Skončila pandemie COVID-19?
Od prvního objevení COVID-19 uplynuly více než čtyři roky. Během této doby onemocnělo na celém světě více než 700 milionů lidí a téměř 7 milionů jich v důsledku viru zemřelo.
Když se virus poprvé objevil, byl smrtící. Nemocnice a zdravotnická zařízení byly přeplněné pacientkami a nestačily poskytovat péči. Skutečně jsme nevěděly, jak vznikl, jak se šíří ani jak nejlépe reagovat. Od té doby jsme zlepšily své hygienické návyky a naučily se zvládat vlastní obavy. Také jsme vyvinuly léčby a vakcíny, jak se chránit před virem.
Možná si to neuvědomuješ, ale právě nyní (na začátku jara 2024) zažíváme druhou největší vlnu infekcí covidem celosvětově od začátku pandemie. Naštěstí jsou v dnešní době příznaky u většiny lidí mírné — bolest v krku, rýma a možná bolesti těla a horečka — připomíná to spíše chřipku nebo silnější nachlazení. Jak se virus v průběhu času mutoval, má tendenci být nakažlivější, ale méně nebezpečný.
Přesto mohou velmi malé děti, starší lidé, těhotné osoby a kdokoli s oslabenou imunitou nebo dýchacími potížemi stále zažívat závažné příznaky i komplikace a mohou vyžadovat hospitalizaci. I když větší pandemická hrozba již převážně pominula, měly bychom si i nadále dávat pozor na předávání jakéhokoli infekčního onemocnění zranitelným osobám v našem okolí.
COVID-19 znamená COronaVIrus Disease 2019, pojmenovaný podle roku objevení. Toto onemocnění je způsobeno virem Severe Acute Respiratory Syndrome CoronaVirus 2, nebo-li SARS-CoV-2. To je jeden z mnoha koronavirů — rozsáhlé rodiny respiračních virů způsobujících onemocnění u lidí i zvířat.
Koronaviry jsou pojmenované podle koruny podobných výběžků na povrchu virových částic, které jsou viditelné pod mikroskopem. „Corona“ znamená latinsky „koruna“.
Neexistuje žádný Covid-1 nebo Covid-10, ale protože všechny viry mutují a vyvíjejí se, tato nemoc má několik kmenů a variant.
Proč vznikají nové varianty covidu?
Virus potřebuje k přežití živou hostitelku. Když se dostane do organismu, rychle se množí a šíří. Během množení dochází k drobným „kopírovacím chybám“ v jeho DNA a RNA, které způsobují změny a evoluci viru.
Pokud se nahromadí dostatek těchto malých mutací, hovoříme o vzniku nové varianty. Varianta, která má odlišné biologické vlastnosti oproti původnímu viru, se pak označuje jako nový kmen (linie).
Všechny viry mutují, jak se pohybují mezi hostitelkami, ale rychlost mutací se u jednotlivých virů liší. Covid má poměrně rychlou a dynamickou míru mutace, i když ne tak rychlou jako virus chřipky.
Některé mutace nebo změny v řetězcích nukleotidů mohou být jen chybami, jiné se dějí v reakci na prostředí — například když virus narazí na imunitní odpověď hostitelky nebo infikuje někoho, kdo už si vytvořil imunitu vůči starší variantě.
Aktuální varianty, které představují riziko
Vědkyně po celém světě neustále sledují varianty viru SARS-CoV-2 a sdílí informace v globálních databázích, například v databázi PANGO, aby vlády a farmaceutické společnosti měly co nejaktuálnější podklady pro svá rozhodnutí.
Výzkumnice sledují například nakažlivost, vývoj imunity a závažnost průběhu onemocnění u jednotlivých variant a poté je rozdělují do kategorií:
- Varianty vzbuzující obavy (VOC) — vyšší riziko, že nezabírají existující vakcíny, způsobují závažné infekce a mohou ohrozit místní zdravotnická zařízení.
- Varianty zájmu (VOI) — mají specifické genetické znaky naznačující zvýšené riziko přenosu, závažnější průběh a sníženou účinnost předchozích léčeb i vakcín.
- Varianty pod dohledem (VBM) — zatím nepředstavují významné a bezprostředně hrozící riziko pro veřejné zdraví.
Ačkoli se situace zlepšuje, virus SARS-CoV-2 stále koluje ve vysoké míře po celém světě a virové mutace jsou nepředvídatelné. Proto zůstávají zdravotní úřady ve střehu.
Nejčastěji cirkulující formy viru jsou nyní varianty JN.1 a BA.2.86 v rámci kmene omikron. Ve většině zemí spadají do kategorie VOI, nikoliv VOC.
Jak se mohu chránit před covidem?
Základní opatření zůstávají stejná:
- vyhýbej se kontaktu s nemocnými
- využívej roušku nebo respirátor ve větších davových akcích, uzavřených prostorech a kdykoliv to dává smysl
- pravidelně si myj ruce mýdlem a vodou – napěň mýdlo, důkladně myj celou pokožku až po zápěstí včetně pod nehty, poté nech uschnout na vzduchu nebo použij papírový ručník
- nedotýkej se obličeje, zvláště mimo domov, abys minimalizovala přenos viru z povrchů na nos, ústa či oči, kudy může vstoupit do těla
- zlepši větrání doma i v práci nebo škole
- průběžně sleduj aktuální výskyt covidu ve svém okolí
- průběžně aktualizuj své očkování
Příznaky COVID-19
- Horečka
- Kašel
- Dušnost, potíže s dýcháním
- Únava
- Chvění
- Bolest svalů a kloubů
- Bolest hlavy
- Bolest v krku
- Ucpaný nos, rýma
- Ztráta chuti
- Ztráta čichu
- Nevolnost, zvracení
- Průjem
Léčba COVID-19
Vědkyně po celém světě nadále vyvíjejí léčebné možnosti pro COVID-19. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil několik léků pro použití v nemocnici i v naléhavých případech. Patří mezi ně:
- Remdesivir (Veklury) — antivirová injekce určená pro osoby od 12 let, které jsou hospitalizované a potřebují doplňkový kyslík.
- Paxlovid — antivirová tableta schválená k urgentnímu použití pro osoby od 12 let, u kterých hrozí těžký průběh.
- Molnupiravir — antivirová tableta schválená pro dospělé v riziku závažného průběhu, které nemohou užívat jinou léčbu.
- Baricitinib (Olumiant) — tableta původně vyvinutá k léčbě revmatoidní artritidy, používá se ke zmírnění zánětu u pacientek na kyslíku nebo umělé plicní ventilaci.
- Tocilizumab (Actemra) — injekce vyvinutá pro revmatoidní artritidu, zmírňuje zánět u pacientek, které jsou na kyslíku nebo dýchacích přístrojích.
Mezi další potenciální léčby patří antivirotika ve vývoji jako favipiravir a merimepodib, protizánětlivé terapie a kortikosteroidy ke zmírnění orgánového poškození a imunitní léčby (například rekonvalescentní plazma či monoklonální protilátky).
Antihelmintikum ivermektin ani antimalarika hydroxychlorochin či chlorochin se neprokázaly jako účinné proti COVID-19 a jejich nesprávné použití může být rizikové.
Imunita
Když se někdo dostane do kontaktu s nemocí, ale neonemocní, říkáme, že si vytvořila imunitu. K tomu dochází, když si tělo umí vytvořit protilátky vůči dané nemoci. Protilátky jsou bílkoviny, které mohou neutralizovat nebo zničit antigeny — jinými slovy cizorodé činitele, například viry, bakterie, houby i toxiny, které nás mohou ohrozit.
Protilátky vyrábějí specializované bílé krvinky nazývané B-lymfocyty, které se rozmnožují a následně uvolňují miliony protilátek do krevního a lymfatického oběhu.
Antigeny mají odlišné molekuly než náš organismus. Jakmile imunitní systém antigen rozpozná, vytvoří protilátky, které se na antigeny navážou a zneutralizují je.
Když například onemocníš planými neštovicemi, tvůj imunitní systém nakonec zjistí, jak vytvořit protilátky schopné virus zničit. Až se s těmi samými antigeny setkáš znovu, tělo bude vědět, co dělat, takže už neonemocníš. Tímto způsobem vznikne přirozená imunita na plané neštovice.
Očkování
Vakcíny umožňují tělu vytvořit imunitu bez toho, abychom musely onemocnět. Existuje několik typů vakcín s mírně odlišným mechanismem působení, všechny však učí imunitní systém rozpoznat cizí antigen a poskytují mu „návod“, jak vytvořit účinnou protilátku.
Po očkování tělo trénuje novou imunitní reakci, což se může projevit mírným zvýšením teploty. To je však příznak budování imunity, nikoli známka onemocnění. Vakcíny neobsahují živý virus, nemohou a ani nezpůsobují infekci koronavirem či jinou nemoc a nemění ani neovlivňují naše geny.
Díky očkování můžeme v dnešní době předcházet mnoha nemocem, které dříve způsobovaly vážné komplikace či smrt — například dětská obrna, spalničky, příušnice, zarděnky, záškrt, pravé neštovice, hepatitida a mnohé další.
Aktualizuj si své očkování
Jak přirozeně získaná imunita (po prodělání a uzdravení), tak uměle navozená imunita díky vakcínám vydrží dlouho, někdy se však imunitní odpověď oslabí, nebo se viry zásadně promění a staré protilátky už nepostačí — pak je třeba imunitě pomoci posilující dávkou.
Virus chřipky se mění velmi rychle a může být nebezpečný zejména pro starší a imunitně oslabené osoby. Proto vědkyně sledují jeho proměny a každý rok vyvíjejí novou vakcínu proti chřipce.
Také virus covidu se poměrně rychle mění, byť ne tak rychle jako chřipka. Proto aby byla ochrana co nejvyšší, je důležité být neustále očkovaná dle dostupných doporučení.
Od pandemie k endemii
Když se nemoc rychle šíří mezi velkým počtem lidí, mluvíme o epidemii; pokud se nedaří její výskyt geograficky omezit a rozšíří se na celý svět, jde o pandemii. Pandemie covid-19 začala na konci roku 2019 v Číně a kvůli vysoké nakažlivosti a provázanosti světa se nemoc rozšířila do všech států, což enormně zatížilo zdravotnické systémy a narušilo každodenní životy.
Nyní už uplynuly více než čtyři roky. Jak přibývá lidí s imunitou na covid-19, vyvíjejí se lepší možnosti ochrany i léčby a virus se stane endemickým. Nezmizí, ale naučíme se s ním žít a udržovat jej pod kontrolou.
Mezitím pečuj o sebe i své blízké, snaž se zůstat zdravá a předávat nemoc jen co nejméně dalším lidem.
Aktuální informace o covidu-19 najdeš na webu Světové zdravotnické organizace nebo na stránkách organizace zajišťující ochranu veřejného zdraví ve tvém regionu, například americké CDC, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí nebo AfricanCDC.
Svůj menstruační cyklus si můžeš sledovat v aplikaci WomanLog. Stáhni si WomanLog nyní:
