Epidurální anestezie
Ačkoliv každá žena prochází při porodu stejným základním procesem, její zkušenost je vždy složitá a subjektivní. Porod je silně emoční událost, která zahrnuje jak fyziologické, tak psychologické aspekty. Pro mnohé ženy je představa bolesti během porodu děsivá.
Dnes existuje mnoho metod úlevy od bolesti. Některé ženy si silně přejí „přirozený porod“ bez medikace, jiné naopak uvítají možnosti, které nabízí moderní medicína. Epidurální anestezie je běžná a účinná metoda tlumení bolesti při porodu.
Ve 21. století jsou lékaři i zdravotníci daleko lépe vybaveni k tomu, aby ženám během porodu pomáhali než v 16. století. I když díky pokroku v medicíně se zdraví a bezpečnost matek i dětí výrazně zlepšily, a ženy nyní často přežívají situace, které by byly dříve život ohrožující, stále se máme co učit, jak ženy při porodu nejlépe podpořit. Dnes jsou rodičky mnohem více zapojené do procesu porodu, což dokazuje popularita dul a porodních asistentek a také běžná koncepce „porodních plánů“, kde si budoucí maminka předem promýšlí a zaznamenává svá přání i představy o průběhu porodu. Hlas žen býval dříve často nevyslyšen, nyní lépe nasloucháme.
Porod je nepředvídatelný, stejně jako naše reakce na něj. Každá žena si musí sama zvážit možnosti tlumení bolesti a rozhodnout se, co bude nejlepší pro ni i pro její dítě. Nejlepší je začít tím, že se seznámíte s tím, co můžete očekávat, a jaké jsou možnosti lékařské i nelékařské úlevy od bolesti při porodu.
Bolest při porodu
Porod trvá u prvorodiček obvykle 12 až 24 hodin, u žen, které již rodily, většinou 8 až 10 hodin. Tyto údaje jsou však jen statistické průměry. Některá miminka se narodí během několika minut, zatímco jiná vyžadují, aby jejich maminky rodily i několik dní.
Obvykle rozlišujeme tři fáze porodu:
- otevírání děložního hrdla až na přibližně 10 cm (raná, aktivní a přechodná fáze porodu)
- aktivní tlačení a samotný porod dítěte
- porod placenty
Bolest při porodu je převážně způsobena děložními stahy, ale intenzita bolesti se v průběhu mění. S počátečními kontrakcemi se začíná otevírat děložní hrdlo, kontrakce obvykle vnímáme jako silné stažení v celém břiše. Ranná fáze porodu může trvat až šest hodin. Jak se hrdlo dále otevírá, kontrakce jsou delší, silnější a častější. Aktivní fáze porodu obvykle trvá dvě až osm hodin.
Nejvyšší bolest nastává při plném otevření hrdla a je cítit v celém trupu, pánvi, dolní části zad, tříslech i stehnech. Přechodná fáze porodu, kdy se hrdlo dokonale otevře, trvá maximálně hodinu.
V tu chvíli matka začne pociťovat „tlak na tlačení“ a intenzivní bolest kontrakcí otevírajících děložní hrdlo je nahrazena intenzivním tlakem při aktivním vypuzování miminka porodními cestami. Bolest přetrvává, ale tlačení často pomáhá zmírnit tlak. Bolest při tlačení může trvat několik minut až několik hodin.
Když hlavička dítěte proniká do vaginálního otvoru, může dojít k natržení tkáně mezi poševním vchodem a konečníkem – hráze. Povrchová a druhostupňová natržení jsou poměrně častá a žena si v danou chvíli nemusí ani všimnout, že došlo k poranění, dokud dítě není na světě. Třetí- a čtvrtostupňová natržení jsou závažnější, vyžadují důkladné sešití i následnou péči. V některých případech může lékař nebo porodní asistentka provést kontrolovaný nástřih hráze (epiziotomii), aby zabránili většímu poranění. Při správné péči se i závažná poranění zahojí během několika týdnů.
Poslední fází porodu je vypuzení placenty, což doprovázejí další kontrakce a tlak v břiše. Tato fáze trvá asi půl hodiny, ale ve srovnání s právě prožitou zkušeností a úlevou po porodu dítěte jde o relativně malou událost. Závěrečné kontrakce pomáhají děloze začít se stahovat a uzavírat krevní cévy, které vyživovaly dítě v děloze.
Množství bolesti, které žena pocítí, závisí na objektivních i subjektivních faktorech – na velikosti a poloze dítěte v pánvi (zda jde hlavou napřed či koncem pánevním, obličejem vzhůru či dolů), rychlosti porodu, síle kontrakcí, emocionálním stavu maminky, jejímu připravení, toleranci bolesti, únavě i síle podpory. Také komplikace mohou zážitek ovlivnit.
Úleva od bolesti
Existují četné možnosti, jak ulevit bolesti bez léků: relaxační a dechová cvičení, akupunktura či akupresura, masáže, injekce sterilní vody pod kůži, teplé nebo studené obklady, jóga, chůze, měnění poloh, použití porodního míče, sprchování, koupel ve vodě, nebo podpora blízké osoby či duly.
Lékařský zásah není při každém porodu nutný a k volbě alternativních metod mohou být různé osobní, náboženské i jiné důvody. Pro mnoho žen však pomoc moderní medicíny představuje zásadní úlevu. Lékařské způsoby tlumení bolesti zahrnují epidurální, spinální a pudendální blokádu, rajský plyn (oxid dusný), případně opioidy. Každá metoda má své výhody i nevýhody.
Bolest nebo už samotný strach z bolesti může zhoršit již existující zdravotní problémy, například vysoký krevní tlak či onemocnění srdce a plic.
Prožívání bolesti vede ke zvýšené hladině kortizolu – stresového hormonu. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu škodí tělu, ovšem určitá dávka tohoto hormonu pomáhá připravit plod na život mimo dělohu.
Volba epidurální anestezie je osobním rozhodnutím, ale často se doporučuje, když porodník očekává možnou nutnost akutního císařského řezu, pokud rodička čeká dvojčata, dítě je velké vůči pánvi nebo se vyskytují jiné komplikace vyžadující chirurgický zákrok.
Ženy, které se rozhodly pro tuto metodu, o ní většinou začínají přemýšlet při rozšíření děložního hrdla na asi 3 cm. Samotná epidurální anestezie se obvykle zahajuje při rozšíření na 4–5 cm.
Co je epidurál?
Pojem epidurál označuje prostor uvnitř páteřního kanálu. Mícha se nachází mezi řadou obratlů tvořících páteř a kostěnými výběžky, které ji pod povrchem kůže chrání. Kolem míchy jsou nervy a další tkáně, přičemž její vnější obal se nazývá dura mater (tvrdá plena). Epidurální prostor je nejvzdálenější část páteřního kanálu, nad tímto obalem.
Epidurální anestezie – nebo jednoduše epidurál – se aplikuje do tohoto prostoru a blokuje přenos bolesti ze spodní poloviny těla, tedy z podbřišku, spodní části zad, pánevní oblasti i nohou. Tato léčiva jsou místní anestetika jako bupivakain, chlorprokain či lidokain, často v kombinaci s dalšími léky (například fentanyl nebo sufentanil), aby nebylo nutné použít vysokou dávku anestetika.
Nejběžnější aplikace epidurální anestezie probíhá pomocí katétru zavedeného do spodní části zad. Toto provádí pouze zkušená anestezioložka, která stanoví dávku a během celého procesu sleduje Váš zdravotní stav. Nejprve se místo umrtví lokální anestetikem, poté se zavádí katétr větší jehlou, který zůstává v místě po celou dobu porodu a umožňuje případné přidání léku podle potřeby. V některých nemocnicích je možné v posledních dvou desetiletích použít pumpu pro samostatné dávkování analgezie, což má velmi dobré výsledky.
Epidurál lze aplikovat pouze v nemocnici, kde jsou k dispozici dezinfekční a nouzová zařízení, proto není k dispozici pro domácí porody, porodní domy nebo porod do vody.
Epidurální anestezie působí zejména na míšní nervové kořeny a blokuje přenos bolestivých podnětů.
I s epidurálem zůstává částečně zachováno vnímání a určitou bolest žena stále cítí. Díky tomu rodička vnímá, kdy je třeba aktivně tlačit a skutečně se na porodu podílí. Ukazuje se, že samostatné dávkování pomocí pumpy umožňuje minimalizovat potřebné dávky a maximálně využít efekt epidurální analgezie.
Spinální versus epidurální anestezie
Podobnou metodou úlevy od bolesti je spinální anestezie. Anestetikum je v tomto případě aplikováno přímo do durálního vaku – obalu kolem míchy. Oproti epidurálu je možné aplikovat v danou chvíli pouze jednu dávku, proto se zde katétr nepoužívá.
Například v případě akutního císařského řezu může lékař navrhnout spinální anestezii, protože účinkuje téměř okamžitě. Její účinky však trvají pouze 2–3 hodiny. Jelikož první porod může trvat až 24 hodin, bývá katétr výhodnější než opakované injekce.
V dávkování a bezpečnosti nejsou mezi spinální a epidurální anestezií zásadní rozdíly. Epidurál je však oblíbenější pro svoji praktičnost. Některé porodnice nabízí kombinaci spinální a epidurální anestezie.
Výhody
Epidurální anestezie tlumí bolest, aniž by oslabovala svaly. Můžete si tak během porodu odpočinout od bolesti, přesto zůstanete aktivní a v kontaktu s děním kolem Vás.
Epidurální anestezie je velmi dobře prozkoumaná a obecně považovaná za bezpečnou. Úleva od bolesti v průběhu porodu má řadu pozitivních efektů na matku a tím i na novorozence. Některé studie naznačují, že snížením rizika traumatického porodního zážitku může epidurál také zmírnit symptomy poporodní deprese.
Snížení stresových reakcí vyvolaných bolesti může vést k normalizaci krevního tlaku a dýchání – což je zvláště důležité při přidružených chronických onemocněních matky.
Nevýhody a možné vedlejší účinky
Epidurál může zkrátit první fázi porodu, avšak často prodlouží druhou – fázi aktivního tlačení, zejména u prvorodiček. Vzhledem ke snížení krevního tlaku je třeba jej v průběhu porodu sledovat a případně podávat tekutiny pro udržení stabilního tepu matky a dítěte.
Vedlejší účinky epidurální anestezie jsou podobné jako u jiných lokálních anestetik. Nejčastěji uváděné jsou:
- bolest hlavy následující den po odeznění účinku
- závrať a nevolnost
- bolest v místě zavedení katétru
- znecitlivění jedné strany těla
- zvýšená teplota a svědění
Epidurál utlumí spodní část břicha, což ztěžuje vnímání nutkání na močení a jeho ovládání. Tento stav může přetrvávat asi jeden den.
Pokud dáváte přednost přirozenému porodu nebo plánujete porod do vody, epidurál pro Vás nebude vhodný. Porod však ke zdárnému průběhu úlevu od bolesti nepotřebuje. Rozhodnutí je vždy na Vás – proberte své možnosti s porodní asistentkou, gynekoložkou nebo porodníkem a zvolte variantu nejvhodnější právě pro Vás!
Svůj menstruační cyklus si můžete sledovat v aplikaci WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní:
