Probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy—většinou bakterie a některé kvasinky—které při dostatečném příjmu přinášejí řadu zdravotních výhod. Často bývají označovány jako „prospěšné“ nebo „přátelské“ bakterie, protože přispívají k vyváženému a harmonickému gastrointestinálnímu systému.
Zdraví střev je v oblasti zdraví a wellness velkým tématem již nějakou dobu a z dobrého důvodu! Naše střeva jsou domovem bilionů malých mikroorganismů, souhrnně nazývaných střevní mikrobiom. Tato rušná komunita bakterií, virů a dokonce i některých hub hraje klíčovou roli při trávení potravy, syntéze vitaminů a regulaci našeho imunitního systému. Probiotika lze vnímat jako mikrobiální strážkyně míru, které zajišťují, že škodlivé mikroby zůstávají pod kontrolou.
V našem těle žije nespočet mikroorganismů, většinou v symbióze. Jak název napovídá, okem je neuvidíte, takže i když jich jsou biliony, tvoří jen 2 až 6 liber (0,9 až 2,7 kg) z hmotnosti běžné dospělé osoby.
Lidská mikrobiota je neuvěřitelně rozmanitá; v těle sídlí tisíce druhů bakterií a společně vytvářejí komplexní ekosystém. Složení těchto bakteriálních komunit se může výrazně lišit nejen mezi jednotlivými lidmi, ale i v různých částech těla téže osoby.
Střevní mikrobiom obsahuje bakterie, viry, houby a archea. Největší část tvoří bakterie a viry, houby a archea představují zhruba po 1 %. I přesto však hrají důležité role. Dnes už víme, že drobné střevní houby se podílejí na imunitní odpovědi člověka a dosud málo prozkoumaná archea nám zřejmě pomáhají s trávením, protože produkují metan.
Viry jsou mnohem početnější. Nejčastěji si je spojujeme s nemocemi, což není chybná představa, ale ve střevech mohou pozitivně ovlivnit trávení, imunitní odpověď i kognitivní funkce. Zatímco viry jsou podivné adaptabilní replikující se stroje, které nemohou růst ani samy produkovat energii a tvoří tak unikátní podkategorii „zombie“/androidních organismů, bakterie jsou zjevně živé.
Bakterie jsou fascinující. Jsou rozeseté po celém těle, přičemž největší koncentrace se nachází v trávicím traktu. Další oblasti s častějším výskytem bakterií zahrnují povrch kůže, dutinu ústní, dýchací cesty, urogenitální trakt i různé sliznice. Právě tyto oblasti bývají také nejvnímavější vůči bakteriálním infekcím.
Pro člověka s obavami z bakterií či například pro osoby s OCD může myšlenka na tyto malé organizmy vyvolávat stres, nicméně bez nich bychom skutečně přežít nedokázaly. Probiotika krásně ukazují, jak pro nás bakterie mohou být prospěšné.
Co jsou probiotika?
„Probiotika“ je dnes běžně užívaný termín pro živé mikroorganismy, především bakterie (ale i některé kvasinky), u nichž bylo prokázáno, že mají příznivé účinky na zdraví. Tyto mikroorganismy jsou často označovány jako „prospěšné“ nebo „přátelské bakterie“. Probiotika se obvykle konzumují spolu s potravinami nebo jako doplněk stravy.
Vědecké názory na to, jak moc jsou probiotika pro zdraví prospěšná, se různí, ale je jasné, že tyto bakterie mají pozitivní efekt a nejsou zdraví škodlivé.
Nejznámější probiotika řadíme mezi rody Lactobacillus a Bifidobacterium, existuje však mnoho dalších kmenů a druhů používaných v různých probiotických výrobcích. Potraviny s přirozeným obsahem těchto probiotik zahrnují:
- jogurt
- kefír
- kysané zelí
- kimchi
- další fermentované potraviny.
Probiotika je možné užívat také jako doplňky stravy ve formě kapslí, tablet, prášků nebo tekutin.
Co probiotika v těle dělají?
Probiotika přinášejí řadu prospěšných účinků, které plynou hlavně z jejich vlivu na rovnováhu a funkci střevní mikrobioty. Účinky probiotik po vstupu do těla závisí na různých faktorech, např. konkrétním kmeni, individuálním zdravotním stavu nebo přítomnosti jiných složek v trávicím systému.
Když do těla přijdou probiotika v potravě nebo v podobě doplňku, nejprve se setkají s kyselým prostředím žaludku a poté postupují dále do trávicího traktu. Mnoho probiotických kmenů je kyselinovzdorných, což znamená, že dobře snášejí kyselost žaludku a pokračují dále až do tenkého střeva.
V tenkém střevě se probiotika musejí vypořádat se žlučovými solemi a trávicími enzymy, což je může ohrozit na přežití. Některé kmeny jsou však odolné a dokážou se dostat až do tlustého střeva, kde následně působí nejvíce prospěšně.
Jakmile dorazí do tlustého střeva, mají možnost se zde usadit a kolonizovat. Interagují s již přítomnou střevní mikrobiotou, ovlivňují rovnováhu bakteriálních druhů a soupeří o živiny a prostor s možnými patogenními mikroby. Probiotické bakterie dokážou metabolizovat různé substráty a produkovat prospěšné látky, například fermentací sacharidů a vlákniny na krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), které jsou důležité pro naše trávení.
Probiotika mohou také působit na imunitní buňky přítomné v lymfatické tkáni střev a případně pomáhat organismu v obraně proti infekcím a zánětům.
Jaké jsou výhody užívání probiotik?
Interakcí se střevním mikrobiomem mohou probiotika pozitivně ovlivnit mnoho procesů v těle, od regulace zánětů přes štěpení živin po podporu psychické pohody. Vědecké zkoumání těchto benefitů je však stále na začátku, a tak bude potřeba ještě mnoho výzkumů, než dosáhneme jednoznačných závěrů.
Podle současných znalostí patří mezi hlavní účinky a potenciální zdravotní přínosy probiotik například:
- pomoc s trávením potravy, zejména sacharidů nebo v některých případech laktózy
- zlepšení vstřebávání živin
- udržování zdravého a vyváženého střevního mikrobiomu
- možné přínosy pro imunitní systém
- prevence přemnožení patogenních mikroorganismů
- syntéza důležitých vitaminů, jako jsou vitaminy skupiny B a vitamín K
Rozvíjející se výzkum naznačuje propojení mezi střevním mikrobiomem a psychickou pohodou. Probiotika se proto zkoumají i jako možný nástroj při řešení poruch nálady, jako je deprese nebo úzkost.
Některá probiotika mohou pomoci osobám s intolerancí laktózy snadněji trávit laktózu tím, že produkují enzym laktázu potřebnou ke štěpení mléčného cukru.
Pokud užíváte antibiotika, může vám odbornice doporučit i probiotika pro obnovení prospěšné bakteriální rovnováhy, která je vlivem antibiotik narušena. Lékařky dříve věřily, že probiotika mohou snižovat účinnost antibiotik, ale dnes se spíše má za to, že se navzájem neruší a že probiotika mohou pomoci urychlit rekonvalescenci. Některé zdravotní odbornice doporučují s užitím probiotik po antibiotiku několik hodin vyčkat.
Mohou probiotika pomoci s IBS a IBD?
Jelikož působí v trávicím traktu, mohou probiotika pomoci s různými zdravotními obtížemi souvisejícími s trávením. Některé ženy s dráždivým tračníkem (IBS) uvádějí úlevu od příznaků, jako jsou bolesti břicha, nadýmání či nepravidelná stolice, při užívání určitých kmenů probiotik. Výsledky se však liší a nikoli všem přinášejí zdravotní zlepšení.
To potvrzují i vědecké studie, v nichž je zaznamenán pouze mírný efekt. Přesto jsou probiotika obecně dobře snášena i pacientkami s IBS, a mohou napomoci k udržení zdravějšího střeva. IBD (zánětlivé onemocnění střev) je závažnější stav, při kterém přecházejí do chronických potíží a mohou vést k dalším problémům. Udržování zdravé stravy vám může pomoci těmto náročným a bolestivým stavům předejít.
Kdy je nejlepší konzumovat probiotika?
Nejúčinnější doba pro užívání probiotik závisí samozřejmě na individuálních potřebách a konkrétním důvodu užívání. Protože užití probiotik spolu s jídlem může pomoci ochránit je před kyselým prostředím žaludku, často se doporučuje zařadit je ke stravě nebo těsně před jídlem. To také pomáhá s případným zažívacím diskomfortem.
Mnohé užívají léky a doplňky vždy ve stejnou denní dobu, což ale u probiotik není tak důležité. Dbejte pokynů na obalu nebo se řiďte radou své lékařky. Pokud se vám nezdá odezva vašeho těla, zkuste změnit druh nebo kmen probiotik a poradit se s odbornicí pro podrobnější informace.
Probiotika vs. prebiotika
„Probiotika“ je termín, který často vídáme na obalech jogurtů a v knihách o zdravé stravě, ale existují i prebiotika. Co to tedy jsou prebiotika?
PRObiotika jsou živé mikroorganismy, zatímco PREbiotika jsou neživé, nestravitelné látky, které krmí mikroorganismy žijící v našich střevech. Nacházejí se zejména v rostlinné stravě—v ovoci, zelenině, celozrnných výrobcích a luštěninách. Samy člověku výživově nepřispívají, protože je naše tělo neumí strávit, zato podporují zdraví tím, že stimulují růst a aktivitu prospěšných probiotických bakterií. Mezi prebiotické látky patří například inulin, některé oligosacharidy nebo rezistentní škrob.
Potraviny bohaté na prebiotika jsou například:
- česnek
- cibule
- žampiony
- chřest
- čekankový kořen
- celozrnné obiloviny
- kakaový prášek
- mořské řasy
- topinambury
Některé výrobky a doplňky stravy jsou označené jako „synbiotika“, což znamená, že obsahují jak probiotika, tak prebiotika. Cílem je dvojí přínos: dodat prospěšné živé bakterie společně s výživou, kterou potřebují ke svému růstu.
Stáhněte si WomanLog nyní:
