Antidepresiva
Miliony lidí po celém světě užívají antidepresiva, aby zvládly depresi, úzkost i další poruchy nálady. I když nejsou lékem, správně zvolené antidepresivum může výrazně pomoci při léčbě příznaků.
Hlavní úlohou antidepresiv je obnovit zdravou neurochemickou rovnováhu ve vašem mozku. Antidepresiva pomohla milionům lidí, avšak podobně jako mnoho jiných léků mají svá rizika nežádoucích účinků.
Deprese
Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické. Duševní zdraví často nebývá bráno tak vážně a lidé s duševními nemocemi jsou mnohdy stigmatizovaní. Kvůli tomu je obecné povědomí o duševních onemocněních nižší a jejich identifikace je obtížnější, zvláště protože příznaky nejsou vždy jednoznačné. Lidé tak často déle trpí problémy, o kterých ani nevědí, že je lze léčit.
Deprese je porucha nálady, která může postihnout každou osobu. Většina lidí někdy zažila hluboký smutek nebo zármutek, ale to ještě neznamená, že má depresi. Deprese je trvalý pocit prázdnoty nebo smutku, který může být ochromující. Není možné ji „vymyslet si pryč“ pozitivním pohledem – deprese je skutečné onemocnění, které vyžaduje správnou léčbu.
Klinická deprese může být označována jako mírná, střední nebo těžká. Přesné příčiny nejsou zcela objasněné, nicméně je zřejmé, že deprese souvisí s chemickou nerovnováhou v mozku a může být spuštěna významnými změnami, ztrátami nebo traumaty.
Příznaky deprese zahrnují smutek, otupělost, prázdnotu, únavu, pocity bezcennosti, snadnou podrážděnost, úzkost a ztrátu zájmu o běžné činnosti jako je spánek, jídlo, práce, fyzická i sexuální aktivita. V závažných případech se objeví myšlenky na sebevraždu a někdy i pokusy vzít si život.
Druhy antidepresiv
Antidepresiva se obvykle používají k léčbě deprese, ale lze je nasadit i u jiných poruch – například obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), generalizované úzkostné poruchy, posttraumatické stresové poruchy (PTSD) či chronické bolesti. Ve zkratce – upravují hladiny neurotransmiterů, což jsou chemické látky zásadní pro správnou funkci mozku. Přestože jsou obecně účinná, přesné mechanismy účinku antidepresiv nejsou zcela známé ani po desetiletích zkoumání.
Antidepresiva se dělí do pěti hlavních typů:
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI)—používají se při léčbě deprese, úzkostných poruch, ADHD a OCD zvýšením hladin serotoninu.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)—většinou pro léčbu deprese blokováním zpětného vstřebávání serotoninu v mozku.
- Tricyklická antidepresiva (TCA)—tlumí depresi, některé úzkostné poruchy a fibromyalgii.
- Inhibitory monoaminooxidázy (MAOI)—pomáhají rozkládat serotonin v mozku, jsou určeny k léčbě deprese a poruch nálady.
- Antidepresiva ovlivňující noradrenalin a specificky serotonergní účinek (NaSSA)—používají se při léčbě poruch nálady a osobnosti, i deprese blokádou některých serotoninových receptorů.
Nežádoucí účinky
Při užívání antidepresiv může během adaptace organismu na chemickou změnu dojít k vedlejším účinkům, které většinou po několika týdnech odezní. Závažnost vedlejších účinků se liší člověk od člověka a lék od léku. Nejčastější vedlejší účinky jsou:
Sexuální dysfunkce
Většina antidepresiv působí zklidňujícím účinkem, a stejný mechanismus ovlivňuje i sexuální reakci. Užití antidepresiv přímo souvisí se sexuální dysfunkcí u mužů i žen, ženy ji však pociťují častěji. Projevuje se neschopností dosáhnout orgasmu, vaginální suchostí a erektilní dysfunkcí.
Při užívání antidepresiv by ženy měly být obezřetné v případě plánovaného těhotenství, protože některé druhy mohou vést k vrozeným vadám.
Změny tělesné hmotnosti
Při užívání antidepresiv často pacientky přibírají na váze, protože tyto léky mohou snižovat hladinu sodíku v krvi. Nízký sodík zvyšuje chuť na slané a vysoce kalorické potraviny. Na druhé straně mohou být vedlejšími účinky i nevolnost a zvracení. Pocit nevolnosti může omezit příjem kalorií a vést ke ztrátě váhy. Obě situace je nutno řešit, protože nedostatek sodíku může přerůst v hyponatrémii (stav nebezpečně nízké koncentrace sodíku v krvi) a ztráta hmotnosti může vést k podvýživě nebo rozvoji poruch příjmu potravy a poruch trávení.
Nespavost a únava
Na počátku léčby antidepresivy potřebují neurotransmitery v mozku čas, aby se přizpůsobily chemickým změnám. To může způsobit nespavost a následný spánkový deficit, který výrazně snižuje výkon v oblastech jako je soustředění, paměť, regulace nálady a reakční rychlost. Pokud nespavost přetrvává, je vhodné konzultovat změnu léčby s jiným antidepresivem.
Závratě a sedace
Vlivem změn chemických reakcí v mozku může pacientka užívající antidepresiva pociťovat závratě a ospalost. Někdy mohou antidepresiva způsobit pokles krevního tlaku, což se projeví závraťí.
Sebevražedné myšlenky
Pokud má osoba s depresí rozvinuté sebevražedné myšlenky, zvýšení energie a motivace po nasazení antidepresiv jí může paradoxně umožnit realizovat sebevražedné úmysly, pokud zůstanou ostatní potřeby nenaplněné. I to je důvod, proč je nutné před nasazením léčby důkladně zhodnotit duševní stav a návyky pacientky.
Další běžné vedlejší účinky antidepresiv zahrnují pocení, sucho v ústech, třes, bolesti hlavy, úzkost, bušení srdce, vyrážku, zácpu, rozmazané vidění a cukrovku. Pokud začínáte s antidepresivy, sledujte své chování a příznaky od prvního dne a informujte o vývoji svého lékaře. Pro pacientku v depresi je to však náročné, proto mohou pomoci i mobilní aplikace, které připomínají zapsat si náladu v určitých intervalech. I když to v daný moment může působit zbytečně, dlouhodobé sledování změn může odhalit vzorce, kterých byste si jinak nevšimla. V prvních týdnech může pomoci i blízký člověk – není snadné pomáhat lidem, kteří sami necítí naději, ale konkrétní úkol bývá vděčně přijat.
Jak omezit vedlejší účinky antidepresiv
Vážné vedlejší účinky jsou vzácné, ale první nasazený přípravek nemusí být vždy ten pravý. Pokud začínáte novou léčbu, pamatujte, že může být nutné více pokusů, než najdete vyhovující lék. Některé ženy z antidepresiv vůbec neprofitují.
Pokud během několika prvních týdnů neodezní vedlejší účinky, lze podniknout několik kroků k jejich zmírnění.
Změna přípravku
Antidepresiva nejsou univerzálním řešením. Každé tělo reaguje na různé léky jinak. Důležité je dát předepsanému léku dostatek času – obvykle dva týdny – než uvažujete o změně. Mírné vedlejší účinky jsou běžné, často však postupně odezní.
Upravení dávkování
Pokud vedlejší účinky narušují každodenní život nebo pokud máte pocit, že antidepresiva nemají pozitivní vliv na vaši psychiku, je na místě poradit se o změně dávkování. Snížení dávky může zmírnit vedlejší účinky, naopak navýšení dávky může zvýšit účinnost léčby.
Nastavení vhodné doby užívání
Někdy pomůže užívat lék každý den ve stejnou dobu – například pokud způsobuje ospalost, užívejte jej večer před spaním. Při nevolnosti může pomoci podání s jídlem (za předpokladu, že se nevyskytují negativní interakce s konkrétními potravinami).
Vyhýbání se určitým látkám
Berte v potaz, že některé látky mohou příznaky zhoršovat (například alkohol a tabák mohou přispívat k pocitu závratí či nevolnosti).
Další způsoby léčby deprese
Dnes tvoří antidepresiva hlavní pilíř léčby deprese, nejsou však jedinou možností. Některé ženy nejsou s antidepresivy slučitelné, případně dávají přednost jiným přístupům.
Duševní i tělesné zdraví jsou propojené víc, než si mnozí uvědomují. To, co my běžně vnímáme jako fyzické faktory (například strava), často ovlivňuje i naši psychiku a naopak. To neznamená, že špatná strava způsobí depresi, ale zdravé tělo vám dává lepší šanci nemoc překonat. Některé potraviny mohou snižovat hladinu serotoninu a tak přispívat ke smutku, jiné ji naopak zvyšují. Pohyb také zvyšuje hladinu serotoninu. Výběr stravy i fyzická aktivita by proto měly být součástí léčby.
Rozhovor s odbornou terapeutkou může být velkou pomocí při zvládání depresivních období. Čelit negativnímu myšlení nebo dlouhodobým dopadům traumatu je jednodušší, když víte, jak vytvořit laskavější prostředí vlastní mysli. Terapie sama žádnou nemoc nevyléčí, ale může přispět k procesu uzdravení, zvlášť v kombinaci s dalšími postupy (antidepresiva, strava, pohyb, snížení stresu atd.). Pokud nevíte, kde hledat terapeutku nebo jaký typ léčby by vám nejvíce vyhovoval, konzultujte váš případ s lékařkou. Také zde platí, že najít vhodnou terapeutku často vyžaduje více pokusů. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je například efektivní v léčbě akutní deprese, vyhodnocuje, napadá a mění nefunkční přesvědčení.
Přestože si někdy uvědomujeme, že existují jiné stavy mysli, ten aktuální pocit se zdá být nekonečný. V depresivním období je těžké požádat o pomoc nebo vstát z postele. Přesto mohou pomoci i malé nenáročné kroky, které vás postupně přiblíží úlevě od bolesti. Aktivity, které umožní změnu perspektivy a pravidelnost, jsou nejpřínosnější – dobrovolnictví, psaní deníku vděčnosti nebo meditace mohou být užitečné.
Požádat o pomoc není slabost. Každá osoba na světě někdy potřebovala pomoc. Šťastnější lidé mohou víc dávat, proto vaše uzdravení přispěje i celému okolí.
Můžete si sledovat svůj cyklus pomocí aplikace WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní:
