jsou k vám agresivní – čas je nejcennější měnou našeho života
- požádejte o pomoc důvěryhodnou osobu – kamarádku, příbuznou, doktorku, psycholožku
- zavolejte na linku důvěry; pokud neexistuje, využijte online zdroje
- dejte si tolik času, kolik potřebujete, abyste pochopila svoji sexualitu
- pokud si myslíte, že jste lesba, ale nechcete to říkat veřejně, je to naprosto v pořádku
Své období můžeš sledovat pomocí aplikace WomanLog. Stáhni si WomanLog nyní:
