Bolest je univerzální lidská zkušenost, ale zároveň je velmi individuální. Může být obtížné přesně určit příčinu bolesti, ale vždy je signálem, že se s vaším tělem děje něco potenciálně nebezpečného.
Bolest je často považována za běžnou součást sportu, stárnutí a porodu. Přestože je pravda, že bolest k lidskému bytí nevyhnutelně patří a některé bolesti se nedá zabránit, bolest nemá být pociťována dlouhodobě.
Bolest je především signálem, že se s vaším tělem děje něco intenzivního, ohromujícího a pravděpodobně škodlivého. Na nejzákladnější úrovni vás prožitek bolesti varuje, abyste přestala s tím, co právě děláte: přestaňte zvedat těžké věci, odstraňte ruku z ohně, postarejte se o ránu.
Bolestivé receptory neboli nociceptory jsou smyslové neurony, které se nacházejí po celém lidském těle: v kůži, některých vnitřních orgánech a dokonce i v kostech – v kostní dřeni a samotné kostní tkáni. Známé je, že v lidském mozku nejsou nociceptory – bolesti hlavy vznikají vlivem jiných struktur ve vaší hlavě, například krevních cév, nervů a svalů na krku a obličeji.
Pocit bolesti vzniká, když bolestivé receptory reagují na různé škodlivé (nebo potenciálně škodlivé) podněty tím, že vysílají elektrické signály do míchy a mozku, díky čemuž můžete adekvátně reagovat.
Podněty, na které bolestivé receptory reagují, mohou být jak vnější, tak vnitřní. V některých případech vaše tělo při vnějším podnětu okamžitě provede automatickou a mimovolní reflexní reakci na ústup od bolesti. Při silné škodlivé stimulaci automaticky změníme své chování.
Kdykoli zažíváme silnou a okamžitou bolest, je téměř nemožné nezměnit své chování a nehledat pomoc. Bolest je hlavním důvodem, proč lidé vyhledávají lékařskou pomoc.
Existuje mnoho způsobů, jak bolest rozdělovat: podle lokalizace (bolesti hlavy, kloubů nebo svalů a podobně – pokud je to ve vašem těle, pravděpodobně to může bolet) nebo například podle příčiny bolesti.
Nociceptivní bolest je bolest způsobená přímým podrážděním bolestivých receptorů. Skutečné či vnímané poškození tkání v okolí receptorů bolesti je většinou viditelné. Neuropatická bolest vzniká, když jsou poškozeny samotné nervové dráhy. K poškození nervové soustavy může dojít v důsledku různých onemocnění, jako je rakovina, cukrovka nebo roztroušená skleróza, případně z genetických důvodů.
Fantómová bolest je také typem neuropatické bolesti. Tento druh bolesti se vyskytuje u amputovaných osob, kdy pacientka cítí bolest v končetině, která již není součástí těla.
Akutní bolest je dočasná a vzniká jako přímá reakce na intenzivní podnět, například zranění, fyzické trauma nebo akutní onemocnění či infekci. Bolest při porodu je také akutní. Akutní bolest je součástí obranného mechanismu těla. Po zaléčení základní příčiny obvykle do jednoho měsíce vymizí.
Chronická bolest je bolest, která přetrvává několik měsíců nebo déle. Může být způsobena nemocemi jako je fibromyalgie, endometrióza, artritida, migréna nebo rakovina. Jakékoliv neléčené onemocnění nebo zranění může také vést ke vzniku chronické bolesti. Chronická bolest je obtížně léčitelná a často se problematicky překonává, protože přímá příčina bolesti už může zmizet, ale v nervových drahách zůstává chybná „informace“.
Chronická bolest nemusí být tak silná jako akutní bolest, ale právě kvůli své dlouhodobosti má může vysoce negativní dopad fyzicky i psychicky.
Rizikové faktory pro chronickou bolest zahrnují:
Práh bolesti—okamžik, kdy je bolest už příliš silná na snášení—se u různých lidí výrazně liší.
K faktorům ovlivňujícím práh bolesti patří pohlaví, genetika, předchozí zkušenosti s bolestivými podněty, fyzická kondice, zdraví vaší kůže a dokonce i tak zdánlivě nepodstatné detaily, jako je nálada během určitého dne.
Samozřejmě, bolest si nelze nevšimnout, pokud ji sama zažíváte. U ostatních však nemusí být bolest vždy zřejmá, zvlášť pokud je chronická a člověk si na ni zvykl, nebo není schopen své pocity jasně vyjádřit. Tato necitlivost vůči prožívání druhých způsobila v minulosti mnoho nespravedlivých praktik.
Mnoho členů zdravotnického personálu například věřilo až do osmdesátých let, že miminka bolest necítí! Samozřejmě to není pravda. Důvodem byla domněnka, že když dítě pláče na různé podněty, bolestivé i nebolestivé, jeho nervový systém ještě není plně vyvinutý, a proto skutečnou bolest nevnímá.
To, že děti bolest skutečně cítí, je dnes potvrzeno MRI vyšetřením. Výzkumy ukazují, že miminka jsou na bolest dokonce citlivější než dospělí. Která maminka na to potřebuje vědecký důkaz?
Bohužel, pokud člověk nemůže bolest srozumitelně komunikovat, bývá často přehlížen a necháván trpět. Děje se to lidem s různým postižením a chronicky nemocným. Ve skutečnosti se to může stát komukoliv.
Hodnotit bolest a účinně o ní komunikovat bývá velmi náročné. Jak bolest vypadá? Je ostrá? Tahavá či pulzující? Kde se nachází? Slovní zásoba, kterou ke komunikaci používáme, často nestačí.
Aby bylo možné tento problém překonat, vznikly různé dotazníky a způsoby popisu bolesti. Například vás lékař může požádat, abyste ohodnotila bolest na stupnici od 1 do 10, kde 0 znamená „žádná bolest“ a 10 „nejhorší myslitelná bolest“. Lékař obvykle neočekává hodnocení v blízkosti 10, protože při tak silné bolesti by nebylo možné mluvit vůbec.
Nebojte se bolest pečlivě hodnotit a udělit menší číslo. Zdravé, správně fungující tělo by nemělo pociťovat vůbec žádnou bolest. I hodnota 1 nebo 2 z 10 může tělu škodit, zvláště pokud je bolest chronická.
Ženy bývají při popisu bolestí často přehlíženy, buď proto, že jsou považovány za příliš „citlivé“ na to, aby správně posoudily vážnost bolesti, nebo protože se od nich očekává, že jednoduše vydrží všechny bolesti spojené s menstruací, těhotenstvím či prostě tím, že jsou ženou.
Podobné stereotypy platí i pro další skupiny. Například osoby s obezitou nejsou v ordinaci často dostatečně vyšetřeny; lékaři, někdy nevědomě zatížení předsudky vůči obézním, připisují všechny obtíže jen nadváze. Přestože obezita je rizikovým faktorem mnoha chorob a zvyšuje tlak na klouby, což může vést k bolesti, nerespektování dalších možností může znamenat skutečné poškození, pokud jde o závažné diagnózy vyžadující léčbu.
Kulturně jsou naše postoje k bolesti často rozporuplné. Někdy máme pocit, že pociťovaná bolest přináší určitou hodnotu, například při cestě za dosažením důležitého cíle: bolest po kosmetických zákrocích nebo při fyzickém tréninku.
Postoj „bez bolesti není zisku“ může být velmi škodlivý, ve sportu i v jiných oblastech. Lehké svalové bolesti po fyzické aktivitě jsou běžné. Přepínat své síly však může být nebezpečné.
Ve sportu stejně jako jinde je bolest signálem, že něco není v pořádku nebo hrozí zranění. Pokud bolest ignorujete, může to vést k vážným zdravotním problémům a vyhoření.
Bolest jako součást sexu je zcela samostatné téma. Některým ženám přináší řízená bolest při sexu vzrušení. O sexuálních fantaziích si můžete přečíst více zde. Základem je, aby všechny experimenty v ložnici byly dobrovolné a aby samotný sex nebyl bolestivý.
Existují různé léky na úlevu od bolesti (analgetika), které jsou dostupné buď bez receptu v lékárně, nebo na předpis od lékaře.
Aspirin a ibuprofen patří mezi nejběžnější volně prodejné léky proti bolesti. Snižují bolest blokováním chemických látek uvolňovaných poraněnou tkání. Ibuprofen navíc zmírňuje otok.
Zdá se, že tyto léky působí přímo na bolestivé místo, ale ve skutečnosti se rozptýlí krevním oběhem po celém těle a působí všude, kde buňky uvolňují specifické „hormony bolesti“.
Lze je použít na bolesti svalů a kloubů, bolestivou menstruaci, bolesti hlavy a další příznaky. Aspirin i ibuprofen jsou relativně bezpečné při příležitostném použití. Avšak pouze tlumí příznaky, neřeší samotnou příčinu bolesti.
Opioidy jako morfin nebo fentanyl jsou silné léky proti bolesti, které se obvykle vydávají jen na předpis. Používají se ke zmírnění silné bolesti po vážném zranění, při chronických potížích nebo v období rekonvalescence po operaci. Někdy se předepisují pacientkám s rakovinou ke zmírnění bolesti během léčby.
Opioidy mají podobné účinky jako endorfíny – neurotransmitery, které vaše tělo přirozeně produkuje ke snížení bolesti. Při nadměrném užívání vzniká riziko závislosti. Oproti běžným analgetikům mají opioidy také více a výraznější vedlejší účinky.
Pacientkám s chronickou bolestí se někdy předepisují také antidepresiva, pokud bolest nemá tělesnou příčinu, kterou lze léčit.
Často lze bolest předcházet nebo alespoň zmírnit pomocí přírodních postupů, například:
Snižování stresu – vnějšího i vnitřního – může významně ovlivnit zvládání bolesti.
Při samoléčbě buďte opatrná a pokud se bolest vrací, vždy se poraďte s lékařem.
Své menstruace můžete sledovat pomocí aplikace WomanLog. Stáhněte si WomanLog nyní: