Zdravotní dezinformace zaměřené na ženy
Online je spousta obsahu zaměřeného na ženy a hodně z toho se věnuje našemu zdraví a pohodě. Možná jsme překonaly toxické diety a seznamovací trendy z počátku 21. století, ale bohužel dezinformace v oblasti „ženských“ témat jsou stále velmi rozšířené a mají různé podoby. Tento článek ti pomůže rozpoznat nespolehlivé informace, abys je mohla vyhnout.
V digitálním věku máme informace na dosah ruky 24/7, ale ne všechny jsou spolehlivé. Ať už záměrně či nevědomky, autoři obsahu někdy prezentují zavádějící informace a mnohá témata zaměřená na ženy se zvláště snadno překrucují a vydávají za fakta.
„Četla jsem to na internetu – musí to být pravda.“ Toto známé ironické rčení připomíná nebezpečí moderního sdílení informací. Od falešných identit až po podvodné reklamy – klamání online je rozšířené jako nikdy, ale internet nám přináší tolik výhod, že se ho nevzdáme. Jedním z hlavních témat, kvůli kterému často hledáme informace online, je zdraví.
Výzkumy ukazují, že v Evropě a USA více než polovina populace hledá zdravotní informace online a ženy to dělají častěji než muži.
Díky rozmanitosti sociálních sítí a stále rostoucímu významu cílené reklamy a obsahu se se zdravotními informacemi online setkáváme i tehdy, když je aktivně nehledáme.
Stačí začít rolovat svůj feed a dříve či později na tebe vyskočí „rady“ ohledně cvičení, stravy nebo jiných životních tipů. Platformy jako TikTok a Instagram jsou obzvlášť zdatné v tom, že tě zavalí vizuálně přitažlivým obsahem algoritmicky nastaveným pro tvé zájmy.
Ale pamatuj – naše rozhodnutí týkající se zdraví přímo ovlivňují naše životy a tvůrci obsahu jsou jen lidé, kteří někdy chybují a někdy nám dokonce úmyslně lžou kvůli zisku.
„Ženská“ témata
Ženy se mohou zajímat o zdraví z mnoha různých důvodů, ale kvůli „mentálnímu nákladu“ tradičně přičítanému ženám v domácnosti se od nás často očekává, že budeme nejen udržovat samy sebe zdravými a atraktivními, ale také budeme nést hlavní odpovědnost za zdraví svých dětí, partnerů a starších příbuzných. Právě proto je v ženských informačních prostorech často zastoupena obecná a reprodukční zdravotní tematika, sport a výživa, rady k péči o děti a tipy na domácnost.
Víme, jak vypadá obsah určený ženám. Je přátelský a neformální, často navržený s použitím genderových barev. Uvolněný konverzační tón – jako bys dostávala radu od starší sestry nebo dobré kamarádky – může složitá nebo nudná témata zpřístupnit, ale zároveň může zakrývat vážné nedostatky v ověřování faktů.
Wellness je všezahrnující obor a miliony internetových osobností po celém světě spadají do žánru „lifestyle“ influencerů, kteří nám pravidelně přinášejí informace související se zdravím. Tato oblast je typicky ženskou doménou.
Muži jsou také vystaveni zavádějícím či škodlivým informacím v tématech jim přizpůsobených, zejména v oblasti sportu a budování svalstva. Ale u žen jsou identifikovatelné specifické vzory, jak jsou dezinformace prezentovány – a právě o tom pojednává tento článek.
Ačkoli cílem reklamy je pomoci lidem najít výrobky, které je zaujmou, pro firmy je dělení marketingu na „mužský“ a „ženský“ zlatým dolem. Dají se prodat stejné věci dvěma skupinám – jen je „obarvěte narůžovo a zmenšete“ pro ženy a prodejte za vyšší cenu.
Víme také, že společnosti po staletí vyčleňovaly některá témata jako „výlučně ženská“. On-line prostředí přirozeně navazuje na tento dávný zvyk. Může to být jak posilující, tak i omezující.
Bezpečné online prostory pro ženy
Nikdy předtím ženy nemohly vyjadřovat své myšlenky tak svobodně jako dnes. Pro mnohé z nás jsou online platformy jako TikTok, Instagram, YouTube, množství blogů a internetových komunit bezpečnými prostory ke sdílení zkušeností, každodenních starostí a témat, která by byla dříve zametena pod koberec.
Přesto se u příspěvků o menstruaci, péči o děti či kosmetických procedurách stále objevují negativní reakce, tradiční „ženská“ témata však konečně dostávají zaslouženou pozornost.
Mnohé ženské zdravotní problémy ale dosud nejsou dostatečně objasněné. Ještě nedávno byly v lékařských studiích používány výhradně mužské subjekty. Menstruační cyklus byl vnímán jako komplikující faktor, pro studium nemocí či orgánů zbytečný. Ženy tak zůstávaly v nevědomosti o mnoha otázkách svého zdraví. Například teprve v 21. století se dozvídáme skutečné rozměry a význam klitorisu. Emoce žen jsou stále často zlehčovány a témata jako PMS a menopauza jsou dodnes nepochopená, vysmívaná a obávaná.
Jako hlavní cílová skupina všech možných „lifestyle“ blogerek jsme často ponechány na posouzení samy sobě.
Misinformace versus dezinformace
Oba pojmy označují neúplné či nepřesné informace, ale mezi nimi je důležitý rozdíl.
Dezinformace znamená šíření nepravdivých informací s vědomým úmyslem někoho oklamat. Autor ví, že informace nejsou pravdivé či jsou neúplné, ale přesto je prezentuje jako fakta. Dezinformace se zpravidla šíří s konkrétním záměrem, například něco prodat, prosadit agendu, zvýšit vlastní prestiž či poškodit konkurenci.
Slavný je případ šíření obav z „halitózy“ (zápachu z úst) ve 20. století, kdy byla vědecky znějící diagnóza využita k vytvoření poptávky po ústní vodě. I když to může být užitečný výrobek, efektivita této skryté obchodní strategie je inspirací pro mnohé šarlatány i dnes.
Dnes často slyšíme o dezinformacích v souvislosti s falešnými zprávami či politikou, ale podnikatelky a influencerky mají jasný motiv ke lhářství všude tam, kde potřebují něco prodat – a to i tehdy, nebo právě tehdy, když ví, že produkt není tak skvělý, jak prezentují.
Misinformace je nesprávná či neúplná informace, která je rozšiřována bez zlého úmyslu či snahy někoho klamat. Někdo šířící misinformaci online může chtít upoutat pozornost „velkou novinkou“, i když úmyslně nelže – může být jen nepozorný, pohodlný nebo neinformovaný.
Příkladem jsou neodpovědně přehnané diety a cvičební rutiny od influencerek, které mají více nadšení než rozumu. Bohužel zde platí „pozor na to, co kupuješ“. V těchto případech je za ověřování odpovědná sledovatelka, která chce napodobit konkrétní životní styl, aniž by znala všechny fakta o influencerce a jejím životě.
Sdílení má přednost před kvalitou
Moderní lidové historky a městské legendy se na sociálních sítích šíří jako lavina. Pokud někdo tvrdí, že našel skvělý domácí recept na PMS, akné či rýmu, začne se sdílet. Mladé slečny někdy objeví starý způsob, jak něco řešit – a i když už byl dávno vyvrácen, díky neznalosti mu na internetu vdechnou nový život.
Většina internetového obsahu se zaměřuje spíše na atraktivitu a možnost sdílení než na podání spolehlivých informací. Kontroverzní údajné skutečnosti a dávno vyvrácené mýty jsou dostávány do popředí pomocí chytlavých písniček či clickbaitových titulků. Přitažlivost může být fajn u historek o celebritách či duchách, ale zdravotní dezinformace mohou způsobit skutečné následky.
Informace o ženském zdraví se po staletí předávaly ústně, ve formě lidových rčení i osobních zkušeností. Tyto kulturně specifické znalosti mohou mít hlubokou intuici i praktický význam, ale někdy není snadné odlišit užitečnou radu od pověry či „babské rady“. Takové informace bychom měly „brát s rezervou“ – zvlášť pokud jde o samodiagnostiku nebo samoléčbu.
Nedostatek výzkumů a ověřených zdrojů
Mnohé influencerky staví své značky na sdílení tipů od krásy přes domácí vychytávky až po oblíbené recepty. To, co často neprezentují, jsou skutečně výzkumem podložená fakta.
Pod každý článek WomanLog uvádíme seznam zdrojů, ze kterých čerpáme, abyste mohly pokračovat v hledání informací samy. Pokud ti někdo předkládá zdravotní informace online, podívej se, zda uvádí zdroje. Pokud ne, zkus si hlavní myšlenku sama dohledat a ověřit, než se pustíš do nákupu nebo podle rady začneš jednat.
Kvalita zdrojů je klíčová. Rozhodovat se na základě nepodložených tvrzení z internetu je asi stejně rozumné, jako ptát se na radu podivínské sousedky. Jak to ví a co z toho má, že ti o těchto „faktech“ říká?
Kdykoliv jde o zdraví, chceme ty nejlepší informace. To obvykle znamená obracet se na důvěryhodné zdroje – lékařky, nemocnice a vědecká pracoviště – a získat více názorů pro možné odlišnosti pohledů. Nakonec jsme to totiž my, kdo s následky svého rozhodnutí bude žít.
Alternativní zdroje někdy mohou obohatit pohled, ale pokud jediným východiskem jsou „vibrace“, „krystaly“, horoskopy či jiné magické myšlení, zvaž, jestli to je opravdu to, co chceš zkusit.
Logické klamy a kognitivní zkreslení
Každá se někdy mýlí. Občas jsou chyby dány strukturálními chybami v myšlení, tzv. logickými klamy. Mezi nejběžnější patří:
Výběr třešní („cherry picking“) – když někdo argumentuje jen částí faktů, která se mu hodí, a ignoruje ostatní důkazy. Jak se tomu vyhnout, když je informací tolik? Znovu – kvalita zdrojů je stěžejní. Pokud dvě známé influencerky propagují čaj proti bolesti při menstruaci, ale pět ověřených zdravotnických webů tě před tím varuje, slepě následovat influencery by byla výběrová chyba, která ti může uškodit.
Příčinný klam – tvrzení, že jestliže jedna věc následovala druhou, první ji způsobila. „Korelace není kauzalita.“ Když někdo s určitým zdravotním problémem použije konkrétní produkt či léčbu a potíže zmizí, nemusí to nutně znamenat, že právě tento výrobek léčí. Změna mohla být náhoda nebo výsledek jiné souběžné změny.
Pokud má být produkt či léčba považována za bezpečnou pro lékařské použití, musí projít důkladným testováním podloženým důkazy – což zvládnou pouze oficiální instituce.
Naše závislost na vizuálně přitažlivých memech, líbivých titulcích a senzačních „hláškách“ snadno otupí kritické myšlení, což umožní průchod desítkám logických klamů a posiluje naše kognitivní zkreslení a mentální zkratky.
Potvrzovací zkreslení je tendence, se kterou každá z nás vyhledává fakta a pamatuje si ta, která podporují naše dosavadní přesvědčení, zatímco heuristika dostupnosti nás vede k domněnce, že vše, co nám naskočí hned, musí být pravdivé nebo důležité.
Když vidíme stejná „fakta“ opakovaně sdílená v příspěvcích a videích, snadno máme tendenci jim věřit, i když víme, jak snadné je online vytvořit falešné informace, screenshoty či fotky.
Výzkum online dezinformací je poměrně nový obor, ale už teď se ukazují klíčová rizika. Studie Tiktokových videí z oblasti urologie – od nemocí ledvin přes pomočování u dětí až po infekce močových cest – ukázala, že pouze 22 % videí obsahovalo fakta ověřitelná podle Evropské asociace pro urologii a žádné ze zkoumaných videí neuvedlo použité zdroje.
Tlak na tvůrce obsahu
Osobní přístup je přitažlivý. V digitální konkurenci se od influencerek téměř očekává, že budou sdílet osobní příběhy a zážitky. Tlak být „autentická“ a zranitelná, aby si vytvořila vztah s publikem, přispívá k šíření podivných „objevů“ – perfektní večerní rutiny, DIY pleťové masky či domácí varianty dětského pudru.
Influencerky se mohou i bát přiznat chybu. To platí zvlášť v případech, kdy pochybná rada stojí v jádru jejich brandu.
Algoritmy. Algoritmy sociálních sítí i zpravodajských platforem se stále zdokonalují. Sběr dat o tvých zájmech pak algoritmus využije k tomu, aby ti servíroval marketingový a politický obsah přesně pro tebe. I když to usnadňuje hledání oblíbených písniček nebo svetrů, algoritmy vytvářejí i filtrační „bubliny“ a „echo komnaty“, které zkreslují realitu.
Státní správa a dozorčí orgány tlačí na transparentnost algoritmů a větší zodpovědnost tvůrců obsahu. Přesto drtivou většinu internetu zaplavují influencerky, jejichž příspěvky jsou často podporovány právě proto, že jsou kontroverzní a mají vysokou sledovanost.
Nevědecké zdravotní rady bývají často zcela veřejné, ale někdy také ukryté v uzavřených online komunitách, které najdeš jen přes specifické hashtagy a influencery. Proanorektický obsah je bohužel stále k vidění na Tumblru i TikToku – konkrétní hashtagy a kódová slova odemykají komunity, kde se sdílí rady, jak se vyhladovět. Podobně nebezpečné komunity existují v řadě oblastí a konspiračních teorií.
Jak nenaletět na dezinformace?
Internet je divoké místo, kde se lžím a omylům úplně vyhnout nelze. Co můžeme udělat, je být ostražitá a všechna doporučení – hlavně ohledně zdraví – brát kriticky. Paranoia není třeba, zdravý skepticismus však rozhodně ano.
Měj na paměti následující otázky, když brouzdáš po sociálních sítích:
- Jsou informace důvěryhodné? Jaké jsou zdroje?
- Může být dodržení této rady něčím nebezpečné?
- Kdo tyto informace dál sdílí?
- Odpovídají informace všeobecně přijatým zdravotním poznatkům? Pokud ne, proč?
- Jaké benefity z toho má influencerka nebo web, když se tvou radu řídíš?
- Souvisejí s osobou či informací nějaké kontroverze?
- Cílí informace na zranitelné skupiny, jako jsou náctileté, těhotné ženy nebo osoby v rekonvalescenci po nemoci či závislosti?
Když už se rozhodneš vyzkoušet některé online tipy, cvičení nebo dietní rady, prostuduj si je a poraď se s lékařkou při příští kontrole. Pokud na sobě zaznamenáš negativní účinky, ihned raději přestaň.
Stáhni si WomanLog teď:
