Jaké jsou funkce děložního čípku? Jak často byste měla chodit na cervikální screening? Jak nové doporučené postupy změnily četnost Pap testů? Zjistěte vše o čípku, jeho zdraví a onemocněních i doporučených screeninzích.
Děložní čípek je součástí ženského reprodukčního systému. Umístěný na konci vaginálního kanálu chrání dělohu a hraje důležitou roli v těhotenství a při vaginálním porodu. V tomto článku se dozvíte více o:
Děložní čípek je součástí ženského reprodukčního systému. Přestože je malý, má zásadní význam v těhotenství, porodu, plánování plodnosti i menstruaci.
Čípek je válcovitý orgán umístěný ve spodní části dělohy. Spojuje dělohu s pochvou. Obvykle je 4 centimetry dlouhý a 2–3 centimetry v průměru. Je tvořen vazivově-svalovou tkání a dělí se na dvě hlavní části.
Ektocervix je vnější část na konci pochvy. Má malý otvor zvaný vnější ústí. Endocervix je vnitřní kanál na straně dělohy, končící vnitřním ústím.
Cervikální kanál je vystlán cylindrickým epitelem, který vytváří hlen měnící se v průběhu menstruačního cyklu. Čípek obsahuje mnoho žláz a nervových zakončení. Jeho poloha se mění v závislosti na fázích cyklu, těhotenství nebo menopauze.
Čípek produkuje hlen a umožňuje průchod tekutin z dělohy a do dělohy. Tento malý orgán však také významně ovlivňuje načasování porodu.
Hlavní funkce čípku jsou:
Zdraví děložního čípku je komplexní téma. Čípek je náchylný k různým infekcím a onemocněním způsobeným viry, bakteriemi, houbami i parazity.
Mezi důvody náchylnosti čípku k infekcím patří jeho poloha, hormonální změny a buněčná struktura.
Díky umístění je čípek vystaven riziku pohlavně přenosných infekcí (STI) i mikroorganismům z pochvy.
Je rovněž velmi citlivý na hormonální výkyvy. S každou změnou hormonů během cyklu, těhotenství nebo menopauzy se mění konzistence a množství jeho hlenu, což může čípek více vystavit patogenům.
Buněčná struktura čípku je citlivější na infekce i nádorové změny než jiné části ženského pohlavního ústrojí.
Typické příznaky infekce nebo onemocnění čípku jsou:
Cervicitida je zánět čípku způsobený infekcí nebo dráždivými látkami. Projevuje se neobvyklým výtokem, bolestí při sexu a krvácením mezi menstruacemi.
Stav, kdy buňky z vnitřní části čípku vyrůstají na jeho vnějším povrchu. Obvykle je neškodný, ale může způsobit zvýšený výtok a špinění.
Cervikální polypy jsou poměrně běžné. Jde o malé, nezhoubné výrůstky na čípku, které mohou někdy způsobovat nepravidelné krvácení či výtok.
Cervikální dysplazie znamená výskyt abnormálních buněk na čípku. Obvykle je odhalena cytologickým stěrem (Pap test). Neléčená dysplazie se může v průběhu let změnit v rakovinu čípku.
Stav, kdy se čípek v těhotenství předčasně otevírá, což zvyšuje riziko předčasného porodu.
Užší otvor čípku ztěžuje odtok menstruační krve, zvyšuje křeče i riziko neplodnosti.
Rakovina čípku je zhoubný nádor vznikající často následkem infekce HPV (lidským papilomavirem).
Jedná se o malé, neškodné, tekutinou naplněné váčky na čípku. Nejčastěji jsou odhaleny při běžné gynekologické prohlídce a léčba není většinou nutná. Pokud způsobují bolest nebo krvácení, může je lékař odstranit chirurgicky.
Eroze nastává při ztrátě ochranné vrstvy buněk vnější strany čípku. Může být vstupní branou infekcí a projevuje se špiněním nebo výtokem.
Nezhoubné nádory, které mohou vyrůstat na čípku nebo v jeho blízkosti. Velké myomy mohou způsobit tlak v pánvi, bolest nebo nepravidelné krvácení.
Chlamydie, kapavka, herpes a další pohlavně přenosné infekce mohou postihovat čípek a způsobovat různé příznaky.
Cervikální screening neboli cytologický stěr (Pap test) je vyšetření, při kterém váš gynekolog odebere vzorek buněk z čípku. Ty jsou následně vyšetřeny na případné abnormality signalizující rakovinu či infekci HPV, který je hlavní příčinou rakoviny děložního čípku.
Jde o rutinní zákrok, který probíhá často spolu s běžnou gynekologickou prohlídkou. Pap test je doporučován každé 3 roky ve věku 21–65 let, a to buď v kombinaci s HPV testem, nebo samostatně. Samotný HPV test je možné podstupovat každých 5 let mezi 30–65 lety. Pokud jste byla pozitivní na HPV, máte více sexuálních partnerů, nebo se vyskytly buněčné abnormality, může být potřeba kontroly častěji.
Dříve se doporučoval stěr každý rok, nyní postačí každých 3–5 let, protože přechod abnormálních buněk v rakovinné trvá většinou několik let.
Pokud vás vyšetření odhalí HPV typ spojený s rakovinou nebo abnormální buňky, čeká vás další vyšetření a potvrzení diagnozy.
Kolposkopie je vyšetření, při kterém lékařka pomocí speciálního mikroskopu detailně prohlédne čípek, pochvu a vulvu. Během vyšetření může aplikovat roztok, zvýraznit abnormální buňky a přesně určit místo biopsie.
Při biopsii odebere lékařka malý vzorek tkáně z čípku na mikroskopické laboratorní vyšetření s cílem zjistit, zda jsou buňky nádorové.
Rakovina čípku je jednou z nejlépe preventabilních rakovin. Riziko můžete výrazně snížit očkováním proti onkogenním typům HPV a včasným záchytem je dobře léčitelná v raných stádiích.
Jak se chránit:
Rakovina čípku je jen jedním z možných onemocnění čípku. Dlouhodobě nevyléčené infekce mohou způsobit chronické záněty a problémy s plodností.
Jak snížit riziko infekce čípku:
Čípek je sice malý orgán, ale zajišťuje mnoho zásadních funkcí v reprodukčním systému ženy. Není však třeba panikařit, pokud vám vyjde pozitivní HPV nebo infekce či se objeví buněčné změny. Moderní medicína umožňuje většinu nálezů rychle léčit s výbornými výsledky a šancemi na uzdravení. Nejpodstatnější je očkování, bezpečný sex a pravidelné gynekologické prohlídky.
Stáhněte si WomanLog nyní: