Ústní zdraví – čtyři běžné problémy a jak jim předcházet
Všechny víme, že správná ústní hygiena je klíčová pro silné a zdravé zuby. Přesto se většina z nás začne o své ústní zdraví starat až ve chvíli, kdy se objeví potíže. Cílem by ale měla být prevence problémů dříve, než vůbec začnou—bolest zubů či dásní může být intenzivní a při zanedbání způsobit i vážnější komplikace. V tomto článku najdete informace o tom, jak pečovat o své zuby a proč je ústní hygiena tak důležitá.
Ústní zdraví se může zdát jako malá část vašeho celkového zdraví, ale problémy v ústech přímo ovlivňují vaše trávení, zvyšují riziko srdečních onemocnění, plicních nemocí, mrtvice i cukrovky. Špatná ústní hygiena může také ovlivnit těhotenství, nemluvě o vaší náladě, sebevědomí a financích. Zatímco běžné problémy, jako jsou kazy nebo záněty dásní, lze vyřešit v zubní ordinaci, rakovina dutiny ústní může být život ohrožující a vyžaduje intenzivnější léčbu.
Anatomie zubu
Než probereme zubní potíže, pojďme si připomenout stavbu zubu, abychom lépe pochopily, proč mohou určité stavy způsobovat bolest, krvácení či jiné příznaky.
Zub má dvě hlavní části: korunku — viditelnou část zubu, a kořen, který je upevněn v kosti pod linií dásní.
Každý zub má tři vrstvy:
- Bílá, vnější vrstva zubu, která přichází do kontaktu s jídlem, slinami a ostatními věcmi v ústech, se nazývá sklovina. Jde o tvrdý, tenký, průsvitný obal chránící vnitřek zubu před poškozením i infekcí a izolující vnitřní části před extrémními teplotami. Přestože je sklovina nejtvrdší tkání v těle, může se štípat, praskat a opotřebovávat.
- Další vrstva, která tvoří většinu zubu, je dentin. Dentin je mnohem měkčí než sklovina. Po odhalení se snadno poškodí a může vést k vážnějším problémům, například přecitlivělosti nebo bakteriální infekci.
- Nejvnitřnější vrstva je dřeňová dutina neboli pulp. Dřeň je měkká tkáň, která obsahuje nervy a krevní cévy dodávající zubu kyslík a citlivost. Infekce, která se sem dostane, může být velmi bolestivá.
Nyní se podívejme, co se může stát, když ústní péči zanedbáváme.
Čtyři onemocnění související s ústní hygienou: příznaky a prevence
Zubní kazy
Zubní kazy neboli kazivost způsobují bakterie přítomné v ústech. Tyto bakterie produkují kyseliny, které rozkládají zubní sklovinu. Kaz se nejčastěji objeví na korunách, kde se zuby stýkají s jídlem nebo tam, kde se zuby dotýkají, ale vzniknout může i pod dásní či mezi zuby.
Většina lidí dostane za život alespoň jeden zubní kaz. Obvykle nejde o nic vážného, zejména když je ošetřen v počátcích. Pokud však kaz není včas zaplněn, může pokračující rozklad vést k chronické bolesti nebo ztrátě zubu. V těžkých případech se bakterie dostanou skrz kaz až k dřeni a do krve, což může způsobit vážnou infekci.
Příznaky zubních kazů
- černé, hnědé nebo žluté skvrny na sklovině
- citlivost na teploty
- bolest zubu
- ostrý bolestivý pocit při jídle nebo pití
- otok v postižené oblasti
- zápach z úst nebo podivná chuť v ústech
Bohužel ne všechny kazy bolí v počátečních stádiích, takže si jich nemusíte hned všimnout. Naštěstí však můžete díky jednoduché rutině v ústní hygieně udržovat své zuby dlouhodobě v dobrém stavu.
Jak mohu vylepšit ústní hygienu a předcházet kazům?
- Čistěte si zuby minimálně dvakrát denně. Při každém jídle zůstávají v ústech zbytky potravy. Pokud si zuby pravidelně nečistíte, spojí se tyto částice se slinami a vytvoří povlak zvaný plak, který pokrývá zuby a urychluje vznik kazů. Plak obsahuje cukry, které milují bakterie—čím větší hostinu si užijí, tím více kyselin poškozujících sklovinu vzniká. Proto zuby čistěte jemně—ráno i večer—měkkým kartáčkem, který nepoškozuje sklovinu ani dásně. A i když se o fluoridu vedou debaty, většina zubařů stále doporučuje zubní pastu s fluoridem, protože pomáhá předcházet kazům, posiluje sklovinu a omezuje množení bakterií.
- Denně používejte dentální nit. Nit odstraňuje zbytky jídla mezi zuby, kam se kartáček nedostane. Druh nítě závisí na vzdálenostech a povrchu zubů—jsou syntetické i přírodní, voskované i nevoskované, ochucené i bez chuti. Některé ženy preferují mezizubní kartáčky, jiné zase vodní či vzduchové systémy pro čištění těsných mezer.
- Omezte potraviny s vysokým obsahem cukru a kyselin. Bakterie se živí sacharidy, které obsahuje mnoho našich oblíbených jídel—notoricky sladkosti a pečivo, ale také chléb, těstoviny, rozinky, mléčné výrobky a jiné. Bakterie rozkládají cukry na kyseliny, které narušují sklovinu. Kyselé potraviny a nápoje (citrusy, káva, víno, limonády) tento proces urychlují.
- Chraňte zuby před bruxismem. Bruxismus je mimovolné zatínání nebo skřípání zuby. Může se objevit přes den, ale noční bruxismus je nebezpečnější, protože během spánku nemůžete intenzitu kousání ovládat. Chronické skřípání narušuje sklovinu a odhaluje citlivý dentin pro bakterie. Jak tomu předcházet, zjistíte ve článku Vše o bruxismu.
Afty
Afty jsou malé bolestivé vřídky, které vznikají na měkké sliznici úst—nejčastěji na rtech nebo uvnitř tváří, mohou se ale objevit i na dásních, jazyku či patře. Často jsou natolik bolestivé, že ztěžují jídlo i pití. Afty obvykle začínají pocitem brnění či pálení, brzy se vytvoří zarudlé místo, které začne bolet a během jednoho či dvou dnů přechází v typický vřídek. Přesná příčina není známá, ale svou roli může hrát i nedostatek vitamínů.
Druhy aft:
- Menší afty mají méně než 1 cm v průměru a jsou v podstatě neškodné—kromě bolesti, kterou působí. Jsou kulaté, bílé uvnitř, s červeným až zaníceným okrajem, a většinou se zahojí během týdne bez léků. Bílá část je součástí rány a obsahuje zbytky mrtvých bakterií i tkáně. Nesnažte se ji propichovat či odloupnout—jen byste vše zhoršily. Většina aft (85 %) jsou právě menší afty.
- Větší afty jsou výrazně rozsáhlejší a hlubší, mohou mít nepravidelný tvar. Zaberou větší plochu sliznice (1–3 cm v průměru), jejich hojení trvá několik týdnů a bývají velmi bolestivé. Takto velké afty se vyskytují asi v 10 % případů.
- Herpetiformní afty se projevují jako drobné shluky puchýřků o velikosti špendlíkové hlavičky. Tvoří méně než 5 % všech aft, avšak mohou splývat do jednoho většího vřídku.
Jak afty léčit
Většina aft sama zmizí během několika dnů či týdnů. I tak jsou dost bolestivé, takže je běžné, že léčbu urychlíte. Výplachy úst teplou slanou vodou mohou pomoci doma. Lékárna nabízí gely a masti pro úlevu od bolesti a zmírnění zánětu. V těžších případech vám lékařka předepíše antibiotika, nebo doporučí kauterizaci (odstranění poškozené tkáně a zabránění šíření infekce).
Jak aftám předcházet?
Neexistuje jistý způsob prevence aft—postihnout mohou každého, i když určité sklony bývají dědičné. Riziko snížíte vyváženou stravou, vyhýbáním se velmi kyselým potravinám a zanecháním kouření. Poškození sliznice (např. když si kousnete do tváře) často vede ke vzniku vřídku—buďte na sebe jemné. Pokud vám rovnátka, chránič nebo časté skřípání zubů způsobují opakované poškození sliznice, poraďte se s vaší zubní lékařkou o řešení.
Kdo je k aftám nejvíce náchylný?
- ženy ve věku kolem dvaceti let
- ženy těsně před menstruací
- kuřačky a osoby s nadměrnou konzumací alkoholu
- ženy vystavené silnému stresu
- osoby s nemocemi potlačujícími imunitu, například lupus, Behçetův syndrom, celiakie, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba nebo AIDS
Onemocnění dásní
Zánět dásní neboli gingivitida způsobuje přemnožení bakterií v ústech. Dásně mohou mírně otékat a krvácet při čištění zubů nebo nití. Pokud se neléčí, může přejít v závažnější formu—parodontitidu. Tu způsobuje infekce tkáně a kosti, které drží zuby na svém místě.
Proč jsou dásně nezdravé?
Hromadění plaku způsobuje ústup dásní, vznik kapes, které se špatně čistí. Tyto kapsy jsou ideálním místem pro množení bakterií. Pokud se stav zhorší, dásně se poškodí a některé zuby mohou vypadnout. Na druhou stranu, včasná léčba gingivitidu zcela odstraní.
Příznaky onemocnění dásní
- Krvácející dásně—nejčastější a nejčasnější příznak. Zanícené dásně snadno krvácí i při mírném čištění, v horším stavu krvácí i při jídle.
- Červené a oteklé dásně. Zdravé dásně jsou pevné a růžové; odstín se může lišit.
- Vznik a zvětšování gingiválních kapes.
- Zápach z úst nebo podivná chuť.
- Ústup dásní.
- Vracející se nebo viklavé zuby—nejčastější příčina ztráty zubů.
Jak předcházet zánětu dásní?
Nejlepší prevencí je šetrné a důkladné čištění zubů alespoň dvakrát denně, nezapomínejte ani na nit. Někdy se ženy čištění nití vyhýbají kvůli krvácení, jenže to už je znamení zánětu—nejlepším řešením je odstranit plak, a tím i bakterie (tedy nit používat). Pokud je používání nítě příliš bolestivé, můžete zkusit mezizubní sprchu nebo vzduchový čistič; tyto přístroje silným proudem vody nebo vzduchu účinně čistí těžko přístupná místa.
Po čištění zubů použijte ústní vodu. Pokud už máte gingivitidu, může vám zubařka doporučit silnější antibakteriální vodu.
Navštěvujte svého zubaře na pravidelné čištění a prohlídky. Dentální hygienistka důkladně odstraní nánosy plaku i zabarvení lépe než doma kartáčkem. Pokud si necháte zuby čistit 1–2× ročně, značně tím snížíte pravděpodobnost zánětu nebo infekce.
A přestaňte kouřit – pokud jste to ještě neudělala.
Rakovina dutiny ústní
Rakovina dutiny ústní je nejvážnější problém ze všech zmíněných. V krajních případech může být fatální. Bohužel jde o častou formu rakoviny a počet nemocných roste, včetně mladších lidí. Pětileté přežití u této diagnózy je 68,5 %.
Jak poznat první příznaky rakoviny v ústech?
Jako každá rakovina se i ta v ústech špatně poznává v počátečním stádiu, protože příznaky je těžké odlišit od jiných potíží.
Na co si dát pozor?
- přetrvávající vřídky v ústech déle než pár týdnů
- bulky či zduření pod jazykem, v dutině ústní nebo na krku
- bílé nebo červené skvrny v ústech a na jazyku
- znecitlivění jazyka či jiné části úst
- zhoršená řeč
Co způsobuje rakovinu dutiny ústní a jak předcházet?
Bohužel vůči rakovině není imunní nikdo, ale riziko lze snížit. Nejčastější příčiny jsou:
- Kouření nebo žvýkání tabáku. Asi 85–90 % pacientek s tímto nádorem nějakou formu tabáku užívá.
- Konzumace alkoholu. Přibližně 35 % případů se dává do souvislosti s alkoholem.
- Špatná strava a nedostatek klíčových živin. K posílení imunity pro prevenci rakoviny i zdravé zuby tělo potřebuje živiny z ovoce, zeleniny, obilovin, semen, ryb a libového masa.
- Lidský papilomavirus (HPV) typu 16. Až 25 % případů je spojeno s HPV—nejběžnější pohlavně přenosnou infekcí. HPV se šíří vaginálním, análním, orálním stykem, ale i těsným kontaktem s nakaženými osobami. Více o šíření, symptomech a prevenci HPV.
I když není možné riziko vyloučit zcela, můžete jej snížit konzumací plnohodnotných potravin a vyhýbání se tabáku a alkoholu.
Rychlé tipy pro zdravé zuby a dásně
- Čistěte si zuby dvakrát denně a držte se pravidla 30/30: Čistěte nejdříve 30 minut po jídle či pití a po vyčištění nejezte ani nepijte nejméně 30 minut (kromě vody).
- Používejte dentální nit každý den, nejen když cítíte mezizubní nečistoty.
- Čistěte si jazyk škrabkou pro odstranění bakterií.
- Pijte více vody, pomáhá vyplavovat bakterie.
- Jezte tvrdou (křupavou) zeleninu, ta podporuje stavbu čelisti a zdraví zubů.
- Nikdy nechoďte spát bez vyčištění zubů—bakterie by si na vás přes noc pochutnaly.
- Vyměňujte kartáček každé 3 měsíce.
- Kartáček veďte pod úhlem 45° pro odstranění plaku kolem dásní.
- Volte měkký kartáček, chrání sklovinu i dásně.
- Nedělte se o kartáček s nikým, ani s partnerem.
Závěrem
Problémy v dutině ústní mohou být velmi nepříjemné, ale s pravidelnou hygienou výrazně snížíte riziko a užijete si silné a zdravé zuby celý život.
Stáhněte si WomanLog nyní:
