Panický záchvat vs. infarkt u žen: Jak rozpoznat rozdíl a prosazovat své zdraví
Počet mužů a žen trpících srdečními chorobami je velmi podobný. Ženy však mají menší pravděpodobnost, že dostanou život zachraňující léčbu při infarktu, protože pacientky i lékaři často nerozpoznají charakteristické příznaky a mylně je přičítají stresu či úzkosti.
Při srdečním infarktu je u žen o 50 % vyšší pravděpodobnost, že jim bude stanovena chybná diagnóza než u mužů, a to kvůli nevědomým předsudkům v lékařské komunitě a stále existující mezeře ve výzkumu ženského těla. V tomto článku rozebíráme rozdíly mezi infarktem a panickým záchvatem. Zvažujeme také, proč ženy někdy odkládají vyhledání lékařské pomoci, proč jejich potíže mohou být přehlíženy a jak můžete sama prosazovat své zdraví.
Co je panický záchvat?
Panický záchvat je náhlý příval strachu, který spustí uvolnění adrenalinu a připraví tělo na reakci útěk nebo boj v nebezpečí. Tělo reaguje zvýšenou srdeční frekvencí, zrychleným dýcháním, které může připomínat dušnost, a pocením. Stažení krevních cév může také způsobit závrať nebo pocit lehkosti v hlavě.
Panický záchvat může přijít zcela nečekaně bez varování, nebo se rozvíjet postupně. Konkrétní zážitek může vyvolat intenzivní úzkost, ale dlouhodobý stres může způsobit, že i sebemenší překážka vás přivede na pokraj zhroucení. Některé ženy zažijí pouze jeden nebo dva záchvaty za život, jiné s nimi bojují opakovaně. V některých případech může strach z panického záchvatu být paralyzující a vést k vyhýbání se určitým situacím nebo aktivitám.
Pokud jste někdy zažila panický záchvat, víte, jak děsivý a nečekaný může být. Ve chvíli, kdy propukne panika, je strach obrovský a všechny problémy vypadají mnohem vážněji. Naštěstí většina panických záchvatů sama odezní během několika minut až hodin.
Příznaky panického záchvatu
Panický záchvat často začíná přemírou stresu, pocitem zkázy a strachu. Pak se mohou objevit:
- Bušení srdce
- Dušnost
- Pocení
- Nevolnost
- Závrať
- Pocity horka/chladu
- Bolest na hrudi
- Křeče v břiše a zažívací potíže
- Zmatek, disociace
Přestože jsou panické záchvaty děsivé, samy o sobě jen vzácně ohrožují život. Lékařská pozorování ale ukazují, že u žen mohou být příznaky infarktu podobné těm při panickém záchvatu.
Co je infarkt?
Infarkt, neboli myokardiální infarkt, nastává tehdy, když je blokován průtok krve do srdce, což způsobuje poškození srdečního svalu. Většina blokací nastává, když se cholesterol a další látky ukládají do vrstev plaku v tepnách. Když plak pukne, rychle se vytvoří krevní sraženina, která zčásti nebo zcela zablokuje jednu z koronárních tepen, které přivádějí krev do srdce. Pokud je srdce zbaveno krve i kyslíku, který přivádí, buňky srdečního svalu jsou poškozeny a začnou během 30 minut od zablokování odumírat. To znamená, že srdce už nemůže fungovat správně.
Infarkt je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, i když se vaše příznaky zdánlivě zlepší. Máte-li v rodinné anamnéze srdeční obtíže nebo pociťujete bolest či tlak na hrudi, jednejte rychle! Zavolejte záchrannou službu a ihned vyhledejte pomoc.
První varovné signály se mohou objevit dny či dokonce týdny před vážným infarktem. Nepodceňujte příznaky jako je únava, neklid, studený pot, bolest zad a bušení srdce. Pokud infarkt udeří náhle, je riziko úmrtí největší.
Příznaky infarktu
Nejznámějšími příznaky infarktu jsou bolest a tlak na hrudi. Bolest může vystřelovat z hrudi do čelisti a dolů po levé nebo obou pažích; máte pocit, jakoby vám na hruď seděl slon.
- Mezi další příznaky patří:
- Studený pot
- Únava
- Závrať, nevolnost
- Dušnost
- Pálení žáhy, zažívací obtíže
- Úzkost, pocit blížící se pohromy.
Mnoho žen, které prodělají infarkt, vůbec nemusí cítit bolest na hrudi, ale prožívají především silnou únavu a bolest nebo tlak v krku, čelisti, ramenou, mezi lopatkami a v horní části zad.
Po mnoho desetiletí se lékaři domnívali, že srdeční nemoci postihují převážně muže. Statistiky však dnes ukazují, že infarkty postihují muže i ženy stejně často, ale ženy umírají na infarkt častěji, protože se soustředíme hlavně na bolest na hrudi – typický symptom u mužů – a méně na příznaky, které bývají u žen častější.
Hlavní rozdíly mezi panickým záchvatem a infarktem
Jak je vidět, mnoho příznaků panického záchvatu a infarktu se překrývá. Hlavním rozdílem je, že bolest u infarktu je ostrá, svíravá, vystřelující a může přicházet ve vlnách. Během panického záchvatu vaše srdce buší, můžete pociťovat tlak na hrudi kvůli zrychlenému dýchání, ale neměla byste cítit vystřelující bolest.
Navíc panický záchvat obvykle trvá jen několik minut až hodinu. Infarkt přetrvává mnohem déle, bolest přichází ve vlnách od extrémní a vystřelující po mírnější tlak na hrudi.
Protože ženy často nemají výraznou bolest na hrudi, ale spíše pociťují únavu, úzkost a bolest v zádech, pažích a čelisti, je pro pacientky i lékaře snadnější zaměnit infarkt za panický záchvat.
Chcete-li rozlišit mezi infarktem a panickým záchvatem, zeptejte se sama sebe:
- Zažila jsem už dříve bolest na hrudi, tlak, nebo únavu? Pokud ano, je pravděpodobnější, že jde o infarkt.
- Vystřeluje bolest z hrudníku do končetin a horní části těla? Přichází bolest ve vlnách a je intenzivní?
- Jak dlouho tyto příznaky trvají? Pokud odezní do hodiny, pravděpodobně šlo o panický záchvat.
Jak škodí podceňování ženských zdravotních potíží?
Mnoho žen nevyhledá lékařskou pomoc, protože jsou zvyklé upřednostňovat potřeby druhých, anebo příznaky, které prožívají, nepřipisují vážnější nemoci, ale třeba chřipce či úzkosti. Problém však není pouze v jednotlivých pacientech či v sebehodnocení, jde o problém systémový.
Srdeční choroby jsou jen jedním z mnoha zdravotních problémů, ve kterých jsou ženy často nedostatečně obsloužené. Studie ukazují, že až 65 % žen s chronickou bolestí zažilo nižší kvalitu zdravotní péče právě kvůli svému pohlaví. Pokud lékař bagatelizuje pacientčiny obtíže a připisuje je tomu, že si „vymýšlí“ nebo je „přehání“, mluvíme o jevu medicínského gaslightingu. Ten může vést k přehlédnutí nebo zpoždění diagnózy a k nevhodné léčbě.
Přestože společnost se tomuto tématu věnuje stále víc, ženy a menšiny zůstávají ve zvýšeném riziku medicínského gaslightingu. Důsledkem je snížená důvěra ve zdravotníky, pocit osamocení a zvýšené riziko dlouhodobého utrpení či úmrtí na nediagnostikovaná nebo pozdě léčená onemocnění, jako jsou rakovina, onemocnění srdce, autoimunitní choroby nebo chronická bolest. Pacientky tak začnou pochybovat o svých vlastních prožitcích a cesta k adekvátní pomoci se prodlužuje.
Medicínska gaslighting nebývá nutně úmyslný, ale je důsledkem předsudků a nedostatečné pozornosti ženským obtížím. Dodnes je většina účastníků klinických studií mužského pohlaví, což vytváří slepé skvrny ohledně ženského zdraví: Reagují ženy na léky stejně jako muži? Mají stejné příznaky? Jak se liší vhodné dávkování?
Desítky let byly ženy v reprodukčním věku ze studií vylučovány, protože výzkumníci se obávali, že hormonální výkyvy ztíží jejich sledování – nebo že by neznámý faktor v těhotenství mohl poškodit plod. Tyto obavy se ještě prohloubily po aféře s thalidomidem v 70. letech, který způsobil poškození plodu. Potenciálním rizikům je samozřejmě třeba čelit, ale nesmějí být záminkou pro nedostatek informací o ženském zdraví.
Byly už přijaty zákony na podporu zapojení žen a menšin do klinických studií, přesto jsou tyto skupiny stále nedostatečně zastoupeny.
Jak můžete prosazovat sama sebe?
Pokud právě teď prožíváte některý z výše popsaných příznaků infarktu, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc. Jediná cesta, jak si zachránit život a minimalizovat trvalé následky, je odborná péče. Pokud vás však lékař nebere vážně – i bez ohledu na diagnózu – buďte připravená prosazovat své zdraví.
Přineste si poznámky na návštěvu lékaře
Stres a obavy často způsobují, že zapomeneme, co jsme vlastně chtěly říct. Běžně se to stává právě při návštěvě lékaře. Sepište si příznaky a další obavy na papír a vezměte je s sebou, abyste měla při rozhovoru s lékařem oporu. Vedení deníku symptomů může být také užitečné: zaznamenejte si, kdy se který příznak objeví, jak dlouho trvá a jak je intenzivní. Pokud znáte i spouštěč, napište si ho také. Čím víc detailů, tím lépe může lékař stanovit správnou diagnózu.
Vyžádejte si další názor
Pokud vám lékař nechce nebo nemůže nabídnout potřebnou pomoc, obraťte se na jiného. Dlužíte to sama sobě, abyste své zdraví prosazovala. Ano, lékaři mají speciální vzdělání a zkušenosti, ale jsou to také jen lidé, kteří mohou dělat chyby nebo nemusí rozumět vlastním předsudkům. Hledejte dál, dokud nenajdete odbornici, u které se cítíte bezpečně a slyšená.
Naslouchejte svému tělu, věřte sama sobě
Jako děti jsme vedeny k úctě k autoritám – našim rodičům, učitelům, lékařům a vůdcům, a věříme, že oni vědí lépe, co je správné. Tato výchova může způsobit, že pochybujeme o svých pocitech, když nám lékař řekne třeba „to nic není, máte to jen v hlavě“. Vy jste ta největší autorita pro svůj vlastní prožitek.
Ptejte se
Nebojte se ptát, jak lékař ke své diagnóze došel. Máte na to právo, protože jeho rozhodnutí přímo ovlivňuje vaše zdraví. Pokud je lékař odtažitý nebo nechce odpovídat na vaše otázky, je to silný varovný signál!
Přiveďte si podporu
Není nic špatného na tom vzít si na vyšetření kamarádku, partnera nebo člena rodiny. Podpůrná osoba vám pomůže cítit se sebevědoměji, položit obtížné otázky a říct vše, co máte na srdci. Takový doprovod vás může podpořit i utěšit, pokud budete čelit těžké diagnóze.
Závěrem
Zdraví je vzácný dar a čas od času možná budete muset bojovat za sebe sama tváří v tvář otevřenému či neúmyslnému gaslightingu. Pokud vás něco trápí a nakonec se ukáže, že to nic nebylo, získáte zkušenost, nikoliv ztracený čas. Naučte se rozpoznat charakteristické příznaky infarktu a panického záchvatu, abyste poznala rozdíl, pokud by se vám to stalo.
Stáhněte si WomanLog nyní:
