Průvodkyně ženským tělem
Vizualizace lidského těla muže a ženy prozrazuje mnoho podobností, ale rozdíly jsou ihned patrné. Nejzřetelnějším rozdílem jsou reprodukční orgány—fyzické vyjádření chromozomů, které určují biologické pohlaví.
Anatomie specifická pro ženy souvisí se sexuální funkcí, rozmnožováním a regulací hormonů a zahrnuje vnější pohlavní orgány—vulvu—a vnitřní reprodukční orgány—vaječníky a dělohu.
Prsa jsou považována za „přídatné“ reprodukční orgány, protože jejich hlavní funkcí je laktace—poskytování mléka novorozenci.
Naše začátky v děloze
Sexuální anatomie mužů a žen se liší, ale všechny pohlavní orgány se vyvíjejí ze stejné sady buněk. Během vývoje plodu se tyto buňky diferencují podle konkrétního hormonálního prostředí, ve kterém se nacházejí.
Biologické pohlaví dítěte je určeno v okamžiku, kdy spermie otce splyne s vajíčkem matky. To je umožněno našimi geny a chromozomy, které je nesou.
Z 23 párů chromozomů, které nesou všechny genetické informace nutné k reprodukci člověka, pouze jeden pár rozlišuje pohlaví—chromozom X dodaný mateřským vajíčkem a chromozom X nebo Y dodaný otcovou spermií.
Pohlavní chromozomy nesou geny odpovědné za sexuální diferenciaci. SRY gen (Sex-determining Region of the Y chromosome) je obzvláště důležitý, protože vytváří specifický protein, který způsobuje vývoj mužských pohlavních žláz (varlat). Pokud SRY gen chybí nebo nefunguje, vyvíjející se embryo se výchozím způsobem stává dívkou.
Krátce po svém vzniku začnou varlata vylučovat testosteron. Působení tohoto hormonu způsobí, že se nediferencované tkáně vyvinou v žalud penisu. Bez testosteronu se stejné tkáně vyvinou v klitoris.
Ostatní reprodukční orgány se vyvíjejí podobně. Pod vlivem hormonů se u mužů vyvíjejí šourek, varlata, nadvarlata, chámovody, prostata, semenné váčky, močová trubice a penis, zatímco u žen se vyvíjejí vaječníky, vejcovody, děloha, hrdlo děložní, vaginální kanál, Bartholiniho žlázy, vagina, klitoris a předkožka klitorisu. Pohlavní orgány, se kterými se člověk narodí, se nazývají primární pohlavní znaky.
Další rozvoj pohlavních znaků nastává dlouho po narození, při pubertě. I tehdy pod vlivem pohlavních hormonů tělo dospívá a sekundární pohlavní znaky se objevují u obou pohlaví.
U žen:
- prsa se zvětšují
- ochlupení se objevuje v podpaží a v intimní oblasti
- šířka boků se zvětšuje
- vnitřní pysky vulvy—labia minora—mohou být výraznější a ztmavnout
U mužů:
- ochlupení se objevuje v podpaží, na hrudi a břiše a v intimní oblasti
- začíná růst vousů
- hrtan (Adamovo jablko) se zvětšuje
- hlas se prohlubuje
Vnější ženské pohlavní orgány—tedy vulva
Vnější genitál zahrnuje pahorek stydký, velké stydké pysky, malé stydké pysky, poševní předsíň/otvor, klitoris a hráz.
Dohromady se nazývají vulva (z latiny, znamenající obal nebo pokrývka).
Vnější pohlavní orgány plní tři hlavní funkce:
- umožňují spermiím vstoupit do těla
- chrání vnitřní reprodukční orgány před infekcí
- podílejí se na sexuálním potěšení
Pahorek stydký (mons pubis, venušin pahorek) je zaoblená masitá oblast tvořená tukovou tkání, která překrývá stydkou kost a je od puberty zarostlá chloupky. I když má ochlupení svůj smysl—zmírňuje tření při pohlavním styku a brání přenosu bakterií a jiných patogenů—některé ženy si jej rády upravují, holí nebo depilují. Co si s ním uděláte, je samozřejmě na vás.
Vlasové folikuly v podpaží a v oblasti ochlupení jsou spojeny také s apokrinními potními žlázami. Tyto žlázy vylučují feromony, které se považují za ovlivňující sexuální přitažlivost, ačkoliv mnoho otázek stále zůstává neobjasněno.
Velké stydké pysky—masité vnější pysky po obou stranách poševního otvoru. Chrání ostatní části vnějších genitálií a obsahují potní a mazové žlázy, které produkují lubrikační sekret. Po pubertě vnější povrch velkých stydkých pysků tmavne a je pokrytý chloupky, vnitřní povrch je hladký a růžový.
Malé stydké pysky—vnitřní pysky ležící uvnitř velkých stydkých pysků jsou hladké a růžové, mohou mít různou velikost. U některých žen přesahují vnitřní pysky ty vnější, u jiných jsou naopak malé.
Bohaté cévní zásobení dává malým stydkým pyskům narůžovělou barvu. Cévy se při sexuálním vzrušení naplňují krví, což způsobí jejich zduření a zvýšenou citlivost.
Klitoris
Malé stydké pysky se nahoře spojují a obalují žalud klitorisu, který je obvykle velikosti hrášku, ale to se mezi ženami liší. Viditelná je pouze špička klitorisu—dva tělesa klitorisu sahají do těla až 12–13 centimetrů. Klitoris je velmi citlivý na dotyk díky množství nervových zakončení: reaguje zvětšením při stimulaci a přispívá tak k sexuálnímu vzrušení ženy.
Předkožka klitorisu
Předkožka klitorisu je kožní řasa, která obklopuje špičku klitorisu a chrání jej před třením.
Velké a malé stydké pysky i klitoris obsahují topořivou tkáň, která se při vzrušení naplňuje krví.
Poševní předsíň
Uvnitř malých stydkých pysků leží poševní předsíň, ve které se nacházejí vnitřní ženské pohlavní orgány:
- Močová trubice (meatus urethrae externus). Vývod močové trubice leží těsně nad poševním otvorem; močová trubice je trubice, která umožňuje odvádění moči z měchýře.
- Poševní otvor. Vagina je svalový kanál vystlaný sliznicí, vedoucí od vulvy až k děloze.
Velikost vaginy je různá, průměrná délka je asi 7 centimetrů. Během vzrušení se rozšiřuje.
Při zasunutí prstu do vaginy je běžné cítit řasy a záhyby—nemá být hladká. Tyto hrbolky se nazývají rugae. Stejně jako měch akordeonu nebo sklady na sukni se rugae natahují a stahují, aby dokázaly pojmout prst, tampon, ale i dítě s hmotností 3,5 kg nebo více.
Panenská blána
Panenská blána je tenká membrána, která částečně kryje poševní otvor. Ne všechny ženy mají panenskou blánu a ty, které ji mají, často ani nevědí, že ji mají, protože bývá neúplná.
Panenská blána se může protrhnout při úrazu, sportu, gynekologickém vyšetření, pohlavním styku nebo porodu. Nepřítomnost panenské blány neznamená, že žena byla sexuálně aktivní.
Bartholiniho žlázy
Nacházejí se po obou stranách poševního otvoru a vylučují hustý sekret, který zvlhčuje vaginu při pohlavním styku.
Hlouběji ve vaginálním kanálu najdete:
Děložní čípek je zaoblená, asi 2 až 3 cm velká struktura připomínající elipsu na vnitřním konci vaginálního kanálu. Tady začíná děloha. Uprostřed čípku je malý otvor spojující děložní čípek s vaginou. Pod vlivem hormonů a v průběhu života ženy, menstruace a během těhotenství mění děložní čípek svůj tvar a polohu.
Při porodu se děložní čípek rozšiřuje až na 10 cm, aby dítě mohlo projít z dělohy do vaginálního kanálu a následně na svět.
Děloha je svalový vak, který během těhotenství drží plod. Nachází se uprostřed pánevní dutiny.
Během ženského menstruačního cyklu děložní sliznice zhoustne krví jako příprava na uvolnění vajíčka z jednoho z vaječníků. To proto, aby bylo připraveno vyživující prostředí, pokud dojde k otěhotnění.
Pokud k tomu nedojde, děložní sliznice se odloučí a odchází pochvou ven. Tento jev se nazývá menstruace. Trvá 5–7 dní a opakuje se přibližně každých 28 dní. Délka cyklu je různá u jednotlivých žen a jednotlivých cyklů.
Dvě vejcovody—or vejcovody—vedou z horní části dělohy a spojují vaječníky s dělohou.
Vaječníky jsou malé, mandlovité orgány po obou stranách dělohy. Jsou zavěšené na vazech spojujících je s vejcovody a děložní stěnou.
Po narození obsahuje vaječník zhruba 1 milion oocytů, tedy vajíček. Když žena projde pubertou, její oocyty začínají dozrávat, většinou jedno po druhém (někdy i několik najednou) a jsou uvolněny z vaječníku do příslušného vejcovodu, kde putují směrem k děloze s možností oplodnění. Tento proces se nazývá ovulace. Za celý život ženy ovuluje přibližně 500 vajíček; zbytek zaniká.
Vaječníky také produkují hormony—estrogen a progesteron. Tyto hormony hrají klíčovou roli v regulaci reprodukčního systému a menstruačního cyklu.
Normálně oplodněné vajíčko projde vejcovodem až do dělohy, kde se uhnízdí do děložní stěny a vyvíjí se. Když se však oplodněné vajíčko uhnízdí omylem ve vejcovodu, jedná se o mimoděložní těhotenství.
Hráz
Prostor mezi poševním otvorem a konečníkem se nazývá hráz.
Prsa
Po porodu zásobují ženská prsa její dítě mateřským mlékem.
- Bradavka. Bradavka je vystouplá zaoblená část na povrchu prsu, kde končí mlékovody. Bradavky obsahují mnoho nervových zakončení, takže mohou být oblastí sexuální stimulace. Bradavky nejsou vždy vystouplé—některé ženy mají vtažené nebo ploché bradavky.
- Dvorce. Dvorec je kruhová pigmentovaná oblast obklopující bradavku. Velikost se liší. Dvorce mají žlázky zvané Montgomeryho žlázy, které vylučují maz pro zvlhčení bradavky, zejména během kojení.
- Prso. Samotné prso tvoří tuk, svaly a vazy spolu se sítí cév a žláz. U žen jsou tyto struktury specializované pro kojení.
Prsa jsou z většiny tvořena tukem a množství tuku (dáno tělesnou stavbou a genetikou) určuje velikost prsou. Velikost prsou však nijak neovlivňuje množství mléka, které žena může produkovat.
Ženská prsní tkáň je citlivá na cyklické změny hladiny hormonů, u většiny žen se prsa v průběhu života mění.
Uvnitř každého prsu jsou sekce zvané lalůčky, které se rozbíhají od bradavky. Každý lalůček obsahuje drobné dutinky, tzv. alveoly, kde se tvoří mléko. Alveoly jsou propojeny sítí drobných kanálků, tzv. mlékovodů. Při kojení odvádějí mlékovody mléko od alveol směrem ke dvorcům, zde se spojují do větších kanálků, které ústí do bradavky. Když dítě saje z bradavky, stimuluje se hladina prolaktinu v krvi, což znovu stimuluje tvorbu mléka v alveolách.
Prsa rozhodně nejsou jen dekorativní, ale i praktická—dokonce přímo zázračná!
Pozor! Každá žena by si měla pravidelně kontrolovat svá prsa a všimat si změn, které mohou být časným příznakem rakoviny. Lékař nebo gynekolog vám může ukázat, jak provádět samovyšetření, abyste jej mohla zařadit do své zdravotní rutiny!
Můžete sledovat svůj menstruační cyklus a sexuální život pomocí aplikace WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní:
