Náš čich je důležitý pro zdraví i celkovou pohodu. Pomáhá nám vybírat zdravé potraviny, zvyšuje chuť k jídlu a varuje nás před škodlivými nebo zkaženými produkty. Schopnost vnímat pachy nás také chrání v prostředí, kde nás varuje před nebezpečím, jako je únik plynu, kouř a požár nebo plíseň ve zdech. Naše smyslové vnímání ale skýtá i jemné a hluboké signály, které ovlivňují naše romantické vztahy, sociální interakce a postoj k ostatním lidem.
Přestože většina z nás si tuto informaci neuvědomuje na vědomé úrovni, lidský nos dokáže zachytit i velmi slabé pachy v prostředí. Partnerky, které si vybíráme, lidé, kterým důvěřujeme, i ti, kterým se raději vyhýbáme, mohou být do značné míry určováni čichem. V tomto článku si přiblížíme fascinující svět vůní a vysvětlíme, jak hormonální změny během menstruačního cyklu, během těhotenství a v období perimenopauzy ovlivňují to, co vnímáme svým nosem.
Dobré i špatné—všechny pachy jsou důležité. Stejně jako jiné smysly, také čich hraje zásadní roli při ochraně a interakci se světem. Pomáhá nám najít výživné jídlo či vyhnout se nebezpečí a zároveň ovlivňuje naše emoce, vzpomínky a vztahy.
Jak přesně čichová soustava funguje? Pachy jsou chemické molekuly dost lehké na to, aby se mohly šířit vzduchem. Některé jsou výraznější, jiné jemnější, ale téměř vše kolem nás uvolňuje molekuly, které se po vdechnutí navážou na specializované receptory v nosní sliznici. Člověk má 5–6 milionů čichových receptorů, které dokážou rozeznat asi 400 různých typů molekulárních vzorců vůní. Tyto stavební kameny lze kombinovat do nespočtu různých pachových profilů. V posledním desetiletí vědci zjistili, že lidé dovedou rozlišit až bilion různých pachů—mnohem více než předpokládaných deset tisíc. Může se to zdát hodně, ale jiná savčí zvířata jsou na tom ještě lépe. Například psi jsou proslulí svými zvědavými čumáky a dokážou najít pachy na vzdálenost několika kilometrů, sloni mají zase nejvíce pachových receptorů ze všech savců.
Kdykoliv něco cítíme, je to proto, že jsme vdechly molekuly látky, kterou čichové receptory rozpoznají. Tyto pak posílají informace do mozku, kde je využijeme pro svá rozhodnutí. Čichový bulbus, kde sídlí čichové receptory, leží v těsné blízkosti hipokampu, tedy centra učení a paměti. Stále přesně nevíme, jak tyto dvě části spolu spolupracují, ale je jasné, že pachy mohou být silnými spouštěči vzpomínek. Například vůně parfému, který nosila vaše maminka, když jste byla malá, vám dokáže okamžitě vyvolat jasné vzpomínky na dětství.
Feromony jsou chemické látky, které naše tělo produkuje, aby ovlivnily chování ostatních. Fungují podobně jako hormony, ale působí na cizí jedince. Do ovzduší je uvolňujeme především potem, ale nacházejí se i v jiných tělních sekretech. Nevidíte je—a většinou ani necítíte—ale mohou stimulovat přitažlivost i sexuální vzrušení a mají silný vliv na výběr romantického partnera. Některé ženy tvrdí, že poznají, když je někdo vzrušený. Feromony byly prokázány u všech studovaných živočichů. Hrají důležitou roli při výběru partnera, ale podílí se i na označení teritoria, vyhlášení poplachu, získání potravy i na sociálním chování. I když jsou čichové schopnosti lidí ve srovnání se zvířaty poměrně slabé, svět vůní nás i tak ovlivňuje.
Víme už, že některé vůně nás ovlivňují, i když je vědomě necítíme, ale jak souvisí naše hormony s čichem? Než půjdeme dál, krátce si vysvětlíme, jak fungují ženské hormony během menstruačního cyklu.
Typicky jeden zdravý menstruační cyklus trvá 28–35 dní (výjimky jsou možné na obě strany). Hladiny hormonů v průběhu těchto 4–5 týdnů stoupají a klesají a tělo tím prochází čtyřmi fázemi. Začátek cyklu se počítá jako první den menstruace.
Krátká odpověď zní ano. Samotný čich jako takový se nemění, ale vaše vnímavost na pachy ano. Této zvýšené citlivosti se říká hyperosmie a může vzniknout z různých důvodů, včetně hormonálních výkyvů. Netýká se každé ženy, ale mnoho z nás říká, že během cyklu cítí některé pachy intenzivněji.
Některé ženy pociťují hyperosmii během ovulace – snad proto, aby si během nejplodnějšího období instinktivně vybraly vhodného partnera. Ženy často říkají, že v tomto čase vnímají pachy, které by ostatní sotva zaregistrovali. Výzkumy ukazují, že citlivost k pachům během ovulace ovlivňuje výběr partnera a také úroveň přitažlivosti k již existujícímu partnerovi. Studie, které sledovaly chování heterosexuálních žen v průběhu cyklu, zjistily, že v době ovulace je přitahují spíše tradičně „mužní“ partneři. U dlouhodobých partnerů to však neplatilo—muži s jemnějšími rysy nebo otcovským charakterem dosahovali větší úspěšnosti ve stabilních vztazích. Tento jev lze vysvětlit evolučně: dominantní geny a silný ochránce se hodí pro těhotnou ženu v ohrožení, ale po narození dítěte má výhodu pečující a citlivý partner.
Některé ženy také tvrdí, že v plodné dny mohou vůči svému partnerovi ztratit přitažlivost, která se po ovulaci zase vrací. Tento jev lze přičíst změněnému vnímání feromonů v době plodnosti. Ani muži nejsou výjimkou – studie dokládají, že i muži dokážou poznat, kdy žena ovuluje. I když si to většina z nich neuvědomuje, heterosexuální muži považují ženy během ovulace za mimořádně přitažlivé – ze stejného důvodu, proč je při ovulaci zvýšená chuť na sex a přitažlivost k mužným typům – tedy pro zajištění reprodukční úspěšnosti.
Citlivost na pachy se může měnit i v luteální fázi. Mnoho žen bývá v tomto období citlivějších na nepříjemné pachy—pach ponožek partnera, starý odpadkový koš, nebo kuchyňské výpary sousedů. Může to souviset s tím, že tělo se připravuje na možné těhotenství. Zvýšená citlivost na špatné pachy může sloužit jako ochrana vyvíjejícího se plodu před zkaženým nebo nebezpečným jídlem.
Asi nejvíc diskutovanou změnou vnímání pachů je těhotenství – hlavně první trimestr. Jedním z prvních příznaků těhotenství je totiž zvýšený čich. Některé těhotné ženy říkají, že cítí vůně na dálku a leckdy poznají, co druhý jedl k obědu. Je běžné, že nastávající matky odpuzují pachy alkoholu, cigaretového kouře, syrových ryb nebo masa, vajec, ale dokonce i parfémů či čistících prostředků. Není divu, že těhotenská hyperosmie může způsobit nechutenství, nevolnost a zvracení—příroda se tím snaží chránit plod před potenciálně škodlivými látkami.
Perimenopauza je období, kdy tělo ženy začíná přechod do menopauzy. Obvykle přichází od začátku do poloviny 40. let (ale může začít mnohem dříve či později) a trvá průměrně čtyři roky (ale klidně i mezi 2–10 lety), zakončené úplným vymizením menstruace.
Řada žen v perimenopauze zaznamenává změny čichu i zvýšenou citlivost na určité pachy. Tyto změny bývají spojené s prudkým poklesem hladiny estrogenu. Hormonální výkyvy nejspíš ovlivňují čichová centra v mozku, což u některých žen vede až k jevu zvanému fantosmie—tedy vnímání pachů, které ve skutečnosti neexistují. Proto se některé ženy v perimenopauze více trápí, zda nejsou cítit, případně mají silnou averzi k tělesným pachům jiných, i když okolí to nepociťuje.
Ačkoli hormony zasahují do mnoha detailů našeho života, někdy citlivost na pachy ovlivňuje i užívání léků nebo signalizuje narušení zdraví. Mezi stavy, které mohou ovlivnit čich, patří:
Stojí za to občas si uvědomit svět neviditelných vůní. I když není nos naším hlavním smyslem jako u mnoha zvířat, má zásadní vliv na naši bezpečnost, pohodu i mezilidské vztahy.
Stáhněte si WomanLog nyní: