Nikdo z nás není imunní vůči nevolnosti z pohybu. I zkušené námořnice mohou pocítit nevolnost, když se moře rozbouří. U některých lidí však stačí jen pár prudkých zatáček v autě a rázem přichází hrozné příznaky jako nevolnost, zvracení, závrať, studený pot a zmatenost. V tomto článku se dozvíte více o nevolnosti z pohybu, proč jsou k ní někteří lidé náchylnější a jak tyto příznaky zmírnit.
Děsí vás cestování autem či lodí a na atrakce v zábavním parku raději ani nepomýšlíte? Pokud se vám začne svírat žaludek a pokožka vám zvlhne při každém zhoupnutí silnice nebo zčeření moře a v hlavě vám běží otázka: „Kdy to už skončí?“, pravděpodobně patříte mezi mnoho lidí, kteří zažívají nevolnost z pohybu.
Nevolnost z pohybu—také známá jako mořská nebo cestovní nemoc—je nepříjemná, avšak zcela normální fyziologická reakce na skutečný či vnímaný pohyb. Dochází k ní tehdy, když váš mozek nedokáže zpracovat informace, které mu dodává váš vestibulární systém.
Vestibulární systém se nachází ve vnitřním uchu a zodpovídá za smysl pro rovnováhu a prostorovou orientaci. Tvoří ho malé polokruhovité kanálky naplněné tekutinou, uspořádané ve třech osách, které zjišťují rotační pohyb, a malé otolitické orgány, které detekují lineární pohyb a zrychlení. Tyto struktury spolupracují s vizuálními podněty z očí a hmatovými informacemi ze somatosenzorických neuronů v kůži a svalech a předávají je mozku, který je využívá ke koordinaci pohybu těla z okamžiku na okamžik, aniž bychom si tento proces uvědomovaly.
Když ale jedete na horské dráze nebo sedíte na zadním sedadle auta, vestibulární systém zaznamenává protichůdné signály—okolí se pohybuje, ale tělo zůstává v klidu. Vestibulární systém může mít problém zpracovat i náhlé nebo extrémní pohyby, například když se plavíte v rozbouřeném moři, kde se loď houpá v rytmu vln. V takové situaci je těžké udržet rovnováhu a může vás rychle přepadnout nevolnost až ke zvracení.
Pokud jste někdy zažila nevolnost z pohybu, určitě znáte pocity lehké závraťe, náhlé nevolnosti v žaludku, studeného potu a tíživého vjemu, že se nemůžete pohnout. Tyto příznaky často velmi rychle ochabnou, jakmile se vrátíte na pevnou zem.
Mezi další běžné příznaky patří nevolnost, zvracení, ztráta chuti k jídlu, zvýšené slinění, bledost, závratě, bolest hlavy, zrychlené dýchání a únava.
I když nikdo není imunní, některé ženy zažívají intenzivnější příznaky a může být pro ně náročné se při pohybu jakýmkoliv dopravním prostředkem uvolnit, i když je jízda hladká. Pokud se v tomto poznáváte, můžete mít výraznější příznaky kvůli:
Ženy a děti do 12 let jsou k nevolnosti z pohybu obecně náchylnější.
Příznaky úzkostného záchvatu—závratě, nevolnost, slabost—mohou být velmi podobné těm při nevolnosti z pohybu. Když na vás dolehne silná úzkost, můžete mít pocit, že se vám pod nohama hýbe zem, nebo že upadnete, i když tělo i okolí zůstávají v klidu.
Úzkost může tyto příznaky vyvolat, protože při největším stresu začnete dýchat mělce a rychle—hyperventilace ochuzuje mozek o kyslík a způsobuje slabost. Úzkostná reakce také ovlivňuje váš vestibulární systém tím, že vypouští kortizol a další stresové hormony do těla. Tyto hormony mobilizují energii, zvyšují tep a připravují tělo na boj nebo útěk; vaše vnímání se zúží, abyste lépe rozpoznala nebezpečí, a sluch je citlivější na všechny zvuky. Toto změněné vnímání okolí může být matoucí a vyvolat v mozku konfliktní signály z vestibulárního systému.
Na rozdíl od běžné nevolnosti z pohybu, která většinou odezní zpomalením nebo vystoupením z auta, musí být úzkostné přetížení řešeno uvnitř těla. Zde jsou dvě techniky, které můžete vyzkoušet:
Pokud nehrozí bezprostřední nebezpečí a dokážete se vrátit k přítomnému okamžiku, mozek rychle utlumí stresovou reakci.
Jak již bylo zmíněno, ženy jsou k nevolnosti z pohybu náchylnější. Pokud máte menstruaci nebo jste těhotná, může být riziko ještě větší. Jedna studie zjistila, že ženy nejčastěji pociťují nevolnost z pohybu 5. den menstruačního cyklu, přičemž citlivost na ni znatelně klesá 12. a 19. den a minima dosahuje 26. den cyklu. Důvody nejsou zcela jasné, ale pravděpodobně souvisejí s hormonálními výkyvy a/nebo úbytkem důležitých živin během menstruace.
Během těhotenství je někdy těžké rozlišit mezi nevolností z pohybu a těhotenskými nevolnostmi. Těhotné ženy jsou obecně náchylnější, a to díky:
Pokud jste na změny pohybu během cestování citlivá, zde je několik tipů, jak předejít nevolnosti z pohybu a zmírnit její příznaky:
Volně prodejná antihistaminika jako dimenhydrinát (Dramamine), diphenhydramin (Benadryl), meklizin (Antivert) a prometazin (Phenergan) pomáhají zmírnit příznaky nevolnosti z pohybu blokováním histaminu a acetylcholinu, dvou chemických látek spouštějících nevolnost a zvracení. Aby účinkovala, užijte je přibližně hodinu před cestou. Sedativní účinek těchto antihistaminik první generace pomáhá utlumit také úzkost, avšak o to více platí zákaz řízení či jiných činností vyžadujících pozornost. Antihistaminika druhé a třetí generace nejsou na nevolnost z pohybu účinná.
Skopolamin, většinou ve formě náplasti za ucho, rovněž působí blokováním acetylcholinu. Náplasti jsou vhodné pro dlouhé cesty, protože působí až tři dny, ale jsou pouze na předpis kvůli vyššímu riziku interakcí s jinými léky a možnosti zneužití, i když to média často zveličují.
Všechny tyto léky mohou způsobit vedlejší účinky včetně ospalosti, sucha v ústech, rozmazaného vidění, zácpy a bolestí hlavy. Pokud nechcete použít léky nebo nemáte čas plánovat předem, můžete vyzkoušet tyto čtyři techniky ke zmírnění příznaků:
Dívejte se ve směru jízdy, pomůže to mozku lépe zpracovat pohyb. Nečtěte ani nesledujte displej—i když se soustředíte na stabilní bod, periferní vidění stále vnímá pohyb a mozek je zahlcen protichůdnými signály.
Jste-li spolujezdkyně v autě, nejlepší je sedět vpředu a dívat se před sebe. Naopak na lodi je vhodné se přední části vyhnout, protože tam jsou pohyby nejvýraznější. Cestujete-li větším dopravním prostředkem a je to možné, pomáhá si lehnout či se procházet—lehké pohyby napomáhají stabilizaci vestibulárního systému.
Před cestou si dejte lehké jídlo a vyhněte se těžkým, mastným pokrmům. Během cesty pomáhá pojídání sucharů a popíjení studené vody ke zklidnění žaludku a úlevě od nevolnosti. Zkuste i žvýkačku—studie potvrzují, že žvýkání žvýkačky zmírňuje příznaky nevolnosti z pohybu; příjemné chutě a vůně uklidňují žaludek a žvýkání pomáhá proti závraťi.
Bylinný čaj z heřmánku, lékořice nebo zázvoru se tradičně používá ke zklidnění nevolnosti; pomáhá také pojídání zázvorových sušenek nebo žvýkacího zázvoru.
Akupresura využívá tlak na určité body těla ke zmírnění svalového napětí a harmonizaci toku energie. Stiskněte bod „P6“—asi dva prsty nad zápěstím na vnitřní straně mezi šlachami, prsty směřující vzhůru—pomáhá omezit nevolnost a zvracení. Můžete použít speciální pásky na zápěstí nebo tento bod nahmatat prstem, zklidnit dýchání a lehce přitlačit 30–60 sekund. Opakujte podle potřeby.
Když vidíte posádku lodě pracovat s naprostým klidem i v rozbouřeném moři, možná vás napadne, proč jsou někteří lidé na nevolnost z pohybu odolnější. Studie ukazují, že postupné navykání pohybu lodí, aut, atrakcí apod. pomáhá citlivost snížit. Pokud málokdy jezdíte lodí, může podobně posloužit opakovaná jízda autem.
Nikdo není vůči nevolnosti z pohybu zcela chráněn. I když zrakový, vestibulární a somatosenzorický systém spolupracují dokonale, náhlé či prudké změny pohybu mohou vytvořit zmatek v signálech posílaných mozku, což vede k dočasnému nepohodlí a dezorientaci. I když jsou příznaky stresující a nepříjemné, většinou nejsou nebezpečné a lze je výrazně zmírnit nebo zcela předejít jednoduchými metodami. Úzkost a očekávání nevolnosti před cestou mohu vše zhoršit, proto si najděte to, co vám pomáhá, a buďte připravena. Pokud cestujete letadlem či lodí, posádka má s touto situací dost zkušeností, proto se nebojte si v případě potřeby říct o pomoc.
Stáhněte si WomanLog nyní: