Co je body pozitivita a proč na ní záleží
Mnohé z nás se skutečně naučí mít se rády a přijímat svá těla až poměrně pozdě v životě. Do té doby často věnujeme čas i energii souzení sebe sama za věci, které nemůžeme změnit. Sebeláska je dovednost, kterou je těžké získat kvůli nerealistickým standardům krásy, jež jsou dnes populární.
Body pozitivita není jen o tom, naučit se ocenit svůj vzhled, ale o poznání vlastního těla jako nádoby, ve které žijete ráda – což jde ruku v ruce s tím, být tou, kým chcete být.
Tráva je zelenější na druhé straně
Nebo v tomto případě je vysněná struktura vlasů, odstín pleti a proporce těla vždy na tom druhém. Většina z nás vyrůstá s určitým pocitem nespokojenosti se svým tělem, protože společenská očekávání a reklama nás nutí srovnávat se s naleštěným ideálem, do kterého bychom chtěly patřit. Krásu z toho má především kosmetický průmysl, protože nám může prodávat dočasná „řešení“ našich komplexů.
Průmysl krásy vydělává spoustu peněz. Samo o sobě to není zlé. Zlé je, že zisk staví na démonizaci projevů přirozených procesů, které zažíváme všechny, například strií, vrásek nebo ochlupení.
Rozveďme pár příkladů:
- Strie jsou znamením rychlé změny tělesných proporcí. Znamenají, že vaše tělo dělalo přesně to, co mělo – přizpůsobilo se změně rozložení váhy. Strie jsou důkazem toho, že vaše tělo funguje tak, jak má.
- Vrásky jsou znamením stárnutí. Stárnutí je v jistém smyslu forma opotřebení, ale samo o sobě není špatné. Omezování krásy jen na mládí říká, že stáří je ošklivé. Zní to zdravě? Krása existuje v každém věku.
- Ochlupení je prostě součást lidského těla. Pokud netrpíte zdravotním problémem, tělo ochlupení přirozeně vytváří a vy s ním můžete naložit, jak chcete. Není nic špatného na hladkých nohách a podpaží, ale to, že se neholíte, neubírá ženě její ženskost (a to, že se holí muž, ho nečiní méně mužem).
Existuje spousta výrobků, které nám pomáhají pečovat o tělo (a dělat to bychom měly všechny), ale není přehnané říci, že svět nám hází klacky pod nohy, když máme samy sebe vnímat jako krásné takové, jaké opravdu jsme.
Ženskost & mužskost
Stereotypy hrají v tom, jak vnímáme sebe i ostatní, obrovskou roli. „Není dost mužný“ je častým zdrojem nejistoty obrovské části mužské populace a ženy jsou neustále hodnoceny podle toho, co mají na sobě – až do té míry, že „měla na sobě příliš odhalené oblečení“ je používáno jako omluva při sexuálním napadení.
Jak muži, tak ženy trpí pocitem, že musí překonávat obrovskou propast, aby byly vnímány nejen jako právoplatné zástupkyně svého pohlaví, ale i jako svébytné lidské bytosti. (A pak je tu ještě diskriminace vůči těm, kdo se neztotožňují s binárním rozdělením pohlaví.) Nejistota a diskriminace na základě vzhledu ovšem není moderním problémem – historicky byli lidé odsuzováni, vylučováni či dokonce zabíjeni jen kvůli tomu, jak vypadají.
Pokud vám to připadá povrchní, děkuji vám za to, že víte, že lidstvo na to má být mnohem lepší. Buďte součástí pozitivní změny – jak v přístupu k sobě, tak k ostatním.
Reprezentace (a její nedostatek)
Průmysl krásy často selhává v zastoupení menšin a velmi často i znázorňuje většinu nerealisticky. Kdyby se mimozemšťan učil o Zemi jen z módních časopisů, zřejmě by si myslel, že 90 % obyvatelstva jsou mladé, štíhlé, bílé modelky s rovnými vlasy a světlou pletí.
Svět kolem nás nám skrze reklamy, filmy a obálky časopisů neustále říká, co je „dobré“ a „normální“. Když se do daného popisu nevejdeme, máme pocit, že je s námi něco špatně. Pokud určitý typ těla nebo barva pleti vůbec není v ideálu krásy vidět, vysílá to zprávu, že do těchto kategorií patří „méněcenné“ osoby. Bohužel tomu mnoho lidí skutečně věří – dokládají to projevy rasismu, fatfobie, ageismu nebo ableismu.
Všechny tyto nenávistné „-ismy“ jsou nesmírně zraňující pro ty, kdo se ocitají na straně diskriminovaných, a zároveň ubližují celé společnosti. Čas a sílu, kterou musíme vyplýtvat bojem s nenávistí, bychom mohly věnovat něčemu skutečně užitečnému. Je na čase uznat těla všech tvarů a podob za hodnotná.
V posledních letech jsou vidět jisté pozitivní změny – možná jste viděly modely s viditelnými zdravotními problémy, kilami navíc, vyšším věkem nebo z jiného kulturního prostředí. Jsou tam proto, že tam patří stejně jako ty mladé, štíhlé, bílé modelky s rovnými vlasy a světlou pletí.
Svět je rozmanitý a krása v něm je také rozmanitá. ❤️
Mít se ráda je správné
Největší lež, kterou jsme o kráse slyšely, je, že musí být dokonalá. Že musíte být dokonalá, abyste byla krásná. Ve skutečnosti pravá dokonalost neexistuje – a ani nemusí. Můžete být přesně taková, jaká jste. Prosím, všímejte si krásy i ve svých nedokonalostech.
To jde snadno pochopit v teorii, ale těžko se to převádí do praxe, zejména pokud jste roky nesnášela svůj nos nebo faldíky na břiše. Začněte drobnými kroky a dopřejte si čas. Možná vás naučili mít soucit s ostatními – ale máte soucit i sama se sebou?
Pokud je vaše tělo stále ve vývinu, vězte, že někteří dospělí vypadají „dokonale“ jen proto, že už měli dost času zjistit, co jim opravdu vyhovuje. Mohly péči o sebe věnovat dost energie, anebo si vyzkoušely různé styly, aby našly ten svůj, který jim lichotí.
Nakonec nikdo kromě vás nemá právo určovat, jak byste měla vypadat a co si o svém těle myslet. „Krása je v očích toho, kdo se dívá“ – a tady jste tou hlavní vy. Vaše vlastní sebevědomí ovlivňuje to, jak vás vnímají ostatní. Můžete si tak vytvořit vlastní pozitivní zpětnou vazbu!
Odstupte od souzení
Až umlčíte vnitřní kritičku a zaměříte se na pozitivní stránky svého těla, co konkrétně můžete podniknout?
- Přesměrujte pozornost.
Média, která konzumujete, ovlivňují vaše vnitřní nastavení. Zamyslete se, co sledujete, čtete a koho followujete. Kolik z toho vás inspiruje – a kolik vás naopak deptá?
Omezení času na internetu vám může výrazně pomoci, stejně tak, když si pečlivěji vybíráte obsah, který sledujete. Sledujete-li ženy, které otevřeně mluví o svých nedokonalostech, ovlivní to i to, jak jste tolerantní vůči fyzickým „nedostatkům“.
Můžete se také zaměřit na úplně jinou oblast! Možná se chcete naučit plést nebo si pořídit vlastní kvásek?
- Začněte vděčností.
Oceňování vlastního těla může začít tím, že si začnete všímat krásy těla druhých. Vyhraďte si den na to, abyste obdivovala fyzické stránky lidí kolem sebe. Pokud jste zvyklá dívat se na svět skrze negativní čočky, bude vám to možná připadat neupřímné – ale čím častěji to zkusíte, tím snadněji začnete vnímat hezké detaily.
Můžete zkusit i terapii oceňování těl s kamarádkami nebo blízkými. Řekněte jim naprosto upřímně, co se vám na jejich tělech líbí, a pak je požádejte, aby vám řekli, co mají rádi na vašem těle. Může vám to otevřít oči pro krásu, kterou jste dříve neviděla.
- Oceňte, co vaše tělo dokáže.
Vaše tělo má konkrétní funkce. Je fajn vyjádřit mu i trochu vděčnosti.
Zamyslete se, že vaše smysly vám umožňují prožívat krásné věci – chutné jídlo, objetí blízkých. Vzpomeňte na své dovednosti. Možná vám jde vařit, psát, nebo máte cit pro aranžmá místnosti, aby byla příjemná. Umíte napodobit hlasy, ukrojit dokonalý krajíc chleba, nalít dva úplně stejně velké panáky. Není dovednost příliš malá na to, abyste ji ocenila.
Pokud vás to inspiruje, napište svému tělu děkovný dopis za vše, čím vám slouží nebo sloužilo.
- Pečujte o sebe
Budete se cítit lépe, pokud se k sobě budete chovat dobře. Zdraví je atraktivní (ať už to je psychické, emocionální nebo fyzické). Věda to potvrzuje. A navíc – energie na sebelásku nevznikne jen tak z ničeho! Potřebujete jídlo, odpočinek, lásku, stejně jako zábavu, zajímavé a někdy i náročné činnosti – jako kdokoliv jiný.
Duševní zdraví
Někdy, ať se snažíme sebevíc, sebelásku samy nezvládneme. Společnost zaměřená na vzhled může přispívat ke specifickým obtížím.
Porucha vnímání vlastního těla (body dysmorfie) je stav, kdy je osoba posedlá malým nebo smyšleným „nedostatkem“ svého vzhledu. I když ho odstraní, polovina lidí s touto diagnózou si najde další místo na těle, kterým se trápí.
Problémy se sebepřijetím mohou ústit do různých poruch příjmu potravy, například:
- Anorexie – intenzivní strach z přibírání, vyřazení potravy až do těžké podvýživy.
- Bulimie – strach z přibírání, střídání přejídání a následného zvracení nebo jiných forem „očisty“.
- Přejídání (binge eating disorder) – ztráta kontroly nad příjmem jídla, často vede k nadváze.
- Pikacismus – nutkavá chuť jíst věci, které nejsou potravinami.
- Porucha přežvykování – záměrné vracení a opětovné žvýkání potravy či její vyplivnutí.
- Avoidantní/restriktivní porucha příjmu potravy – ztráta zájmu o jídlo nebo silný odpor např. k chuti či textuře některých jídel.
Pokud v sobě nebo u svých blízkých některý z popsaných vzorců rozpoznáváte, vyhledejte odbornou pomoc. Ani jedno z těchto chování není řešením.
Není ostudné si přiznat, že potřebujete pomoc. Sebepřijetí nepřichází samo od sebe – je to proces, který znamená bojovat s roky sebenenávisti, nebo i s negativními postoji rodiny, okolí či cizinců. Ale pamatujte: zasloužíte si uzdravit se a stojíte za vynaloženou energii k tomu, abyste se dostala do zdravého stavu.
Svůj cyklus si můžete sledovat v aplikaci WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní:
