Sexuální obtěžování
Sexuální obtěžování je definováno jako nevítaný sexuální návrh. Pokud jste obdržela nevítané narážky, někdo se vás dotýkal bez vašeho svolení, nebo vás někdo nutil či nátlakem přiměl k souhlasu se sexuálním návrhem, zažila jste sexuální obtěžování.
Sexuální obtěžování se může týkat osoby jakéhokoliv pohlaví i věku. Obětí mohou být ženy i muži; pachatelkou i pachatelem může být kdokoliv. Bohužel jsou lidé, kteří o sexuálním obtěžování promluví, často stigmatizováni, ale pokud chceme opravdu pomoci, je nezbytné oběti vyslechnout a brát je vážně.
Sexuální obtěžování je rozšířený problém. Průzkum z roku 2018 ukázal, že 81 % žen a 43 % mužů zažilo během života nějakou formu sexuálního obtěžování. Ženy jsou dvakrát častěji vystaveny obtěžování, ale muži mají častěji problém být při hledání pomoci bráni vážně.
Pachatelka či pachatel sexuálního obtěžování má obvykle nějakou moc nad svou obětí, například větší fyzickou sílu, nebo vyšší postavení v sociální hierarchii (například je nadřízenou osobou v práci). Strach z možných odvetných kroků situaci pro oběť dále ztěžuje.
Různé formy sexuálního obtěžování
Mnoho různých chování spadá pod sexuální obtěžování—dochází k němu na veřejnosti i v soukromí, v neformálním i oficiálním prostředí, mezi známými i mezi úplně cizími lidmi.
Sexuální obtěžování často zahrnuje chování, které by mezi souhlasícími dospělými bylo přijatelné nebo i žádoucí—klíčový rozdíl je v tom, že takové chování, které předpokládá intimitu a vyžaduje zranitelnost, je nechtěné. Někdy může nevinně působící akce nabýt znepokojivý charakter, pokud se příjemkyně/ne příjemce cítí nepříjemně a pachatelka či pachatel nereaguje nebo vyhrotí situaci; jiné formy obtěžování jsou zcela zjevně škodlivé.
Následující chování lze považovat za sexuální obtěžování:
- Nápadné sledování někoho sugestivním pohledem
- Pískání, troubení, vydávání ‚líbacích zvuků‘, oslovování typu ‚hej krásko‘ nebo obdobné narážky
- Vyprávění sexuálních vtipů, nevhodné komentování vzhledu něčího těla; otevřené vyjadřování sexuálních přání
- Urážlivé vyjadřování o pohlaví, genderu nebo orientaci
- Ukazování nebo posílání nevyžádaných fotografií, obrázků nebo jiných vizuálních materiálů sexuálního charakteru
- Záměrné otírání se nebo dotýkání se někoho sugestivním způsobem
- Navrhování či vyžadování pozornosti, dotyku, společnosti nebo sexuálních služeb
- Nechtěné návštěvy, telefonáty, zasílání nevyžádaných zpráv, dopisů nebo e-mailů, zvláště pokud se opakují
- Nechtěné dárky zanechané doma, ve škole, v práci či na jiném místě, kde se oběť pohybuje
- Odhalování se druhé osobě
- Stalking nebo jiné zastrašující chování
- Nucení nebo donucování někoho k sugestivním činům či k účasti na sexuálním chování
Běžnou formou sexuálního zastrašování/obtěžování je šíření fám sexuálního charakteru osobně či online. Termínem ‚pomsta porno‘ se označuje zveřejnění sexuálně explicitních fotografií nebo videí bez souhlasu, i když není přítomná skutečná pomsta.
Hrozba odvety udržuje mnoho obětí v mlčení. Například pokud je pachatelka či pachatel nadřízenou osobou v práci, riskuje oběť ztrátu zaměstnání, pokud už obtěžování dále nesnese. Pokud je pachatelka či pachatel agresivní nebo násilná/ý, může oběť riskovat poškození majetku, újmu na zdraví nebo dokonce smrt, pokud se rozhodne hledat pomoc.
Jak to poznat?
Sociální interakce bývají někdy nejasné, a tak můžete mít pochybnosti, co ještě tolerovat a proti čemu se postavit. Můžete se smát hrubým vtipům známé/ho, ale pak to zajde příliš daleko. Nebo si užíváte neformální posezení s kolegyní či kolegou, ale sugestivní zprávy, které dostanete po takovém večeru, vás znejistí.
Ne každý, kdo se chová zastrašujícím způsobem, si uvědomuje, že překračuje hranici. Možná jej ani nenapadne, že tím, co říká nebo dělá, může být někomu nepříjemně. Někdy pachatelka či pachatel nepochopí odezvu na své chování. Například pracovníci zákaznických služeb uvádějí, že jejich profesionální vstřícnost je často mylně vnímána jako flirtování, což může vést k obtěžování.
Online komunikace nabízí ještě širší prostor pro nedorozumění, protože při psaní chybí neverbální podněty—výrazy obličeje, tón hlasu a řeč těla nám pomáhají vnímat úmysly druhé osoby. Přání si něco domyslí tam, kde tyto signály ve skutečnosti chybí.
Oběť nechtěné intimity může zpočátku mylně vnímat chování pachatele/pachatelky jako přátelské. Pokud byste něco sama neudělala, nemusíte to poznat u druhých. I když si uvědomujete, co se děje, nemusíte to okamžitě dát najevo, protože:
- Nevíte, jak přesně popsat svůj nekomfort
- Nevěříte, že pachatelka/pachatel zajde dál, a myslíte, že když to vydržíte, sama/sám přestane
- Máte pocit viny za to, že jste mohla působit jiný dojem
- Myslíte, že už je příliš pozdě něco říct
- Nechcete být označena za ‚problémovou‘
- Bojíte se, že to pachatelku nebo pachatele ještě povzbudí
- Bojíte se odvety, pokud byste se ozvala
Není neobvyklé, že oběť sexuálního obtěžování zažije natolik intenzivní pocit ohrožení, že dojde ke spuštění boj-útěk-zamrznutí reakce. Jde o instinktivní reakci sahající až do dob, kdy jsme žili mezi zvířecími predátory—tělo se automaticky snaží zvýšit šanci přežití při setkání s nebezpečím.
Reakce ‚boj‘ znamená akty agrese, ‚útěk‘ znamená snahu utéct, ale nejčastější odezvou na sexuální obtěžování je ‚zamrznutí‘—zůstat ztichlá/ztichlý a pasivní.
Pokud si pachatelka či pachatel toho všeho nevšimne, může si nesouhlas oběti chybně vyložit jako souhlas. Pokud si oběť tuto reakci neuvědomuje jako automatickou, může sama sebe obviňovat, že nic neudělala pro zastavení obtěžování. Dokonce si může vsugerovat, že to ve skrytu duše chtěla, nebo že si to zasloužila.
Většina z nás se řídí nepsanými společenskými pravidly a snaží se nenarušit situaci tím, že by ‚zkazila náladu‘ (i když už je pro nás dávno zkažená). Ověřit si u druhé osoby před, během i po intimním kroku, zda je jí vše příjemné, může významně zabránit pocitu narušení hranic. To platí i ve stabilních, milujících vztazích. I během vydařeného sexu lze názor rázem změnit. Není nic špatného na tom, když si najednou uvědomíte, že chcete přestat, a není nic špatného toto rozhodnutí nahlas sdělit.
Jak reagovat na obtěžování
Na obtěžování lze reagovat různými způsoby. Pokud se cítíte bezpečně, buďte přímočaří: řekněte (jasně, nahlas a stručně) pachatelce nebo pachateli, že vám jejich chování není příjemné. Uveďte, co vám konkrétně vadí.
V ideálním případě pachatelka/pachatel pouze nevěděla, že vám způsobuje nepohodlí, neměla v úmyslu ho působit, a po vysvětlení přestane. Tímto vyjádřením jí/jím dáte šanci se poučit a v budoucnu vám ani jiným takovou újmu nezpůsobit.
Pokud se necítíte bezpečně, nebo pokud jste už na nevhodné jednání upozornila a obtěžování nepřestalo, je nutné zvážit, že pachatelka/pachatel se o vaši pohodu skutečně nestará a jedná podle toho. Znamená to předpokládat, že jakákoli obvinění bude popírat. Sepište si podrobný popis toho, co se stalo, kde a kdy k obtěžování došlo, zda byli svědci a další relevantní informace.
Pokud obtěžování proběhlo přes internet nebo mobil, vytvořte si složku s digitálními důkazy, jako jsou snímky obrazovky konverzací nebo jakéhokoliv explicitního materiálu. Ukládejte důkazy co nejdřív—pachatelka/pachatel může všechno rychle smazat, pokud pojme podezření, že na jejich chování upozorňujete.
Najděte důvěryhodnou osobu a svěřte se jí. Pokud se obtěžování odehrálo ve škole, řekněte o tom dospělé osobě, které důvěřujete. Pokud vás první volba vyslechnout odmítne, hledejte posluchačku, která vás neodmítne. Jestli chcete zůstat v anonymitě, může existovat telefonní linka, kde s vámi budou mluvit a případně jednat s úřady za vás.
Pokud jste byla obtěžována v práci, obraťte se na důvěryhodnou kolegyni nebo kolegu, svou nadřízenou (pokud není původkyní obtěžování, nebo jí nehrozí, že bude na její straně), nebo její nadřízenou či nadřízeného. Mnoho firem má pro podobné případy postupy—nahlédněte do pracovní smlouvy a vnitřních předpisů, nebo kontaktujte odbory, pokud jste jejich členkou.
Pokud se rozhodnete nahlásit případ sexuálního obtěžování ve škole nebo v práci, pomůže:
- vzít si s sebou někoho důvěryhodného jako podporu
- vzít si všechny důkazy
- zaznamenat si schůzku (nebo si poznamenat, kdy proběhla, kdo u ní byl a k jakému výsledku vedla) pro případ, že by obtěžování pokračovalo, nebo kdybyste byla za oznámení nějak trestaná
Pokud ti, kteří vás mají chránit, vaši zkušenost odmítají uznat nebo vás chtějí umlčet, obraťte se na policii.
Když nikdo neposlouchá
Pachatelky a pachatelé sexuálního obtěžování by měly/měli čelit přiměřeným důsledkům, ale příliš často je oběť fakticky bezmocná dosáhnout spravedlnosti. Úřady mívají motivaci vše zamést pod koberec—aby situace nevrhala špatné světlo na ně, nebo aby chránili osobu, která má nad nimi vliv.
Jestliže jste obětí sexuálního obtěžování a nikdo vás nevyslyší, upřednostněte svou bezpečnost. To může znamenat odejít—přestoupit na jinou školu nebo hledat nové zaměstnání. Existují azylové domy, které nabízejí bezpečné útočiště, a podpůrné skupiny, které vám pomohou zpracovat, čím jste prošla. Je hrozné a nespravedlivé být nucena kvůli někomu jinému obětovat kus svého života, a je naprosto v pořádku cítit kvůli tomu vztek.
Nejdůležitější je, abyste se mohla posunout dál, uzdravit se a žít plnohodnotně. Smutná pravda je, že ne všichni pachatelé jsou potrestáni. Pokud můžete jednat, aniž byste ohrozila svou bezpečnost, zasáhněte, aby se podobné zkušenosti nestaly dalším. Ale nejdřív buďte v bezpečí sama.
Sexuální obtěžování může mít závažné a dlouhodobé následky—úzkost, deprese, bolesti hlavy, poruchy spánku, úbytek či přírůstek váhy, nevolnost, nižší sebevědomí nebo poruchy sexuality. Mít přítelkyni, přítele nebo důvěrníka, který vyslechne vaše zkušenosti s pochopením a respektem, je nesmírně užitečné. Pamatujte ale, že ne každý je schopen zvládnout bolest druhého bez strachu či pocitu ohrožení, i když mu na vás záleží. Když nemáte přímo po ruce dost silného přítele, může pomoci vyškolená terapeutka nebo terapeut. I když se nakonec musíme uzdravit samy, nemusíme na to být nikdy úplně samy.
Svůj menstruační cyklus můžete sledovat pomocí aplikace WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní:
