Postižení a sexuální zdraví
Sexuální potřeby lidí žijících s postižením jsou stejné jako u ostatních, ale překonání stigmat a získání přístupu k základním informacím a službám týkajícím se sexuálního zdraví je pro ně mnohem náročnější. Osoby s postižením jsou stále neúměrně opomíjeny v oblasti sexuální výchovy a dostupnosti zdrojů, a to jak v dospívání, tak v dospělosti. V tomto článku rozebíráme, jak zpřístupnit informace o sexuálním zdraví všem, bez ohledu na fyzické či psychické možnosti.
Až 10 % lidské populace žije s nějakým druhem postižení a lidé s postižením jsou často oddělováni od svých sexuálních potřeb. Jejich sexualita a reprodukční zdraví bývají zanedbávány, což jim ztěžuje hájit svá práva.
Dopad ableismu
„Ableismus“ je vědomá či nevědomá diskriminace lidí s postižením. Pokud tě postižení přímo neovlivňuje, asi si neuvědomuješ, jak samozřejmé věci mohou být pro někoho jiného nepřekonatelné, pokud nejsou zohledněny. I dobře mínící lidé mohou být nevědomí vůči zkušenostem druhých a snadno sklouznou k diskriminaci, čímž osoby s postižením nevědomky znevýhodňují. Pro zvýšení povědomí je důležitá otevřená diskuse.
Lidé s postižením stejně jako ostatní mají sexuální potřeby, touhy a fantazie, které chtějí prožívat, ale když na toto téma přijde řeč, většina nepostižených jen pokrčí rameny a přeskočí k jiné konverzaci. Velmi často učitelé nebo lékaři, kteří by mohli pomoci, ignorují význam těchto základních lidských potřeb u člověka s postižením. To prohlubuje stigma a zvětšuje propast mezi těmi, kdo žijí s postižením, a těmi, kdo ne.
Lidé žijící s postižením čelí dalším překážkám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví. Nejen, že mnozí z nás jednají bez rozmyslu, ale společenská a fyzická infrastruktura světa je nastavena na průměrného člověka a bez připomínky nezohledňuje rozmanitost lidské zkušenosti.
Nedostatek dostupných informací
Sexuální výchova je základní právo. Každá mladá osoba by měla mít možnost učit se o své anatomii, pubertě a tělesných změnách, sexuálním zdraví, antikoncepci, souhlasu a dalších důležitých informacích. Bohužel osoby s postižením bývají často z těchto debat vyloučeny. Mnohé z nich jsou kvůli různým důvodům vzdělávány doma a je na rodičích, aby kromě všeho ostatního doplnili i základy sexuální výchovy. Jenže mnoho rodičů se tématu sexuality s dětmi, ať už mají postižení nebo ne, vyhýbá. Někteří se bojí puberty, kdy dítě přestává být dítětem, začíná vnímat svou sexualitu a touží po intimních vztazích mimo rodinu. Jiní svým dětem sexualitu odpírají, protože byli sami učeni tyto základní lidské potřeby vnímat jako něco špatného.
Pokud dítě s postižením školu navštěvuje, může mít problém se ztotožněním s informacemi o měnícím se těle, protože rozmanitost těl se v učebnicích téměř neobjevuje.
Dospívající, které nemají s kým si o změnách těla a nových zkušenostech povídat, mohou mít méně sebevědomí v oblasti sexuality a být zranitelnější vůči sexuálnímu násilí, zdravotním problémům, neplánovanému těhotenství nebo pohlavně přenosným nemocem.
Sexuální a fyzické násilí
Osoby žijící s postižením jsou vystaveny vyššímu riziku sexuálního a fyzického násilí než ostatní.
Pokud člověk nechápe, co se s ním děje, je méně pravděpodobné, že požádá o pomoc nebo uteče před zneužíváním. Většina násilníků je obětem blízká – může jít o rodinu, pečovatele, zdravotnický personál či osobní asistenty. Ti, kdo žijí s postižením a zažívají násilí, jsou často na pachateli závislí a nemají se na koho obrátit. A když už pomoc hledají, úřady jejich oznámení často ignorují.
Přečti si více o obnovování intimity po vztahu s násilím.
Špatná dostupnost
Mnoho lidí žijících s postižením nemá přístup k potřebným informacím o svém reprodukčním a sexuálním zdraví kvůli fyzickým překážkám. Nevhodně navržená, zastaralá a zchátralá infrastruktura, zvláště na venkově, představuje pro osoby se sníženou pohyblivostí nepřekonatelné bariéry. To zvyšuje riziko neléčených onemocnění i komplikací spojených se sexuálním a reprodukčním zdravím, jako jsou pohlavní nemoci a neplánovaná těhotenství.
V některých zdravotnických zařízeních chybí personálu příprava a školení k péči o osoby s postižením, takže jejich potřeby mohou být přehlíženy nebo brány na lehkou váhu. Někteří zdravotníci jsou vůči poskytování služeb sexuálního zdraví osobám s postižením předsudeční – omezují přístup ke službám nebo odmítají mladým osobám s postižením jejich touhu po těhotenství a výchově dětí, protože sexualitu u lidí mimo „normu“ považují za nepřirozenou.
Stereotypy
V mnoha společnostech nejsou lidé s postižením vnímáni jako sexuální bytosti. To jim ztěžuje hledání partnerů, navazování zdravých vztahů a uspokojivý sexuální život. Tyto předsudky lidem s výzvami berou základní lidská práva a svobody. Stereotypy nás rozdělují do skupin bez ohledu na nuance či okolnosti. Každý den si zjednodušujeme uvažování, ale pokud jde o lidskou důstojnost, měli bychom myslet dvakrát.
Vyloučení lidí s postižením z rozhodovacích procesů
Lidé s postižením jsou často vynecháváni z rozhodování, které přímo ovlivňuje jejich práva a pohodu. Stále jsou často vnímáni jen jako příjemci služeb a ne jako ti, kteří mohou aktivně přispět k řešení svých problémů, prezentovat svůj pohled a navrhovat řešení. Pokud vynecháme nejzásadnější zdroj informací, nemohou ani ti s dobrými úmysly nabídnout opravdu užitečná řešení.
Nedostatek podpory
Další velmi rozšířený stereotyp je, že lidé s postižením nemohou být dobrými rodiči. Když se osoby se speciálními potřebami rozhodnou mít děti, často čelí posměchu a není jim poskytována podpora obvyklá u ostatních. Přitom většina žen s postižením – i mentálním – se o své děti dokáže výborně postarat. Možná potřebují speciální vybavení a jisté úpravy, ale zvládnou si vytvořit rodinu a děti vychovávat. Jsou ale vystaveny mnohem vyššímu riziku odebrání dětí. Bez důkazů jsou děti z takových rodin často odebírány, protože v lékařském prostředí hluboce zakořenily předsudky.
Těhotenství, porod a šestinedělí jsou náročné pro každou ženu, natož pro ženu, která navíc řeší postižení. Špatná dostupnost zdrojů a zdravotnických zařízení znamená i větší riziko komplikací kvůli pozdnímu zásahu lékaře.
Řešení pro lepší dostupnost sexuálního a reprodukčního zdraví
Sexuální a reprodukční zdraví osob s postižením nedostává zatím dostatečnou pozornost. Zde je několik návrhů, jak můžeme jejich zkušenost zlepšit:
Zvyšujme povědomí
Když 10 % populace žije s nějakým druhem postižení a další miliony jsou jejich zkušeností dotčené, je nerozumné tyto otázky přehlížet. Vzdělávání o tom, co život s různými postiženími obnáší, a zvyšování povědomí, že většina lidí si navzdory překážkám může užívat šťastný a zdravý život, je klíčové pro odbourávání stigmatu.
Školení lékařů o sociálních aspektech života s postižením pomáhá zpřístupnit informace a zdroje také osobám s omezenými schopnostmi.
Rozšiřujme rozhodovací proces
Inkluzivní rozhodování znamená zohlednit zkušenosti všech. Lidé s postižením bývají vnímáni jako neschopní hájit se, a proto jsou často vyloučeni z rozhodování, která přímo ovlivňují jejich životy. Ideálně by rozhodnutí měli přijímat ti, kteří s nimi budou žít, a odborné rady zapojovat podle potřeby; jen tak proměníme slova v konkrétní a oceňované činy.
Vzdělávání
Většina programů sexuální výchovy je připravena pro průměrně zdatné, takže mladým lidem se speciálními potřebami chybí zastoupení. Zařazení lidí s omezenými pohybovými schopnostmi, chronickými nemocemi nebo mentálním postižením do kurikula dá těmto lidem pocit, že jsou vidět, a ostatním umožní lépe chápat, jak funguje sexualita a reprodukce v různých životních situacích.
Zastoupení záleží. Když nejsou informace, šíří se strach a domněnky. Rozmanitější prezentace těl a zkušeností všem umožní lépe rozumět problémům ostatních a bourat stigma.
Lepší infrastruktura a dostupnost služeb
Specializovaná doprava, inkluzivní infrastruktura a otevřenost společnosti jsou zásadní pro důstojné a rovné podmínky pro osoby s postižením. Nemocnice, kliniky, veřejné i komerční budovy by měly být vybaveny rampami a výtahy, aby byly přístupné i pro osoby s pohybovým omezením.
Důležitou roli hraje i cenová dostupnost. Jelikož mnoho osob s postižením žije v chudobě, je nutné zajistit specializované dopravní služby nebo kompenzaci přepravních nákladů, aby měly šanci na rovný přístup.
Ať už tě postižení ovlivňuje nebo ne, zlepšení dostupnosti služeb v tvé komunitě pomůže každému, kdo zde žije. Rovnost nedosáhneme, pokud budou potřeby lidí žijících s postižením opomíjeny. Udělejme svět lepší pro všechny z nás.
Svůj menstruační cyklus můžeš sledovat v aplikaci WomanLog. Stáhni si WomanLog nyní:
