Pocity v mém těle: Elektrický šok – překvapující příznak
Ačkoliv to může působit znepokojivě, tento jev je pravděpodobně běžnější, než si myslíte. Už jste někdy zničehonic pocítila píchavý pocit, jako kdybyste dostala ránu elektrickým proudem, záškub nebo mravenčení? Tyto pocity jsou častější během perimenopauzy, kdy kolísající hladiny hormonů ovlivňují činnost našich nervů, ale tento fenomén může mít i mnoho jiných příčin.
Životní elektřina, nebo také elektřina v lidském těle, je fascinujícím tématem. Všechny nás procházejí elektrické impulsy nervovým systémem a umožňují nám pohyb, myšlení i základní fungování. Pocit elektrického šoku je běžným vedlejším účinkem například při úderu o loket, čímž podráždíme loketní nerv, jenž běží podél paže a právě v oblasti vnitřního lokte je blízko povrchu kůže. Pokud se ale silný pocit elektrického šoku objeví zdánlivě bez příčiny, může to signalizovat vážnější zdravotní problém.
Existuje mnoho různých důvodů, proč můžete náhle pocítit v těle senzaci připomínající elektrický šok. Jde o častý jev, který je obvykle neškodný. Neobvyklé dočasné pocity jako mravenčení, pálení, necitlivost, brnění či právě šokové výboje, označujeme souhrnně jako parestezie, tedy poruchy citlivosti.
Bohužel lidé, kteří tento příznak pociťují jako obtěžující, nejsou vždy bráni vážně. Co může být signálem zdravotních potíží, bývá často bagatelizováno jako statická elektřina nebo „pouhá fantazie“. Přitom pocit elektrického šoku je reálný příznak s mnoha potenciálními příčinami.
Co způsobuje pocity podobné elektrickému šoku?
Nejčastější příčinou mravenčení a záškubů v těle je tlak na nervy nebo dočasně zhoršené prokrvení. Naše tělo obsahuje složitou síť nervů, které přenášejí signály do a z mozku. Právě díky nervům můžeme fungovat a vnímat svět kolem sebe. Když dojde ke stlačení nebo poškození nervu, může docházet k chybným signálům a tím vznikají šokové pocity.
Skřípnutí nervů
Ke skřípnutí nervu není třeba mnoho. Nervy procházejí celým naším tělem a jsou přizpůsobené tomu, že je ovlivňují každodenní pohyby i zážitky. Nejvíce nervových zakončení máme na konečcích prstů, v očích, pupíku, bradavkách, rtech či genitáliích. V některých oblastech jsou nervy blíže ke kůži či v místech náchylných ke stlačení.
Syndrom karpálního tunelu na zápěstí je časté onemocnění, obvykle způsobené opakovanými pohyby ruky a zápěstí, například psaním na klávesnici bez opory nebo používáním neergonomické myši, hraním na piano nebo prací s vrtačkou. Tkáně v zápěstí se zanítí a tlačí na středový nerv v karpálním tunelu, což omezuje jeho funkci. Nadměrné používání jakékoli části těla bez dostatečného odpočinku a protažení může časem nervy poškodit.
Špatné držení těla – například hrbení se nad zařízením – může dlouhodobě namáhat páteř a utlačovat nervy v oblasti krku a horní části zad, což vede k bolestem a k migrénám.
Poranění
Fyzická zranění, například zlomeniny, vykloubení nebo traumata nervů, mohou vést k paresteziím a dalším nervovým poruchám. Zvlášť opatrná buďte, pokud po úrazu hlavy, krku nebo páteře ucítíte elektrizující pocity – okamžitě vyhledejte pomoc.
Zdravotní stavy
Degenerativní onemocnění jako osteoartróza nebo revmatická artritida způsobují záněty a tvorbu kostních výrůstků, obvykle v kloubech nebo na páteři. Zánět dráždí okolní nervy, kostní výrůstky na ně fyzicky tlačí, což může způsobovat netypické vjemy.
Periferní neuropatie je dalším onemocněním přímo spojovaným s pocity elektrického šoku v těle. Poškození periferních nervů – všech nervů kromě mozku a míchy (centrální nervové soustavy, CNS) – ovlivňuje citlivost těla. Periferní nervy přenášejí signály jako dotyk, teplotu či bolest. Když jsou tyto nervy výrazně poškozené nebo ovlivněné, vaše vnímání i tělesné pocity se mění – může docházet ke šlehavé bolesti, mravenčení nebo ostrým bolestem připomínajícím elektrický proud.
Periferní neuropatie je častým příznakem diabetu. Zvýšená hladina cukru v krvi typická pro cukrovku poškozuje stěny vasa nervorum, malých tepen zásobujících nervy krví. Dlouhodobé omezení přívodu kyslíku a krve může vést k vážnému poškození. Diabetes navíc narušuje i celkový metabolismus a jiné procesy v těle.
Nejčastěji bývají neuropatií postiženy chodidla a dlaně, právě zde se pocity elektrického šoku, záškuby či necitlivost často objevují; je to typický příznak cukrovky, který může vést až k poškození nervů nebo nekróze.
Diabetická neuropatie většinou vyžaduje léčbu léky na předpis, pohyb a stravu založenou na přírodních rostlinných potravinách. Pokud na sobě pozorujete dlouhodobé příznaky neuropatie, zejména jste-li diabetička nebo v riziku (včetně těhotenské cukrovky), vyhledejte lékaře a sdělte mu své symptomy. Zásadní je upravit životosprávu, začlenit pohyb a naordinovat si vhodnou rutinu.
Mezi další zdravotní stavy, které mohou elektrické šoky vyvolávat (někdy i jako první příznak), patří například:
- roztroušená skleróza
- onemocnění ledvin
- záchvaty
- nedostatek nebo nadbytek některých mikroživin, zejména vitaminu B12, vápníku a draslíku
- kožní onemocnění
- fibromyalgie
Vnější vlivy
Většina z nás už zažila výboj statické elektřiny. Jde o krátký šok při dotyku s předmětem, například klikou, vlněným svetrem či další osobou. Je to známý fyzikální jev, na kterém lze demonstrovat i experimenty s dětmi.
Statická elektřina je nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Všechny látky ve vesmíru tvoří atomy skládající se ze tří typů částic: záporně nabitých elektronů, kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů. Atomy jsou obvykle elektroneutrální – mají stejný počet protonů i elektronů. Elektrony jsou však vázány slaběji a mohou se při kontaktu dvou povrchů přesunout. Pokud nemají kudy proudit, vytvoří se statický náboj. Přebytek elektronů znamená záporný náboj, nedostatek kladný. Stejně a opačně nabité atomy se navzájem odpuzují či přitahují.
Příkladem je chůze po koberci z nylonu či polyesteru v gumových nebo plastových botách – při dotyku například kovové kliky (vodivé) nebo předmětu s kladným nábojem se přebytečné elektrony vybijí. Dalším příkladem je, když vám vlasy po sundání vlněné čepice nebo po tření balónkem stojí na hlavě – všechny jsou nabity záporně a vzájemně se odpuzují.
Mohou hormony způsobit statickou elektřinu?
Hormony, tedy chemické posly těla, regulují fyziologické procesy a ovlivňují i naše vnímání okolí. Samy o sobě sice statickou elektřinu nevytvářejí, ale umí nepřímo ovlivnit faktory podporující tvorbu náboje na povrchu kůže.
Jak dobře víme z puberty, hormony mají zásadní vliv na stav kůže. Při hormonálních výkyvech, v pubertě, těhotenství či během menstruačního cyklu prochází kůže změnami, které ovlivňují její vodivost. Změna vlhkosti, pH nebo produkce kožního mazu mění schopnost vést elektrický proud.
Voda je vodič elektřiny. Suchá kůže má nižší obsah vláhy a elektrický proud jí hůře prochází, proto je náchylnější k nahromadění statického náboje. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že příště při dotyku dojde k výboji.
Pocení zvlhčuje kůži, zlepšuje její vodivost a snižuje tvorbu náboje. Hormonální změny ale ovlivňují i potivost, což se může projevit změnou četnosti statických výbojů.
Pokud pravidelně zažíváte elektrostatické výboje, zaměřte se na prostředí a péči o tělo. Topení či klimatizace často vysušují vzduch. Pravidelné větrání, zvlhčovač nebo pořízení pokojových rostlin může pomoci regulovat vlhkost. Statickou elektřinu nejčastěji způsobují syntetické materiály jako nylon a přírodní vlna. Pomoci může i používání hydratačních krémů či mlék.
Co znamenají elektrické šoky v těle během perimenopauzy a menopauzy?
Jako v pubertě, kdy se zvyšuje tvorba hormonů, prochází ženské tělo v perimenopauze značnými změnami a i zde je řada symptomů nepříjemných, včetně pocitů elektrických šoků.
Kolísání estrogenů i progesteronu ovlivňuje funkci nervů. Hormonální změny mohou také snižovat prokrvení nervů, což může přispět k jejich poškození a rozvoji periferní neuropatie. Proto některé ženy pociťují elektrické výboje během menopauzy. Tyto vjemy jsou popisovány jako krátké, pálivé nebo bodavé bolesti v různých částech těla – pažích, nohou, rukou nebo chodidlech. Liší se četností a intenzitou a mohou je doprovázet i jiné příznaky jako mravenčení, necitlivost či pocit pálení.
Šokové pocity a váš menstruační cyklus
Podobně jako návaly horka jsou i mírné šokové pocity známým příznakem perimenopauzy. Ale hormonálně podmíněné mravenčení a záškuby se mohou objevit i u žen s menstruací.
Estrogen během cyklu kolísá. Některé ženy pociťují zvýšenou citlivost nervů v určitých fázích, což může vyústit v pocity elektrických šoků. Hormonální změny navíc ovlivňují prokrvení a retenci tekutin v těle, což vede k otokům a někdy i k utlačení nervů, které poté mohou způsobovat necitlivost, mravenčení či šokové pocity v některých oblastech.
Co je to „blesk v rozkroku“?
Už jsme popsali častější výboje spojené s nervy a hormony, některé ženy však zažívají i specifický šok v oblasti reprodukčních orgánů, lidově nazývaný blesk v rozkroku.
Sliznice dělohy i čípku tvoří svalovina a některé části obsahují mnoho nervových zakončení. Hormonální výkyvy, záněty či jakékoliv podráždění – včetně gynekologických zákroků jako je stěr z čípku – zvyšují citlivost nervů a mohou vést k ostré bolesti v čípku či pochvě, podobné bleskovému výboji.
Během menstruace se děloha opakovaně stahuje, aby vypudila sliznici ve formě menstruační krve. Silné stahy mohou připomínat elektrický šok. Podobné pocity se mohou objevit i v těhotenství, kdy se děloha zvětšuje a připravuje na porod, a stahy přinášejí obdobné vjemy.
Další časté příčiny šokových pocitů v děloze nebo na čípku:
- stahy dělohy
- citlivost nervů
- různá gynekologická onemocnění, například endometrióza
- infekce či záněty
- gynekologické zákroky, jako biopsie čípku nebo zavedení/odstranění nitroděložního tělíska
Občasné slabé elektrické výboje v těle nejsou důvodem k obavám – občas je zažije každý. Pokud jsou ale silné, časté nebo provázené dalšími příznaky, navštivte lékařku, která určí jejich příčinu a navrhne další postup.
Stáhněte si WomanLog nyní:
