Přirozená úleva od bolesti, kratší aktivní porodní doba a uspokojivější zážitek z porodu patří mezi slibované benefity této rozšířené praxe, ale co se při porodu do vody vlastně děje? Je to dobrá volba pro vaši cestu porodem?
Mnoho žen považuje koupel za uvolňující a lékařky skutečně často doporučují těhotným ženám vanu pro zmírnění tlaku a uvolnění svalové bolesti. Porod do vody je ale o něco složitější. Předem je třeba udělat přípravy, aby bylo zajištěno zdraví, bezpečnost a pohoda matky i dítěte. Tento článek prochází různé aspekty porodu do vody, aby vám pomohl rozhodnout se, co si přejete právě vy.
Porod do vody je pravděpodobně prastarou praxí. Staré legendy z Kréty, jižního Pacifiku a dalších míst vyprávějí o ženách, které rodily ve speciálních bazéncích nebo mělkých zátokách. V novější době byl první porod do vody zaznamenán ve Francii roku 1803, kdy porodní asistentka chtěla pomoci mamince rodící takřka dva dny; medicína se ale o porod do vody začala opravdu zajímat až v 60. letech minulého století. Od té doby si vodní porody postupně získaly uznání jako bezpečná a efektivní metoda po celém světě.
Na první pohled se může zdát, že porodit dítě do vody je riskantní, ale v této metodě je hluboká logika. Teplá voda ve speciální vaně či bazénku zpříjemní první chvíle života mimosvětově méně šokujícím prostředím. Navíc teplo a vztlak vody pomáhají rodičce uvolnit se a měnit polohu a ponoření do vody je skvělý způsob úlevy od bolesti bez nutnosti léků.
To ale neznamená, že tu nejsou nevýhody. Lékařky porod do vody v některých případech nedoporučují, zejména pokud je těhotenství označeno za rizikové a očekává se nutnost zásahu. Více níže.
Teplota porodního bazénku by měla být co nejblíže tělesné teplotě — 37 °C. Vaše děťátko strávilo devět měsíců v plodové vodě o tělesné teplotě, a právě proto rodičky často volí vodní porod – aby dětem usnadnily přechod do světa. Menší kolísání teploty nevadí; voda postupně chladne a bazének je třeba znovu ohřívat.
Většina porodních asistentek doporučuje teplotu 35–38 °C. Pro představu — jacuzzi bývají až 40 °C. Pokud tento typ prostředí není pro vás příjemný, porod do vody nemusí být vhodná volba.
Voda má být čistá bez přídavných látek. Většina zařízení používá běžnou či filtrovanou vodu z vodovodu. Městská voda v Evropě, Severní Americe i velké části Asie je na úpravnách čištěna v několika krocích, posledním bývá přidání malých množství dezinfekce (obvykle chlóru) kvůli neutralizaci zbylých virů, bakterií či parazitů. UV záření nebo ozon se také někde používají. Takovou vodu běžně pijeme a používáme ke koupání, je považována za bezpečnou pro porod do vody. Pokud máte pochyby o kvalitě vody ve vašem regionu, poraďte se s odbornicí — podmínky i zdroje vody se mohou lišit.
Hygiena je u všech porodů klíčová, u porodů do vody to platí dvojnásob.
Některé ženy nemají rády vanu, protože se nechtějí „koupat v nečistotě“, kterou z těla smyjí. Je důležité udržovat vanu čistou – špína se ve vodě usazuje a koupel vás očistí stejně jako sprcha. Porod je ale vždycky „nepořádek“ a je logické mít otázky ohledně hygieny.
Voda v porodním bazénku nebude naprosto sterilní, což ale miminku nevadí. Rizikem však může být okolní prostředí. Každé porodní zařízení musí být před i po použití důkladně vyčištěno a dezinfikováno a personál musí dodržovat vysoký hygienický standard — žádné venkovní boty, vždy čisté ruce.
Mnohé nemocnice a porodní centra mají pro porod do vody speciální zařízení, aby zaručily čistotu i bezpečí. Přesvědčte se, že vybrané zařízení má licenci, používá moderní vybavení a splňuje nejvyšší standardy čistoty a hygieny. U porodu by s vámi vždy měla být porodní asistentka či lékařka, která vás podpoří a zajistí bezpečí vaše i vašeho dítěte.
Je-li prostředí čisté a dobře vedené, porod do vody může být naprosto bezpečný.
Výzkumy ukazují, že voda neprostupuje nahoru porodními cestami. Obě — matka i dítě — jsou chráněny a porod do vody nezvyšuje riziko infekce dělohy nebo porodních cest. Nicméně porod vždy zahrnuje odchod různých tekutin z těla — přesto jsou případy infekce způsobené vodním porodem velmi vzácné.
Ještě nedávno se věřilo, že plodová voda i moč jsou sterilní. Výzkumy ukazují, že mohou obsahovat malé množství specifických bakterií, ty však pro novorozence nejsou rizikem. Krev i stolice mohou přenášet patogeny, ale obvyklý obsah chlóru ve vodovodní vodě, teplo vody a rozptýlení mikrobů v objemu vody znamenají, že riziko infekce je zde minimální.
Představa moči, krve či stolice ve vodě může být nepříjemná, ale během porodu budete soustředěná na něco úplně jiného.
V počátečních fázích porodu vás porodní asistentka pravděpodobně vyzve, abyste si odskočila mimo bazén. Jakmile se porod rozběhne naplno, přestáváte řešit cokoliv dalšího. Ano, je to tak — během porodu pravděpodobně trochu vykonáte potřebu, ať jste kdekoliv. Je to naprosto normální a není se za co stydět.
Profesionální porodní tým je připraven vylovit všechny „vedlejší produkty“ porodu — včetně stolice — speciálním sítkem. Je to běžná součást porodu a žádná tragédie. S dostatkem času některé ženy upřednostňují před vstupem do vody klystýr, což problém prakticky řeší.
Bohužel, covid-19 je rizikovou infekcí, se kterou musíme žít. Porodnická zařízení po celém světě zavedla další bezpečnostní opatření proti možné nákaze mezi rodičkami, dětmi i personálem, a například v Íránu a Velké Británii byly vodní porody nějaký čas zcela pozastaveny. Kde porody do vody pokračovaly, byla v bazénku povolena pouze žena, zatímco před pandemií mohli být ve vodě i partneři.
Pandemie nicméně vedla i k nárůstu domácích porodů a porodů v alternativních centrech, aby se snížilo riziko nákazy. V ošetřené pitné vodě nebyl covid-19 nikdy detekován, takže běžné úpravny vody virus odstraňují či deaktivují. Protokoly se dále vyvíjejí a vylepšují — covid je proto téma, které je dobré probrat při plánování své porodní cesty.
Každé těhotenství je jiné. Přesto ženy často láká právě možnost rodit ve vodě. Nejčastější důvody jsou tyto:
Ponorem těla do teplé vody dochází k rozšíření cév a zvýšení krevního oběhu, vztlak vody snižuje působení gravitace na kosti a tkáně — až o 65 %, pokud jste ponořena po hrudník — a dohromady tyto efekty s teplem uvolňují svaly a zmírňují bolest.
Hydroterapie navíc stimuluje tvorbu endorfinů (přirozených analgetik těla) a také oxytocinu, který synchronizuje kontrakce a tím zkracuje porod, a navíc může pomáhat regulovat hladinu glukózy v krvi, což vám dodá sílu.
Ženy, které byť jen část porodu tráví ve vodě, méně často potřebují další léky proti bolesti.
Děloha je nejsilnějším svalem ženského těla. Během těhotenství se roztáhne z velikosti hrušky skoro na velikost melounu a její tři vrstvy nakonec musí meloun „vytlačit“ porodními cestami od děložního hrdla přes pochvu až po vulvu.
Svaly hráze tvoří malé trojúhelníkové území mezi vulvou a konečníkem. Během porodu je na tuto oblast vyvíjen velký tlak. Podle dostupných údajů ženy volící porod do vody prodělávají méně závažných poranění hráze - pravděpodobně právě díky popsaným fyziologickým efektům vody.
Při „suchých“ porodech se v případě rizika natržení hráze často provádí epiziotomie (chirurgické nastřižení hráze). Statisticky je u vodních porodů vyšší výskyt 1. a 2. stupně natržení hráze a nižší výskyt těžších poranění (3. a 4. stupeň). Vysvětlení je, že díky menšímu tlaku a snížení těžkých poranění se méně často provádějí epiziotomie, což vede k mírným natržením častěji.
Při všem, co se při porodu děje, si většina žen poranění hráze uvědomí až při hojení. Natržení 1. stupně se hojí samo, 2. stupeň může vyžadovat pár vstřebatelných stehů. Během několika týdnů je rana obvykle zcela zahojená.
Sana per aqua znamená uzdravení vodou, jak říkaly už Římanky. Voda uklidňuje. Kromě stimulace oxytocinu a endorfinů zároveň hydroterapie inhibuje uvolňování epinefrinu-norepinefrinu (stresového hormonu). Bazének se stává bezpečným, intimním prostorem, kde se žena může uklidnit a zaměřit na porod samotný.
Obvykle popisujeme čtyři fáze porodu:
Placenta je fascinující orgán — mnoho měsíců zajišťovala životní spojení s vaším dítětem a teď už není potřeba. Vypuzení trvá zhruba 30–60 minut. Jakmile je placenta venku, děloha se začíná vracet k původní velikosti a uzavírá cévy, které dítě vyživovaly.
Údaje o vlivu vodního porodu na délku jednotlivých fází jsou rozporuplné — záleží totiž na individuálních faktorech. Některé zdroje poukazují na to, že pobyt ve vodě v počáteční fázi může tuto fázi prodloužit, protože je žena příliš uvolněná, zatímco hydroterapie ve fázi aktivní porod urychlí, protože mezi stahy se rodička lépe zregeneruje.
Ženy volící porod do vody obvykle preferují přirozené metody tišení bolesti, jako masáže a dechové techniky. Plynová směs „Entonox“ (dusík s oxidem dusným – rajský plyn) lze podle možností bezpečně použít.
Vyžadují zavedení katétru (čehož se ujímá anesteziolog v nemocnici). Katétr je přístupem k aplikaci anestetik a pobyt ve vodě by takovou ženu ohrozil infekcí.
Injekční analgetika jsou příliš silná, protože byste mohla být ospalá a nebyla schopná se ve vodě o sebe postarat, a přístroj TENS (transkutánní elektrická stimulace) má baterii a elektrody, které není možné ponořit.
Během porodu je určité okno, kdy se žena může rozhodnout opustit vodu a požádat o další léky, ale tento okamžik je omezený a je vhodné probrat možnosti včas se svou porodní asistentkou či lékařkou.
Častou obavou je první nádech — tady ale není čeho se bát. Všechny novorozenci mají vrozené reflexy včetně potápěčského reflexu, který jim brání dýchat, dokud necítí na tvářičce chladný vzduch. Aby tvář miminka ve vodě nepřišla do kontaktu se vzduchem ještě před dokončením porodu, pánev rodičky musí být při porodu zcela ponořena.
Vaše dítě bude naprosto v bezpečí a temný průchod tělesnou teplotou vody neohrozí, než je asistentka přivede k povrchu k prvnímu nádechu nebo vám ho podá do náruče.
Klinicky se tak označuje situace, kdy má miminko při narození pupeční šňůru kolem krku. Asi třetina dětí se takto rodí, ale vážně problematických případů je minimum. Ve většině případů asistentka smyčku při porodu prostě stáhne a pokračuje se standardně.
Pupečník je fascinující struktura: obvykle 55 cm dlouhý, 2 cm silný, stočený přibližně do 11 spirál, pružný, vláknitý, plný vaziva. Obsahuje dvě tepny a jednu žílu, které zajišťují přenos krve a živin mezi maminkou a dítětem. (Jde jen o průměry – v praxi je zde překvapivě velká variabilita a výsledkem jsou zdravé porody.)
Vazivo chrání pupečník před stlačením při kontrakcích (i když je uzel), krev přes něj proudí až do chvíle, než dítě začne samo dýchat.
Pokud by při vodním porodu došlo vteřiny po porodu ke spontánnímu přetržení pupečníku dříve, než je možné jej podvázat (běžně cca 15–20 s po narození), mohlo by to být nebezpečné — dítě by mohlo teoreticky rychle ztratit krev do vody. Jde ale o vzácnou komplikaci, která vyžaduje intenzivní péči, výjimečně i transfúzi.
Průměrný pupečník vydrží zhruba 6 kg tahu, tedy váhu středně těžké dámské bowlingové koule. Jisté odchylky ve „výdrži“ šňůry existují, ovšem musí nastat řada nepříznivých okolností zároveň. Porod do vody je na tělo obecně šetrnější.
Každý savec si časem sám reguluje tělesnou teplotu, novorozenec si ale pár dní zvyká, protože do té doby to za něj dělala matka. Všechny děti přicházejí na svět mokré, ať už ve vodě nebo na „suchu“. První, co je po porodu třeba, je omýt a osušit. Pokud je miminko příliš studené, spotřebuje více kyslíku, hůře dýchá a obtížněji saje. Normálně postačí kontakt kůže na kůži s maminkou, což je často nejefektivnější.
Během porodu porodní asistentka v pravidelných intervalech kontroluje ozvy děťátka pomocí stetoskopu nebo vodotěsného sonografu (Sonicaid) nebo starým způsobem špetkou dřevěné trubky (Pinardovým stetoskopem).
Pokud se objeví známky ohrožení, např. nepravidelný srdeční tep nebo mekonium (stolice plodu v plodové vodě), budete vyzvána, abyste vylezla z vody a mohla být situace zhodnocena.
Většina žen, které zvolily porod do vody, je se zkušeností spokojená a zvolila by tuto metodu znovu. Některé prvorodičky však lépe rodí „na suchu“, kde mají pomoc zemské gravitace.
Porod se skládá z fází. Vodu si můžete užívat při průběhu samotného porodu, ale pro vlastní okamžik zrození vystoupit. Nebo v bazénku zůstat do narození a pak se převléci a tulit s miminkem během vypuzení placenty. Naslouchejte svému tělu a dbejte rad své porodní asistentky. Bude vědět, kdy je načase vystoupit, kdy pokračovat dál i podělit se o zkušenosti, které vám ulehčí rozhodování.
Jakmile vystoupíte, bude vám krátce zima a tělo bude působit těžší, takže nebudete „skákat sem a tam“. Důvěřujte svému tělu a intuici.
Možnost utopení s vodou existuje vždy, ale podobné případy jsou extrémně vzácné. Odborný porodní tým si stále kontroluje rizika a dohlíží na bezpečí rodičky i děťátka. Volba porodu do vody znamená v tomto ohledu částečně svěřit bezpečí do rukou odbornic.
V případě komplikací je nutné porodní bazének opustit, což nějaký čas a úsilí vyžaduje. Žádná lékařka neprovede chirurgický zákrok ve vodě. Porod do vody může být velmi pozitivní zážitek, pokud je vše v pořádku.
Různé studie srovnávající vodní porody se „suchými porody“ neprokázaly rozdíl v Apgar skóre, výskytu dechových obtíží, pH pupečníkové krve, dystokii ramének (zaseknutí při porodu), infekcích, hospitalizacích, mikrobiomu nebo přetržení pupečníku; v případě novorozenecké hypotermie měly vodní porody dokonce lehce lepší výsledky. Avšak i když tyto studie zahrnují tisíce porodů, každý je individuální a záleží na zdrojích, zkušenostech i dění v konkrétním okamžiku.
Pokud chcete porodit s minimální nebo žádnou farmakologickou podporou, může vám porod do vody přinést mnoho pozitiv. Většina větších měst nabízí více variant alternativních porodních center, můžete se tedy přijít podívat, vybrat si porodní asistentku či dulu, které vám budou inspirací a bezpečnou oporou. Pokud si přejete účast partnera, včas společně proberte klady a zápory, ať vás porod ničím nezaskočí.
Zjistěte si možnosti ve vašem okolí, naslouchejte svému tělu – a vyberte, co je nejlepší právě pro vás!
Stáhněte si WomanLog nyní: